Obchod

[Rebecca Altamirano]

Krucinálhiml, proč si lidi ty pistole pořizují, když jim v případě potřeby budou nanic. Tak možná na umlácení nepřítele...+ozve se trochu hlasitěji. Pak zavadí pohledem o monitor kamery z obchodu a všimne si, že mají zákazníka. Tak se zvedne a zrovna ve chvíli, kdy vejde obchodu, jí systém vyplivne výsledky hledání. A kupodivu i fotku, jenže zpátky se už nevrací, tak nevííí +

Dobrý den, můžu vám nějak pomoct? +osloví Jadea s profesionálním úsměvem a zároveň ho stejně profesionálně sjede pohledem. Jenom dlouhá léta praxe a zvyk, všímat si takových věcí co nejrychleji, jí prozradí, že je nejspíš ozbrojený. Ale vzhledem k tomu, co jsou za obchod jí to neznepokojí a se zájmem ho pozoruje+

[Jade]

(ts ts ts, nevíííí... )

Dobrý den. +odpoví a věnuje jí celkem příjemný, neutrální úsměv, něco potřebuje, tak se snaží , rychle ji zhodnotí pohledem, všimne si způsobu, jakým se pohybuje, jejího hodnotícího pohledu a řeči těla, a udělá si z toho pro sebe závěry+ Mohl bych mluvit s někým, kdo to tady vede? +zeptá se zdvořile+ Mám jistou... delikátní prosbu. +protáhne to trochu a usměje se tím svým způsobem+

[Rebecca Altamirano]

Takže delikátní...+opře se rukama o pult zvedne koutek rtů v úsměvu+ No, máte dnes asi šťastný den, s jedním právě mluvíte. +pousměje se a sleduje ho s ještě větším zájmem než před tím+ Vyžaduje ta...delikátní záležitost...vyšší stupeň soukromí, než je tady? +zeptá se a zadívá se mu do očí, na rtech stále profesionální úsměv, který je sice upřímný, ale zahřeje asi tolik, jako úsporná žárovka:D+

[Jade]

Ale neříkejte... +pozvedne lehce obočí a prohlídne si ji s novým zájmem, pozorněji, než jenom jako rychlou analýzu někoho, s kým musí přijít do styku, a zvedne jeden koutek v líném úsměvu; jak se zdá, to co vidí se mu celkem líbí+ Přes pult bych o tom mluvil celkem nerad. +připustí pobaveně+ Máte v zásobě něco intimnějšího? +zvedne zvědavě obočí, a to slovo protáhne s lehce vyzývavým podtónem+

[Rebecca Altamirano]

Kdo by to byl řekl, že? +zvedne mírně pobaveně obočí+ Rebecca Altamirano. +představí se a podá mu ruku+ Nevím jestli intimnější, +zajiskří jí v očích+ ale soukromější docela určitě. +pousměje se+ pojďte, prosím, za mnou... +zakóduje dveře do zadní části obchodu a přejde ke dveřím mezi dvěma vitrínami. stoupne si tak, aby neviděl na klávesnici a vyťuká devítimístný kód. Dveře se s tichým zasyčením otevřou a Beccy mu naznačí, aby šel za ní. Zastaví se před dalšími dveřmi a i ty otevře kódem. Vstoupí do kanceláře první, zavře za nimi a zamíří ke stolu.+ Posaďte se, prosím. +ukáže ke křeslu naproti+ Něco k pití? +zeptá se ho zdvořile+

[Jade]

Ale to je jen dobře. +odvětí na to, a v očích mu zaujatě blýskne, takže se zdá, že udělala trochu dojem+ Člověk by neměl hned přiznat všechny trumfy, co je na tom za zábavu. +zavrtí pobaveně hlavou+ Lidé, ve kterých je víc, než se zdá, jsou mnohem příjemnější společníci. +pousměje se jedním koutkem+ Zajímavé jméno. +pozvedne obočí+ Křestní je hebrejské, ale příjmení zní španělsky. +prohlídne si ji pečlivěji, tím svým znepokojujícím upřeným pohledem zpod přivřených očí+ Ale vy nevypadáte španělsky. +poznamená potom+ Spíš orientálně, možná Turecko? +zvedne jedno obočí, jestli to trefil+ Garett Tucker. +představí se falešným jménem bez mrknutí oka, a podá jí ruku, krátce ji stiskne (je Beccy teplá, nebo studená? ), ale místo aby ji hned pustil, vezme ji do obou ruk a otočí dlaní nahoru+ Ruce zvyklé držet zbraň. Meče... +přejede palcem po konkrétním místě mezi palcem a ukazovákem, kde se obvykle rukojeť tiskne do kůže+ i pistole. +obkreslí ukazovák, co bývá na spoušti+ No dobře, myslím, že budete k vyřízení mé... delikátní záležitosti... poměrně způsobilá. +zvedne k ní ty pobavené, ale jinak neproniknutelné oči, a palcem jakoby bezděky obkreslí citlivé místo na vnitřní straně zápěstí, než ji pustí apokračuje za ní dozadu, usadí se v křesle a zapálí si hřebíčkovou cigaretu+ Ne, děkuji. +zavrtí hlavou+ K mojí záležitosti. +opře se do křesla, a nespouští ji z očí+ Nejdřív vás musím upozornit, že všechno, o čem spolu bude mluvit, je přísně důvěrné, a případné porušení téhle důvěrnosti by mělo... neblahé následky. +protáhne, a v hlase mu zazní varovný podtón. Na chvilku se odmlčí, aby svým slovům dodal váhu+ Jde mi o jednu zbraň. Velice konkrétní zbraň. +řekne potom a vyfoukne obláček dýmu+

[Rebecca Altamirano]

(nn Beccy nestudí, její kůže je normálně teplá, většinou i maličko teplejší než u normálních lidí, ale jelikož je fakt unavená, má protě normálně teplou kůži:) to by jinak to její "malé" tajemství prasklo příliš brzo )

S tím nelze než souhlasit. +pousměje se. S neproniknutelným výrazem v tmavých očích sleduje tu jeho analýzu a okamžitě ho v duchu zařadí na seznam "nebezpečnost: extrémní".+ Jméno je jen jméno, nevypovídá o jeho nositeli vůbec nic. +pak vzpomene na Postracha a usměje se+ Většinou. A dá se až příliš snadno změnit, aby bylo nějak stěžejní. Ale za to Turecko máte bod. +pousměje se a pokrčí zlehka rameny. Když jí stiskne ruku a místo, aby ji pustil, ji vezme do obou rukou, neudělá nic, ale nepatrné ztuhnutí svalů mu jistě napoví, že se jí to nelíbí. Stále si nezvykla na jizvy pokrývající její ruce a nechat si líbit doteky od cizích lidí jí nebylo příjemné ani když žádné neměla. Dál ho pozoruje s lehkým úsměvem na rtech, který může znamenat všechno a nic.+ Jsem opravdu ráda, že jste s výsledkem své analýzy spokojen. +usměje se, ale tentokrát je to úsměv o poznání chladnější. Potlačí zachvění, když jí přejede palcem po zápěstí. Jak zjistila, je její zjizvená kůže snad ještě citlivější, než dřív, což je nejspíš tím, že se ta místa nikdy docela nezahojí. Kdyby ano, žádné jizvy by neměla. Než dojdou do kanceláře, stihne znovu posbírat sebejistotu a nadhled a když se usadí proti němu do černého, koženého křesla, je už zase sama sebou+ Samozřejmě. +přikývne na tu žádost o diskrétnost a když přidá nevyslovenou výhružku, přivře oči+ Kdyby jsme nebyli absolutně diskrétní, těžko můžem v tomhle oboru podnikat...A výhružky v tomhle křesle neslýchám často, takže... +teď už v jejích očích není po předchozí vřelosti ani stopa. Opře se v křesle a upřeně ho pozoruje+ ...máte mou plnou pozornost, pane Tuckere. +pousměje se, ale ani teď se úsměv jejích očí nedotkne+

[Jade]

(právě právě, to by si asi všimnul, že je studená jak šutr )
Jistě že ne. +přikývne - koneckonců on má co říkat , v očích mu pobaveně zajiskří, když vidí, že ji dovede vyvést z míry, a rty mu zvlní letmý samolibý úsměv+ Dokázat odhadnout ostatní patří k mojí práci. +pokrčí rameny, její jizvy nijak nekomentuje, i když je jasné, že je vidět musel, asi se s něčím podobným setkává často, a nepřijde mu to nenormální, cestou do kanceláře jí kouká na zadek+ Výhružky? Kdo mluví o výhružkách. +pozvedne obočí, a usměje se tím mírně arogantním sebejistým způsobem+ Neznám nikoho, kdo by se s vášní zajímal o zbraně pouze teoreticky,a nikdy nezakusil ten pocit, když někomu proženete hlavou kulku. Jsem si poměrně jistý, že potřebě krýt si vlastní zadek rozumíte dobře. +vyfoukne trochu dýmu a bezděky si jazykem navlhčí spodní ret+ Podrazíte mě a já za sebou zametu, nepochybně to funguje oběma směry. +podívá se na ni zpříma, jako by ji vyzýval, ať to zkusí popřít, a věnuje jí ten křivý úsměv jedním koutkem+ Výborně. Vaše internetové stránky tvrdí, že nabízíte klientům individuální přístup. +protáhne a nakloní hlavu na stranu s poněkud mnohoznačným úsměvem+ Potřebuji vystopovat jednu konkrétní zbraň, sběratelský kousek. Pochopitelně bych na to mohl nasadit vlastní lidi, ale raději bych tuhle záležitost svěřil někomu z oboru, někomu, kdo ví, co je v sázce. +změří si ji odshora dolů a zpátky, jako by se chtěl ujistit, že na to má+ Vyznáte se v katanách, slečno Altamirano? +zeptá se zcela bezelstně +

[Rebecca Altamirano]

(muhehe, abych pravdu řekla, dokoukávám první sérii Nikity a mám nervy tak nadranc, že pokec s Jadem bude proti tomu hotový balzám na duši )

+cítí na sobě jeho pohled, když jdou ke kanceláři a neodpustí si dětinské potěšení protočit oči, přestože to nemůže vidět+ Poznám výhružku, i kdyby byla obalená tunou medu. +usměje se šířeji a v očích jí zajiskří, jakoby jí tohle aktuálně moc starostí nepřidělávalo+ Ano, tyhle věci opravdu fungují v obou směrech. +pokrčí nepatrně rameny a zvedne koutek rtů v náznaku úsměvu.+ Tak sběratelský kousek...+zopakuje po něm tiše a přivře oči+ Troufnu si tvrdit, že vyznám, přestože bych si od Japonců za tohle prohlášení nejspíš vysloužila velmi pohrdavý a naštvaný pohled. +ušklíbne se a začíná mít velmi nepříjemný pocit, že ví, kam tohle směřuje+ Jakou katanu přesně, máte na mysli, pane Tuckere? +předkloní se mírně dopředu a opře lokty o stůl, nespouštějíc pohled z jeho tváře+

[Jade]

(dyť on je hodnej! učiněný zlatíčko! )

No, to vám pravděpodobně prodlouží život. +pousměje se+ Nejspíš, ale já taky nejsem zrovna japonec. +pokrčí rameny+ jde mi o zkušenosti. +zvedne koutek rtů, a aniž by z ní spustil oči, sáhne do vnitřní kapsy u bundy a vytáhne fotku jí poměrně dobře známého nástroje + Nedávno byla dražená v soukromé aukci. +poznamená, zatímco jí přeložený obrázek podá+ Nebudu po vás požadovat nic... nelegálního. +zajiskří mu v očích+ Chci vypátrat člověka, který ji koupil, a nabídnout mu... nu, řekněme cokoliv. +nakloní hlavu na stranu a věnuje jí poloviční úsměv, z něhož nejde úplně vyčíst, jestli to myslí vážně, nebo ne+ Tedy pokud je ještě naživu, nesou se drby, že se do toho připletli Japonci, a nebyli dvakrát nadšení. +ušklíbne se+ A než se zeptáte, nemám v úmyslu jít v tomhle případě přes mrtvoly. +usměje se křivě+ Nepochybně chápete, že bych nerad, aby něco tak vzácného viselo na zdi nějakého ignoranta, jenom proto, že si to může dovolit. Krásky jako tahle... +střelí pohledem k fotografii, ale pak se jeho oči vrátí k ní+ si zaslouží někoho, kdo je ocení. Kdo ví, jak se jich dotýkat. +usměje se tím křivým úsměvem, a v hlase se mu objeví hřejivě znepokojivý podtón vyzývavosti, jako by snad nemluvil jen o kataně+