Cizí země

[Wenai Lafayette]

No ale to bysme měli zjistit před tím, než to rozbiješ. +vyhrabe se na nohy+ Nebo to znamená, že je tu kovárna, minerály, chápeš? +začne chodit sem a tam+ A cigára nemáme... No... +sáhne na ten kámen+ Mravenčí mi ruce, když na to sahám, takže tam něco je. Přesune nás to jinam. Chyť se mě.

[Tony Dolohov]

(jo ono to kladivo bylo taky jen vyryté? )

Myslíš tedy, že to byl jen symbol kovárny? +poškrábe se na hlavě+ Měla jsi to říct dřív, já jsem tady přes tu sílu +ušklíbne se na ni a pak sáhne na ten kámen taky+ Já nic necítím. Možná to působí jen na určité lidi. Bylo by to logické, jinak by tady byly fronty na přemísťování se +uculí se a chytne se jí+

[Wenai Lafayette]

(jo on ho nevytáhl z baťohu? )

Bývá to symbol kovárny, většinou ano. +pokýve hlavou+ Ale nic se nestalo. +chytne ho a pak se s nimi zatočí svět a najednou stanou na druhé straně. je tam tma jako v pytli+ Vzal jsi lampu, že jo? +zeptá se ho, když se pokusí rožnout kouzlem+

[Tony Dolohov]

(ne, on jej vzal na tom sloupu, tedy myslela jsem, že je tam někde položené, ne vyryté )

Čím dál zajímavější. Takže solný důl nám ukazuje cestu dál... nejspíš do kovárny +odpoví plný vzrušení a přemístí se s Wenai dál. Na místě pak zírá do tmy jak krtek, jestli neuvidí záblesk čehokoliv+ Máme světlo +chvíli tam potmě hrabe v batohu, než nahmatá baterku a rozsvítí. Ocitnou se v malé kruhové místnosti, do které ústí tmavý otvor z chodby+ Nezbývá než jít tudy, doufejme, že cestou narazíme na nějakého Héfaista +ušklíbne se+

[Wenai Lafayette]

Tak jdem. +přikývne a vyjde po té uličce+ A sakra... +zarazí se+ Tady nic... nikdo... +rozhlídne se kolem, tma ticho, jen nějaké šepoty ve tmě, žádný zvuk života, v dálce někde pod nimi je jemná záře, ale tu Wenai nevidí, protože je krátkozraká+ Aspoň tu nejsou žádný mrtvoly...

[Tony Dolohov]

Čekala jsi, že nás to přemístí rovnou do kovárny? +usměje se+ Budeme si ji muset najít sami +oba opustí sloup uprostřed místnosti - cestu zpátky na zem - a vydají se chodbou dolů+ Buď ráda, že alespoň tady není cesta za pokladem dlážděná mrtvolami +uculí se, ale pak se najednou zarazí a kouká přimhouřeně před sebe+ Vidím světlo +popojdou ještě kus a Tony zbystří i sluch+ Slyšíš to bouchání? +kdesi z hloubi země se opravdu ozývá pravidelné a neutichající bušení+ Pojď +chytne ji za ruku, zhasne světlo, spoléhá na svůj jestřábí zrak a vydají se za světlem v dálce, které víc a víc září, jak se blíží a taky zvuky sílí. Na konci chodby se jim naskytne úžasný pohled na obrovskou dílnu pod nimi, s rozpálenými výhněmi, ve které několik trpaslíků taví zlato a drahé kovy a další vykovávají z nich mince, nádherné umělecké předměty a šperky+ To je úžasné +vydechne Tony a fascinovaně zírá dolů, schovaný za kamenným sloupem+

[Wenai Lafayette]

No... +pokýve hlavou+ Něco takového. +jdou dál+ Co? Už to slyším... +zaposlouchá se+ Trpaslíci... To by mohl být problém. Možná si budou myslet, že jsem jim přišli ukrást výrobní tajemství. Jsou v tomhle ohledu strašně žárliví. Ostatně jsou žárliví ohledně všeho co se týká kovů a hlavně zlata. Co budeme dělat?
+Wenai se na tváři v záři výhní zaleskne jizva na obličeji na levé straně má od oka táhnoucí se klikatou jizvu nahoru, dolů a do strany na spánek, další tři jizvy začínají na krku a mizí pod košilí, má celkově tmavší oči a ostřejší rysy, její kůže není už zdaleka tak jemná a hladká+

[Styx Lupin]

Nepřišel jsem jim sem ukrást jejich výrobní tajemství, ani jejich zlato. Potřebujeme jenom ten minerál. Možná o něm budou něco vědět, když pracují v dole. Budeme muset na ně nějak vyzrát +rozhlíží se ostřížím zrakem po kovárně a pak jeho pozornost něco upoutá+ Podívej... tamhle +ukáže na jakýsi trůn, ve kterém je vsazený velký bílý krystal+ Nebude to zrovna to, co hledáme? +podívá se na ni tázavě a pak pokrčí obočí+ Wenai... co se to s tebou děje? Tvé jizvy... +nakloní se k ní a prohlédne si ji víc zblízka+ Jako bys měnila podobu... Ale tady žádná magie přece nefunguje...

[Wenai Lafayette]

Jo, ale to nám oni neuvěří. +ušklíbne se a koukne na krystal+ Hm... počítám, že jo. Co jinýho bysme měli donýst... Teta teda není žádná minimalistka. Možná bysme si mohli zahrát na velvyslance a pak ho popadnout a utýct... Hm? +koukne na něj+ Jaký... +sáhne si na obličej, přesně na to místo+ A sakra... +sedne si na zem+ Ne, nefunguje... Ani ta základní. Což znamená... +koukne na něj nahoru+ že nevím, jestli se odtud dostaneme zpátky a taky - že tohle je moje pravá podoba. Což je ještě horší...

[Tony Dolohov]

Tvoje pravá podoba... +na chvíli přestane myslet na ten krystal a kouká na Wenai+ Jakože to předtím byla jen maska? Proč ale... skrýváš snad svoji pravou tvář před někým? Jak jsi přišla k těm jizvám? +zasype ji otázkami, na které by rád znal odpověď+ Souvisí to s tou tvojí výměnou a s naší cestou?