Camorr

[Wenai Lafayette]

No tak hele. +přišoupnou se k němu dvojčata blíž a začnou se na něj uculovat+ Jestli ji chceš zpátky, tak musíš přijít s návrhem, kterej fakt, ale fakt nemůže odmítnout. Víš o něčem, co si vždycky přála, ale co nemá? To je tvoje cesta zpátky do její postele - eh teda k jejímu srdci že jo. +řpikyvujou a jeden střídá druhýho+ Musí se cejtit obdivovaná. A nikdy není na škodu, když trochu žárlí. +dodají ve své svrchované moudrosti+

[Locke Lamora]

Je mi to jasný. +přikyvuje vážně, ale musí se u toho uculovat+ No já bych to teďka snad ani moc s žárlivostí nepřeháněl. +pohladí si bradu, a ještě tam s nima chvilku rozumuje, než to kluci zalomí, tak se Locke sebere, zbytek vína si odnese na střechu, protože to tam voní po terpentýnu a barvách, a to mu připomíná Wenai, v klídku tam dopije svoje víno, a je mu smutno, a takhle to tam za chvíli taky zalomí, a spí tam až do rána, , vzbudí se brzo a pošle jí do hotelu borůvkovej koláč a kytky, a takhle to dělá pár dní, vždycky dostane nějakou drobnost, kytku, čokoládu, něco sladkýho, a pravidelně uplácí pokojskou, aby převlíkala její polštáře do povlečení, do přinese on, a totiž do takovýho, ve kterým předtím spal, takže po něm voní, nechává ji trochu uležet a uklidnit se, a když zrovna nemá službu na schodech, běhá po městě a zařizuje+

[Wenai Lafayette]

Ty to zvládneš, chlape. +poplácává ho po zádech Calo+ Drž se nás a někam to dotáhneš. +přidá se Galo, když ho tam pak zanechají+

+Wenai si zatím zařídí nějaký peníze, maluje a prodává obrazy a vůbec necáká na stěnu. A doufá, že Lockeho pokusy s čokoládama a kytkama brzo přestanou, protože už se jí po něm stejská. Snaží se zabavit se něčím jiným. Tak si ve městě najde krásný dům, docela velký a jedná o jeho koupi. A za pár dní se tam taky přestěhuje. Dá výpověď v hotelu, nenechá tam žádnou adresu a pěkně si zařídí ten domeček+

[Locke Lamora]

+plánuje a obíhá a zařizuje, a za tři dny mu přijde vzkaz, že to co chtěl, už dorazilo, tak to skočí zkontrolovat, vypíše směnku na naprosto šílenou částku, a spustí plán, kterej ovšem katastroficky ztroskotá na tom, že ji nenajdou v hotelu, tak mu nejdřív zatrne, že to vzdala a vrátila se na Tvrz, ale pak vyšle kluky po Camorru, podplatí pár zlodějíčků, a rozjede podprahový pátrání. Za den zběsilýho hledání ji Galdo úplně náhodou najde přes jednoho známýho, co pro jinýho známýho překupníka koupil na černým trhu její obraz, a tak na ni přijdou. V noci se tam Locke strašně nenápadně vloupá, a tichounce se jí vkrade do pokoje a chvilku ji pozoruje ve spánku, culí se u toho jak měsíček na hnoji, a na hromadu oblečení, co má hozenou v křesle, jí položí svůj starej kabátec, už pěkně odranej a olezlej, ten co přes ni kdysi přehodil, když se potkali na lodi a ona usnula stočená v lanech, do kapsy schová prsten, co na ní vyhrál, když spolu hráli kostky tu noc, co se pomilovali v kajutě, a u něj nechá vzkaz, že se mu stejská. Říká si, že si třeba vzpomene, vtiskne jí do vlasů letmou pusu, aby ji nevzbudil, a vytratí se ven zařídit zbytky plánu, který už teď snad může rozjet+

[Wenai Lafayette]

++ráno se vzbudí, spokojená a odpočatá a s úsměvem (a nahatá) koukne z okna na město, protáhne se a zamíří ke skříni, ale když jde kolem křesla, tak spatří ten kabátec. Zarazí se, pamatuje si ho a to až moc živě a její srdce, dp té doby klidné, se sevře a rozbuší se jak blázen. Jen pohled na ten kabát stačí, aby se jí v hlavě vzbudily vzpomínky. Vezme ho do rukou a přivoní k němu. Je cítit potem, solí a kyselým vínem. V očích se jí objeví slzy a jen tak, nahá se sveze na podlahu, sedí tam a se zavřenýma očima voní ke kabátu. No za nějakou tu hodinku vstane a jde dělat běžný věci+

[Locke Lamora]

+Lamora zatím sedí v hospodě o pár ulic dál a čeká, Calo je tam s ním a dává pozor, aby se neožral jak dělo nervozitou, protože ještě bude potřebovat klidnou hlavu; a pár hodin po poledním u Wenai před domečkem zastaví kočár, vyleze z něj cizí chlápek, celej olivrejovanej, a zazvoní u dveří, chvíli čeká, a když mu otevře, hluboce se ukloní, ale je na něm vidět, že teda čekal někoho poněkud jinýho+ Přeji příjemný den, madam, hledám pana Gerryna Vendosu od Stříbrnokopce? +nahlíží jí opatrně přes rameno, jestli nepřijde ještě někdo+ Posílá mě pan de Ferra, mám sera Vendosu vzít na tu prohlídku. +usměje se zdvořile+

[Wenai Lafayette]

+Wenai jde otevřít a udiveně se na muče podívá. Přes šaty, má přehozený ten Lamorův kabát+ Hm... Pan Vendosa je bohužel mrtev. +oznámí mu tragicky a chvilku uvažuje, jestli do toho kočáru nastoupit nebo ne, nakonec se ale usměje+ Ale vy teď vezmete na tu prohlídku mě. +usměje se na něj mile, a počká, až jí pomůže nastoupit do kočáru a je celá jak na trní. Napůl je děsně zvědavá a napůl si říká, ať je zticha, že nemá na co+

[Locke Lamora]

Oh... +zakoktá se chlápek a vyhodí ho to z konceptu+ To... upřímnou soustrast. +nabídne svoje sympatie, protože předpokládá, že když mu tuhle práci dohodili před týdnem, pan Vendosa musel skapat někdy nedávno+ Kéž je mu Aza Guilla milostivá. +provede rituální gesto+ Nejsem si jist, jestli... +začne, ale to už je Wenai napůl v kočáře, tak jí pomůže dovnitř a nastoupí sám, usadí se proti ní, a celou cestu si vyměňují zdvořilé úsměvy, chlap předpokládá, že ví o co jde, tak nemá potřebu jí nic vysvětlovat+

[Wenai Lafayette]

+je z toho chlápka a vlastně z cělý tý situace trochu nervní, tak kouká z okna a snaží se odhadnout, kam jede. Strčí ruku do kapsy a až teď tam najde ten prsten a vzkaz. Pousměje se a nasadí si prsten zpátky+ Ten hajzlík. +poznamená potichu a pak se podívá na toho chlápka+ Kam jedeme? +zeptá se ho přímo+ O co přesně jde?

[Locke Lamora]

+hrkaj ulicema, což je takhle po poledni trochu složitý, vzhledem k tomu, jak plný lidí město je, a pomalu míří dolu k přístavu+ Pardon? +trhne sebou chlápek, když na něj promluví+ Nu, o koupi onoho plavidla, přirozeně. +podívá se na ni zmateně, a to akorát kočár zastaví, podle šumění moře zvenku těsně u mola, a když vystoupí ven - chlápek jí pomůže po schůdkách - u mola stojí zakotvená Valyrijka v celý svý kráse, trochu ošuntělejší než tenkrát, což je hlavně tím, že už je pěknejch pár měsíců vyřazená z běžnýho provozu, ale pořád krásná a důstojná+ Můžeme přistoupit k prohlídce? +otáže se chlápek formálně, a směruje ji k můstku, co jim akorát přistavujou+