Bemount

[Jasmine Clarvik]

Tak to chci vidět. Zítra mi to musíš ukázat. +zazubí se na ní a pokývá vážně hlavou nad tou pochvalou+ Na zdraví. +zopakuje po ní s úsměvem přiťuknutí a bouchnutí a s chutí si lokne+ Jo v tomhle městě mají nejlepší pivo v okolí. +pokývá vážně hlavou+ Ale hlavně to s ním nepřežeň. Nerad bych Nef a tvýmu bráchovi vysvětloval proč nejdeš po svých. +zazubí se na ní+ Ne, díky. +zavrtí hlavou nad její nabídkou+ To bude super, mám hlad jako vlk. +uculí se+ Jo je tu spousta lidí, hluku a smradu. +nakrčí nos nad něčím, co zřejmě Vicky necítí+ Ale není to tu tak špatný s dobrou společnosti. +pousměje se+ Takže taky takhle u vás vypadají hospody? Nebo jsou úplně jiné? +zajímá se+ Kam se vůbec chodíte bavit?

+vyskočí od stolu a nadšeně za ním zamíří+ Ne sama ne. +zavrtí hlavou a vyjde s ním ven a jen překvapeně zamrká, když se tak vydá ke stromům+ Chrisi počkej. +vyběhne za ním a zastoupí mu cestu Tak za prvé... jdeš špatným směrem. Do města se jde támhle tudy. +ukáže směrem kterým leží brána z pozemků+ Za druhé... než tam dojdeme, než je najdeme a než se vrátíme zpět bude už dávno tma. Navíc je můžeme klidně minout. Nemáme jistotu, že půjdou po hlavní cestě. +položí mu jemně dlaně na hrudník+ A za třetí... nešla sama. Znám Samuela už několik let. Dá na ní pozor a klidně položí svůj život, jen aby se vrátila živá a zdravá. Navíc Samuel není ten typ chlapa co by vyjel po ženský, která je vdaná a jsem si stoprocentně jistá, že mu došlo, že Vicky není k mání. +měkce se na něj usměje+ A navíc a což je nejdůležitější... Nef by je nikam nepustila, kdyby jim něco hrozilo. Přes den jsou v bezpečí s ohledem k Sendersovi a nikdo jiný je nemůže vážně ohrozit.

[Victoria]

Až se vyspím z kocoviny. +zasměje se, a jak má žízeň z cesty a prolízání stánků, vypije půlku piva skoro na ex+ Jen se neboj, já mám celkem výdrž. +vyplázne na něj pobaveně jazyk+ Akorát po něm chodím hodně čůrat. +zazubí se+ No zo jo, ale to k hospodám patří ne? +pokrčí rameny s úsměvem, a když jim obsluha přinese jídlo, rovnou objedná další piva+ No, my máme různý podniky, od těch kam se nemusíš bát jít na obchodní schůzku, po pajzly nejhorší kategorie. +pokrčí rameny+ Bavit se chodíme různě, když je hezky, rozložíme i flašky na nábřeží, protáhnem město, někdy jdem do klubu tancovat, někdy jen tak do putyky, jak je nálada. +usměje se a zamává na chlápka, co na ně intenzivně zírá od baru+


Oh. +zazubí se a otočí se teda opačným směrem+ No, rozvádět ji pak ale budu muset já. +zamračí se nesouhlasně, ale už se nikam nežene+ Každopádně to schytá, až se vrátí. +zamumlá si ještě pod vousy+ No dobře. Takže kam jdeme? +otočí se a pustí se někam volně hlouběji do zahrady, rozhlíží se, a přijde mu to klidný a pěkně upravený+ je to hezké. Naše zahrady bývají méně... divoké, víc pravidelně upravené, ale tohle má taky svoje kouzlo. +usměje se+

[Jasmine Clarvik]

No jestli budeš zlobit, tak tě vzbudím dřív, než to stihneš. +zazubí se na ní vesele a jen valí oči jak to do sebe leje+ Nechci ti nic říkat, ale tohle pivo je poměrně dost silný. +zvedne jedno obočí a na důraz svých slov trochu toho piva upije+ No tak tohle si užiješ. Počkej až uvidíš místní toalety. +zašklebí se a nejspíš půjde leda tak o díru v zemi v takový putyce + Jo to bohužel patří. +pokývá souhlasně hlavou a jakmile před ním přistane jídlo, tak se do něj s chutí pustí, jelikož má z tý procházky pořádnej hlad+ Aha a ty máš co nejraději? Ty vaše kluby taneční? +zajímá se, ale na chlápka u baru se zamračí a přisune se blíž k Vicky+ Neměl bys je dráždit. Nerad bych někomu ručně vysvětloval, že o jeho přítomnost nestojíme. +zamručí podmračeně, než si do úst strčí další kousek masa+

Ne, počkej. +povzdechne si nad ním a zase mu skočí do cesty+ Nikdo se nebude rozvádět. +broukne měkce+ Samuel bude ledatak jen její kamarád. Vážně. Znám ho moc dobře. +pousměje se+ Vážně? To bys byl radši kdyby nám přišla říct kam se chystá? Jelikož jsme neměli zamčíno. +zvedne významně obočí, protože by nestála o to aby jí někdo jiný než Chris viděl roztouženou a přivázanou k posteli+ Tudy prosím. +zazubí se na něj vesele a vezme ho za ruku, aby s ním zamířila zahradou+ Ono se to možná nezdá, ale má to tu svůj řád. Teď, když skoro nic nekvete to není tak vidět. +rozhlédne se kolem jako by si celou zahradu představovala rozkvetlou+ Ráda bych ti něco ukázala. +zastaví se a koukne na něj poněkud dost nejistě+ To jak to tu všude vypadá, když je jaro. +koukne na něj a nejistě přešlápne z nohy na nohu+ Ale nevím jestli to není až moc velký narušení tvýho soukromí. Podstrkovat ti moje vzpomínky. +pousměje se křivě+

[Victoria]

To ti nedoporučuju, když se nevyspím, jsem fakt děsně nepříjemná. +zazubí se+ O mě se neboj. +zavrtí pobaveně hlavou+ Vím kde mám míru. +usměje se+ Já umím čůrat ve stoje. Celkem. Když nejsem moc opilá. +zasměje se, přitáhne si svoji porci a pustí se do toho+ Jak kdy, záleží na náladě. +pokrčí rameny+ Ale musí tam hrát nějakou normální hudbu, žádný děsný diskotrisko. +zazubí se+ Popral by ses kvůli mě? +zazubí se+ Znám podniky jako je tenhle, nesmíš bejt tak vztahovačnej. +uculí se+ Jsou zvědavý,koukají se, někdy si šáhnou, a když zajdou moc daleko, dostanou do koulí. +pokrčí rameny+ Krom toho mám... skrytou tajnou zbraň. +zazubí se+


Víš, ono ve výsledku nezáleží na tom, jestli ho nechá párkrát nad sebou zahekat, ale čemu bude věřit její muž. +pokrčí rameny zachmuřeně+ protože jsou obrazy, kterých se už nezbavíš. +ušklíbne se trochu, ale pak to nechá bejt, a za chvilku se zdá, že na to ani nemyslí+ Já myslel spíš... ornamentální úpravy, geometrické květinové záhony. Zahrada u Vickyina domu je na naše poměry dost neupravená a nechaná vlastnímu osudu. +pousměje se+ Hm... jak to funguje? +zeptá se zaujatě+

[Jasmine Clarvik]

To přežiju. Jsem zvyklý na nepříjemný lidi. +zazubí se na ní vesele+ No jen aby, uvěřím až uvidím. +zakření se+ Cože umíš? +vykulí na ní oči+ Řekl bych že to chci vidět, ale je mi jasný, že něco takovýho je naprosto nepřípustné a trošku nechutné. +zašklebí se vesele+ Diskotrisko? +zamrká nechápavě+ Nám tu maximálně hrajou housle, někdy i bubny a tak. +koukne ke skupince chlápků, co stojí v rohu a hrajou na housle až se z nich pomalu kouří+ Raději bych tuhle část dne vynechal. +zamručí zachmuřeně mezi tím co se láduje svojí porcí+ Ne, Victorie neznáš. +zavrčí tiše najednou rozladěný tím, že si nedělá o svoje bezpečí starosti a zbytečně riskuje, i když ve své podstatě jsou to jen maličkosti, ale on o ní má v týhle hospodě starost a je trošičku paranoidní+ Možná dáš někomu do koulí, když si dovolí moc. Ale tady nejsou zvyklí na to, že by jim ženy příliš odporovali. Nikdo jim nezabrání v nestřežené chvíli vbodnout ti dýku do zad nebo se pokusit tě znásilnit. Nemusím ti snad připomínat co by se stalo kdybys ve městě použila magii a někdo tě viděl. +zamračí se na ní naprosto vážně+ Opravdu? Jakou? +zajímá se a koutek rtů mu cukne v úsměvu+

Chrisi. +povzdechne si tiše a obtočí se mu kolem paže a tvář mu přitiskne do košile těsně pod ramenem, jak jí dojde že nemusí tak úplně mluvit jen o Vicky. zejména když mluví o těch obrazech, jí dojde, že může mluvit i sám o sobě a o svojí bývalé ženě, která mu nebyla příliš dvakrát věrná+ Byrona by nikdy nic takového nenapadlo, protože Vicky zná a ví, že by nic takového neudělala. +pousměje se konejšivě+ A doufám, že ty znáš mě. +hlesne, skutečně by byla víc jak nerada kdyby nabyl dojmu, že by snad někdy něco mohla takového udělat, což jí děsí, protože by něčeho takového nebyla schopná+ Jo takhle. +zazubí se na něj vesele+ Stříháte stromy do trojúhelníku jo? +snaží si to představit, což jí přijde směšné+ No... +zamyslí se nad jeho otázkou+ ...v podstatě ti podsunu svojí vzpomínku. Jako bychom se v ní procházeli. +vydá se pomalu k nejbližším stromům+ Viděl by si to, co já tenkrát. Možná i cítil, když to všechno tady začne kvést voní to naprosto neuvěřitelně. +pousměj se při té vzpomínce+ Ale nevím jak líp ti to vysvětlit. Musela bych se na tebe napojit, ale ne tak jako v tý tělocvičně naposledy. +dodá rychle+ Spíš splynout... řekla bych. +promne si zamyšleně bradu+

[Victoria]

Ale ještě jsi nepoznal hněv rozespalý čarodějky. +zazubí se+ No, je na to takovej tríček, ale to je fakt jen v případě maximální nouze, a ukazovat ti to zcela určitě nebudu. +zasměje se a ucpe si pusu masem+ To je taková taneční hudba, tuc tuc tuc. +předvede mu to názorně, a vydatně zapije guláš pivem+ Ale hrajou dobře. +usměje se, ale když na ni tak vyjede, tak se opře a založí si ruce na hrudi+ A ty neznáš mě a neznáš můj život. +zamračí se+ Myslíš, že se nechám znásilnit, jenom proto že mám o dvacet čísel a čtyřicet kilo míň než ty? +zvedne obočí+ Můžou to zkusit. +našpulí naštvaně rty+ Byla jsem na mnohem zapadlejších a podivnějších místech než je tohle, a vypořádala jsem se s mnohem smrtelnějšíma hrozbama než je ožralej stokilovej chlap. Takže buď tak laskav a nech tohle na mně. +zamračí se+ Jestli se ti to nelíbí, dostanu se domů i sama. +pokrčí rameny, a na chvilku se odmlčí, aby si zapálila cigaretu+ Krom toho, všechny kouzla nejsou jen o výbuchu, jiskrách a smradu. +pokrčí rameny smířlivějc+ Nikdo nemusí nic poznat. +přistrčí mu panáka, naznačí tím svým přípitek, a obrátí ho do sebe, než se zase vrátí ke svýmu jídlu, jako by nic+


Jo. +pousměje se+ Nebudem o tom mluvit. +zavrtí hlavou a soustředí se na něco jinýho+ A víš že někdy i jo? +zazubí se+ Měla bys vidět Versailles. +uculí se+ No, to doufám, že ne tak jako v tý tělocvičně. +uchechtne se+ Ale myslím, že to můžem zkusit. +pokrčí rameny+ Co musím udělat? +zajímá se+

[Jasmine Clarvik]

To je fakt. Nepoznal, ale třeba bych ho poznat chtěl. +zasměje se vesele+ To je dobře, když o tom teď přemýšlím, tak to ani vidět nechci. +uculí se a jen na ní podmračeně zhlíží, když si založí ruce na hrudi a vypadá poměrně agresivně+ Právě, že nenechala. Každá žena co se dokáže ubránit je tady problém. Láká příliš mnoho pozornosti a informace se šíří rychle. Nikdo z nás nechce, aby se k Sendersovým uším dostala zpráva o cizince, co mlátí chlapy do koulí a manipuluje s nimi neznámým způsobem. +zamračí se na ní+ Opravdu? Umíš poznat, když ti někdo chystá vrazit kudlu do zad? Protože v tomhle davu... +pohodí rukou směrem do lokálu+ ...nebudeš ani vědět odkud ta rána přišla. +mračí se čím dál víc+ Vážně? Tak to bych rád viděl jak nás dovedeš zpět. +ušklíbne se o něco víc veseleji, jelikož část cesty braly zkratkou přes les takže ne zrovna po hlavní cestě+ Otázka zní jestli si to uvědomíš až se ti někdo bude dobývat pod kalhoty. +zase se zamračí a podrážděně do sebe hodí panáka+

+aniž by si to uvědomila, tak se jí uleví, že jí tak věří, takže se na něj měkce usměje+ Dobře, ale můžem kdybys někdy chtěl. +broukne jakože není nic o čem by s ní nemohl mluvit+ Tak co kdybys mě tam někdy vzal? +navrhne s úsměvem a vejde do lesa chvíli se proplétá mezi stromy, než vylezou na malou loučku+ Vlastně nic. Jen se uvolnit.... +rozhlédne se a ukáže do trávy+ ... a posadit se. +zazubí se na něj vesele a posadí se naproti němu do tureckého sedu+ Tak jo... připravenej? Zavři oči. +koukne na něj vážně, než zvedne pomalu ruce a špičky prstů se dotkne jeho spánků, zavře oči, soustředí se a za chvilku se k němu v podvědomí natáhne a obalí je svojí magií, splyne s tou jeho jako by na chvíli byli pouze jeden člověk. nejdřív jeho mysl zaplaví vůně, vůně lesa podbarvená sladkou vůní květin, která po chvíli zmizí a zůstane jen ten les+ Otevři oči. +zazní mu tiše a měkce Jasminin hlas v hlavě a když tak učiní jako by se ocitl na stejném místě kde je, ale naprosto v jiném čase. naproti sobě vidí Jasmine tak jak je, takovou s jakou s ní před chvíli mluvil+ Tohle je jedna ze vzpomínek, kterou si ráda vybavuju. +usměje se na něj, když loučkou zazní smích, který je předzvěstí toho, že se k nim někdo blíží načež z lesa vzápětí vyběhne děvčátko. asi tak desetileté, zrzavé vlasy má spletené do dvou dlouhých copů, které jí poletují kolem tváře jak vesele poskakuje+ No tak Warlow pospěš si, nebo přijdeme pozdě. +pobízí dívenka zvonivým hlasem malé štěně, které jí běží po boku jako by snad byla jeho chyba že se zdrželi běháním po lese. ale s ohledem k tomu, že se dívenka na chvíli zastaví a se štěnětem si začne hrát, tak na tom s tím časem zase tak špatně nejsou+ Jsi v pohodě? +stočí Jasmine pohled ze sebe samé ve věku deseti let zpět na Chrise, poněkud starostlivě si ho měří+ Nebolí tě hlava nebo tak? +zajímá se, jestli je všechno v pořádku+

[Victoria]

Nechtěl, věř mi. +uculí se+ Jo, a co uděláš ty? proměníš se ve vlka uprostřed lokálu? To je fakt o hodně nenápadnější. +pozvedne obočí+ Nenechám se znásilnit jen proto, abych nepřilákala pozornost. +ušklíbne se a obejme se pažema, jako by si vzpomněla na něco, na co nechce myslet+ Jsem chráněná, jasný? +povzdychne si+ Mám určitý kouzla, který mě varujou před útokem. +pokrčí rameny+ Jenom proto, že dost piju, hodně se směju a bavím se neznamená, že podceňuju hrozby. Děláš ze mě malou holku.+zamračí se+ Dojdu zpátky sama, neměj péči. +odstrčí prázdnej talíř, zvedne se z lavice a proplete se davem k baru, aby si koupila další pití+


Dobře. +přikývne a dělá všechno podle jejích pokynů, zavře oči a uvolní se, a když mu řekne, otevře oči+ No, to je rozhodně lepší než posledně. +zazubí se+ Je to krásný. +rozhlídne se po okolí s úsměvem+ Kolik ti je? +zeptá se se zájmem+ Ne ne, v pořádku. Je to trochu zvláštní pocit, ale ne... nepříjemný. +usměje se+ Co se stane? Skočí na tebe příšera? +uculí se+

[Jasmine Clarvik]

Pokud nebude zbytí. Což znamená velkej průser. +zamračí se+ To po tobě taky nikdy nechce. +zavrtí hlavou+ Jen tě prosím abys je ignorovala a ne je provokovala. Upozorňovala na sebe ještě víc. +povzdechne si+ Kouzla? +zamračí se, protože s magii jako takovou není zase tak moc seznámen, jen ví že funguje a existuje. to je celé+ A pozná ta tvoje magie že ti něco hrozí mezi tolika lidma? +stočí pohled k davu+ Kterou stranou vyjdeš z města? +zvedne zlehka obočí, protože z města nevede jen jedna cesta, ale jak jí ta sleduje jak proplouvá davem pro další pití, tak si tiše frustrovaně povzdechne a počká si až vrátí+ No tak, Vicky. Pochop mě. Nechci aby se ti něco stalo. +koukne na ní smutně+

To jsem ráda. +pousměje se a sleduje jeho reakci, než stočí pohled zpět ke svému dětskému já+ Deset. +pousměje se+ To je moc dobře, ale kdyby se něco změnilo, dej mi hned vědět. Ano? +ujišťuje se pro jistotu starostlivě+ Ne, neskočí. +zasměje se vesele a vstane+ Jen mě napadlo, že bych tě mohla i s někým seznámit. +pousměje se a natáhne k němu ruku+ Vstávej. Projdeme se. +usměje se na něj ve chvíli kdy se holčička opět rozesměje a rozeběhne se lesem k sídlu. pomalu za ní s Chrisem zamíří sledujíc copy které poskakují ze strany na stranu, dokud jim holčička nezmizí z dohledu, jak vyběhla z lesa, ze kterého za chvilku sami vyjdou. v tu chvíli se jim naskytne pohled na rozkvetlé zahrady. záhony rozličných květin hrajících všemi možnými barvami. uprostřed fontána kolem které se rozprostírá kruh rudých růží nevtíravě navazující na okraj tvořený růžovými růžemi kolem kterých se kolem dokola vine cestička od které se hvězdicově linou další záhony. modré, žluté, fialové, bílé tvořené rozličnými druhy květin. ve vzduchu visí vůně jara a zahradou se line zpěv ptáků a dívčin smích+ Mama! +ozve se najednou zahradou holčička, když zvedne od vlčka zrak k sídlu a v tu ránu se rozeběhne zahradou div že se udrží na nohou a nezakopne. na tváři má úsměv naprostého štěstí a nadšení, když běží k ženě, která k ní rychle, ale přesto elegantně míří po cestičce, aby jí objala. vysoká, s hnědými vlasy jejichž nepoddajnost Jasmine zdědila, stejně tak jako matčiny zelené oči. oblečená do kožených kalhot, košile a i přes to, že v té době muselo být teplo, černého kabátu+ Dovol abych ti představila Elizabeth. +stočí pohled k Chrisovi a v jejím obličeji se odráží hluboká láska dcery které se stýská po člověku který jí byl kdy nejblíž+ Mojí maminku. +zašeptá, když stočí pohled zpět k sobě samé ze své vlastní vzpomínky+ Tady jsi Jasmine. +zabrouká žena, když si klekne ke svojí dceři, aby jí mohla obejmout+ Kde se toulala moje malá princeznička? Snad si zase nelezla po stromech, že ne? +zajímá se a naprosto provinilý výraz ve tváři holčičky Jasmine vykouzlí úsměv na rtech+

[Victoria]

+přistrčí mu nový pivo, co akorát přinesla, a sedne si zpátky+ Hele... já vím, o co se snažíš. +povzdychne si, že tomu rozumí+ A vážím si toho, fakt. Prostě... +pokrčí rameny+ když se chováš takhle, vracíš mi pocity, který nechci. Nesmám ráda, když mě lidi omezujou "pro mý vlastní dobro. +naznačí rukama uvozovky+ Nejsem bezmocná. +koukne na něj vážně+ A nejsem pitomá. Vím, co si můžu dovolit, abych nevzbudila pozornost. +vytáhne z krabičky další cigaretu, a jen tak si jí proplítá mezi prsty+ Chceš jít zpátky? +zeptá se poněkud rezignovaně+ A mimochodem, ten chlápek z baru jde podle všeho sem. +pousměje se+


Jistě, neboj se. +usměje se na ni+ Dobře? +pozvedne zvědavě obočí, a vyrazí s ní loukou, pozoruje holčičku, uvažujíc, jestli by se jí mohl dotknout+ Je moc rychlá. +zasměje se, když jim holčička zmizí, a rozhlíží se okolo, aby nasálco nejvíc detailů vzpomínky+ To je... oh. +vypadne z něj jenom když mu to dojde, a nic neříká, aby nerušil scénu před nimi+ Je moc krásná. +usměje se potom měkce+