Camorr

[Locke Lamora]

No ale- +chce zmínit, že jsou úplně nahatý, ale to už se otvíraj dveře, tak zajede pod peřinu jako namydlenej blesk+ No nekecej. +zazubí se+ Ty brácho, to je asi první noc v historii lidstva, kdy sme si my dva vrzli a Sanzové ne. +zasměje se a plácne si s ním+ Doufám že sis umyl ruce, než jsi to sem přines. +houkne za ním ještě, ale směje se tak moc, že skoro nemůže popadnout dech+

[Wenai Lafayette]

+pod peřinou Lamoru trochu osahává, ale taky se musí smát a uculovat+ No, tak asi abych si začala hledat novou služku. +zavrtí se smíchem hlavou+ Snad mi ji tu Jean nechá. +když za ním zapadnou dveře, tak se natáhne k tácu a vezme si jeden sendvič a druhej podá Lockemu+ Tak... zejtra, až načerpáme sil, bysme mohli zajít na Tvrz, vyplašit ségru a pak se vydáme na tu cestu, jo? +koukne na něj tázavě+

[Locke Lamora]

To víš že nechá, do chrámu ji asi těžko vezme. +zazubí se+ Ale asi jí bude v noci recitovat pod oknama. +zatlemí se+ A bude jí dělat společnost až bude pirátit. +mrkne na ni a hladově se zakousne do sendviče+ To bysme mohli. +přikývne s úsměvem+ Budu jí říkat drahá švagrová. +zaculí se škodolibě+

[Wenai Lafayette]

No, hochu, teďka už jsou to i tvoje okna, tak jenom doufej, že Jean umí fat dobře recitovat. +zazubí se na něj+ Víš co mě napadlo? +posadí se a koukne na něj najednou úplně vážně+ Že Wenai Hildegarda lamora, zní vážně blbě. +řekne mu+ Chtěla jsem si vzít tvý jméno, ale řekni, není to divný?

[Locke Lamora]

No to on umí, jen nevím, jestli to v půl třetí ráno shledám tak okouzlujícím. +zazubí se+ To nevim. +koukne na ni vyplašeně+ No... +odmlčí se a koutky mu škubou+ To zní fakt dost divně. +připustí+ Můžeš bejt Lafayette-Lamora. Nebo si nech svý. +pokrčí rameny+ Kůstko já na tomhle nelpim, mně stačí vědět, že jseš moje. +usměje se+ Nebudu uraženej když si mý méno nevezmeš.

[Wenai Lafayette]

Ale mě by se to líbilo. +povzdechne si+ No, ono Wenai Hildegarda Lafayette-Lamora zní už sice líp, ale je to dlouhý jak tejden před vejplatou. +zasměje se+ To bych na podpis potřebovala půl hodiny. +povzdechne si znovu a o to víc tragicky, pak se na něj zadívá, jako by jí něco došlo+ Ale Lamora stejně není tvý pravý jméno, ne?

[Locke Lamora]

To jo, ale zní to děsně vznešeně. +zasměje se+Mohla bys psát jenom iniciály, nějak drsně kaligraficky. +uculí se+ No, to není. Dyť jsem ti to pravý řek. +ošije se trochu+ Ale to si stejně vzít nemžeš, to by vše došlo, ne? +koukne na ni tázavě+

[Wenai Lafayette]

No ale neznelo by to tak silene. +zaksichti se+ Já s tím něco vymyslim. +ještě na něj pro jistotu koukne+ Ale muzu si dat tvoje jméno nebude ti to vadit? +natáhne se zpátky na postel. Do ruky si vezme pár sušenek a postupně je ujida a sem tam dá i Lockemu když je teda tedka její manžel. Nakonec si jich pár vysklada na břicho a loví na to Lockeho a jen se uculuje+

[Locke Lamora]

Kůstko ale já mám důvod pro to, abych svý pravý jméno tajil. +poškrábe se ve vlasech nejistě+ Když si to jméno vezmeš a budeš se s ním všude představovat, tak to trochu pozbyde význam, ne? +pousměje se, a jelikož na jídlo se nechá nalákat vždycky, skloní se a jednu sušenku si od ní zuby vezme, a protože je čistotnej, tu trochu rozpuštěný čokolády jí z kůže olíže+

[Wenai Lafayette]

Já viiiim. +koukne na něj+ Myslela jsme Lamoru. +vysvětlí mu teda aby to pochopil i když v zápětí se začne hihnat prptoze to nedomyslela a trochu to lechta jak ji tam tak ojida a zbytek sušenek z ni popada do peřin. Tak si Lockeho přitáhne k sobě zlda mu pusu a jen se s ním tak mazlíčka a muchluje+