Pokoj pro hosty - Vanessin

[Jacob Downly]

Když pojedeme na jaře, tak by jsme to snad měli vychytat tak, že tam bude napůl den a napůl noc. +pokývá zamyšleně hlavou+ Neměl by to být problém. +uculí se na ni+ No jo, já už jsem takový. +ale pak se na ni tázavě koukne+ Proč muž? Můžeš snad fotit i jako žena, ne? Nevidím nic, co by ti v tom bránilo, snad už máme jedenadvacátý století. Dělej co chceš. +řekne bezstarostně+ Možná. +pokrčí pak rameny na její poslední otázku+ Možná ne. Nechám tomu volnej průběh.

[Vanessa]

To byla ironie, Jacobe +uculí se pobaveně+ Nicméně muži to opravdu mají jednodušší. A focení by mně asi bavilo. Ale to bys mě musel nejdřív naučit, protože to s foťákem vůbec neumím +zasměje se své neschopnosti+ Slyšela jsem, že většina fotografů si všude sebou nosí foťák, co kdyby bylo někde něco zajímavého k focení. Taková profesionální deformace. Jsi stejný případ? +zeptá se zvědavě+ Tak to ti přeji hodně štěstí při tom seznamování. Alespoň ten čas do odjezdu tady strávíš příjemným způsobem +usměje se na něj+

[Jacob Downly]

Něco tě naučit muzu. +připustí s úsměvem+ Ale jenom ty technicky věci. Cit pro kompozicí a světlo v sobě musis najít sama. No... +připustí+ To je na tom to nejtěžší. +usměje se pak ale zas+ Můžeme to zkusit jestli chceš. A ke své hambe musím přiznat že já sebou taky všude tahám foťák. Aspoň malej. Ale teď ho u sebe nemám. +zavrti hlavou+ Netušil jsem že se tu zdrzim... Kdybych to byl věděl vezmu si ho.

[Vanessa]

Fakt bys mě to naučil? Tak v to jsem vážně nedoufala +zasvítí jí oči radostí+ Budu tě sledovat při práci a odkoukám to od tebe. To je ta nejlepší škola +poznamená+ No teď ho nemáš, tak to nebudeš až tak profesionálně zdeformovaný +snaží se moc nesmát+ Tak si ho vezmeš sebou příště. Aspoň budeš mít důvod zase sem někdy přijít +sklopí rozpačitě oči do hrnku s vystydlým čajem+ Měli bychom pomalu vyrazit na tu jízdu, než se setmí. Kdoví, co všechno se tady v noci potuluje +postraší ho s úsměvem+

[Jacob Downly]

Možná mám ještě šanci, že jsem normální člověk a ne na foťáku závislej jedinec. +zasměje se a vstane z křesla a slastně se protáhne+ No tak jo. +přikývne tak pojď. Pojedem. +přijde k ní a natáhne k ní ruku, aby jí pomohl vstát z křesla+

[Vanessa]

No to se uvidí podle toho, jak dlouho bez toho foťáku vydržíš, než ti začne cukat ukazováček +uculí se potměšile. Zaskočí ji, když ji chce pomoct vstát, takové projevy galantnosti mezi asasíny nikdy nezažila+ Jsem už v naprostém pořádku, vážně +Vyskoči na nohy a ukáže, ze není opravdu žádná křehotinka+ Omluv mě na chvíli, převléknu se. Zatím se obsluž +kývne ke stolku a na chvíli zmizí v šatně+

[Vanessa]

+když se po chvíli vrátí, je oblečená v tomhle+

Spoiler: show

[Jacob Downly]

Páni. +hvízdne, jak se Vanessa vrátí z ložnoce+ Fakt ti to sluší. +usměje se na ni a dovede ji do stájí, kde je Vanessina motorka+ Chceš řídit? +koukne na ni tázavě+ I když to teda bude divný jet na motorce za holkou. +usměje se+

[Vanessa]

+vrátí se z projížďky s Jacobem zpátky do svého pokoje a dá si dlouhou sprchu. Nastaví tvář horkému proudu vody a přemýšlí nad tím, co dnes prožila. I když šlo v podstatě jenom o kamarádskou vyjížďku, pro ni to bylo mnohem víc, než si umí představit. Jacob je první muž v jejím životě, který na ni nehleděl jako na věc, jako na nástroj pomsty, jako na méněcennou ženu. Bouchne zlostně dlaněmi o dlaždice, když si představí, o co všechno v životě přišla a potlačuje v sobě vztek, aby to tam všechno nerozmlátila. Než vypne sprchu, uzraje v ní plán+ Chtěli pomstu, tak ji budou mít.....

[Vanessa]

+vyleze ze sprchy a přestože je čas k večerní modlitbě, poprvé v životě ji vynechá. Místo modlení si sedne za stůl, vezme brk a napíše Styx vzkaz, že s ní potřebuje nutně mluvit. Zapečetí jej, aby se nedostal do nepovolaných muslimských rukou a odešle jej po sově do Francie+