Klan Hashimoto, Japonsko

[Manori]

Co se děje? *zeptá se takřka bezhlesně, ale Postrach jen zavrtí hlavou, že je všechno v pořádku, ať spí a neprobudí Karolínu, tak si zas lehne.*

[Rebecca Altamirano]

(omg, já se snad fakt rozbrečím )

+Ráno ji probudí bubnování kapek do oken, zůstane ale ležet a zírá do stropu. Nakonec se vyhrabe z postele, dovleče se do koupelny, kde se znechuceně ušklíbne nad tím, jak vypadá. Vrátí se zpátky do pokoje, bez chuti do sebe obrátí jednu skleničku bloddy, pak si nalije dvojitého panáka Jacka a zadívá se z okna, sleduje kapky dopadající do nejbližšího jezírka. Před očima si přehrává poslední dny a nedokáže pochopit, co se to stalo a jak se to mohlo stát tak rychle, že ani neměla čas pokusit se tomu zabránit. Nakonec vyjde ven, bez konkrétního důvodu nebo cíle. Během pěti minut je úplně promočená, ale jakoby to vůbec nevnímala. Sedne si k jednomu z jezírek a když se zadívá na jasně oranžové rybky, pocítí drobné bodnutí u srdce a pomyslí si, že nejspíš už nikdy nebude moct vidět žádnou rybu, aniž by si nevzpoměla na tenhle výlet+ Vážně skvělá asociace...+ušklíbne se a vlastní hlas jí trochu probere z toho polovičního kómatu, nebo v čem se to nacházela. Ztěžka si povzdechne a vydá se zpátky do domku+

[Noční Klub]

(no jak na horské dráze, od komedie, přes červenou knihovnu až po doják )

*když se rozední, překvapivě je všude uklizeno...tedy, hlavy z rybníčku vyloveny, suť je pryč, trávník umytý deštěm...až na to, že hlavní budově chybí první patro a část rohu přízemí to tam vypadá docela normálně. Klanoví upíři pracovali evidentně celou noc*

*Karolína se probere a jak se zapomene, kde je, tak se široce protáhne a zívne, pak ztuhne a zašmátrá a něco ji kousne do prstu* jau- *posadí se a rozhlídne* uff....*jak vidí, že venku zase! prší, tak sebou plácne zpátky*

[Postrach]

*vedle se ozve* nestrkej hladovému upírovi po ránu ruce pod nos...*v hlase mu zaznívá potlačovaný smích* uhm...*vydechne, jak sebou plácne zpátky a přilehne mu ruku* tebe mít v posteli, to je fakt zážitek, Karolíno...*vytáhne zpod ní ruku a vstane*

[Manori]

*zívne a zamžourá* co to tady nacvičujete?*podepře si rukou hlavu, ale z postele se jí moc nechce* Ty, Postrachu, zdálo se mi to, nebo jsi byl v noci pryč....*vzpomene si, ale není si jistá, jestli spala nebo byla vzhůru*

[Postrach]

Jo...ohledně toho...*zarazí se a pak jim ve stručnosti sdělí, co se v noci dělo a že Tobiáš odletěl už v noci napřed. Když skončí, koukají na něj z postele dva páry očí, střídavě mrkají, že vypadají jako světla na železničním přejezdu* Takže tak. Tobě. Karolíno, mám vyřídit, že se máš zdržet komentáře, nebo ti - cituji:" Poupravím ten blonďatý ohořelý účes". Konec citace. Měli bychom se asi sbalit, náš úkol je tady u konce...jen doufám, že bude Hashimoto sdílný, ohledně toho, co se v noci stalo. Nerad bych měl v Praze nějakou nezvanou návštěvu za nevyřízený účet...*zamračí se*

[Noční Klub]

*podezřele mrká rychleji, než by musela, když jí vyřídí vzkaz* no joo, no. Tak jo.*přikývne a zvedne se* To by žluťásci mohli, se vymáčknout...*přikývne s úšklebkem když odchází do svého domku se sbalit*


*a na Beccy čeká u jejího domku pan Kitagawa, v drobném úklonu a saktovkou pod paží*

[Rebecca Altamirano]

+když se blíží k domku, všimne si právníka, tak trochu zrychlí+ Pane Kitagawo, vítám vás. +že na něj v podstatě zapoměla, netřeba přiznávat:D+ Pojďte dál prosím. +otevře dveře a zavře za nimi+ Klidně se posaďte, jenom se převléknu. +věnuje mi nicneříkající úsměv a zapadne do koupelny, kde se kouzlem osuší, převlékne a během dvouminut je zpátky. Usadí se proti němu a k ruce si vezme skleničku whiskey+ Je tedy vše připraveno, jestli se nemýlím...+pohlédne na papíry a pak zpátky na něj+ Mám ale ještě jeden dodatek, který bych tam ráda doplnila...+dodá a přemítá, co na to asi bude říká+ Nebudu chodit, kolem horké kaše...+netrpělivým gestem si odhrne pramen vlasů z tváře+ Chci tam doplnit, že pokud by se někdy stalo, že zemřu rukou člena klanu a nebo někým, kdo byl za tím účelem klanem vyslán...+zadívá se na něj upřeně+ ...přednostní nárok pana Hashimota zaniká a katana přejde na dalšího v řadě. Tedy na Manori. +usměje se, ale úsměv se jejích očí nedotkne.+ Smlouvy přepracovávat nemusíte, doplním tam dodatek hned tady. +uklidní ho tím, že aspoň nebude muset všechno předělávat+

[Noční Klub]

Dobré ráno, Rebecca-san...*ukloní se víc, když ji vidí a pak ji následuje do domku. Překvapeně mrkne, když je zpátky tak rychle a ještě v cajku, ale nedá to na sobě znát* dodatek?*pozorně ji vyslechne* chápu...je to..rozumné, takto uvažovat. *co si myslí on osobně se mu v tváři neodrazí* Dobře, pak dodatek nechám na vás...pokud je jinak vše v pořádku, poprosím o podpisy...*vytáhne své plnicí pero a položí ho na stoleček*

[Rebecca Altamirano]

Rozumné a mírně paranoidní, vím. +zvedne koutek rtů v mírně ironickém úsměvu+ Ale kdybych nebyla paranoidní, dávno čuchám kytky zespodu. +ušklíbne se a přitáhne si smlouvy k sobě. Rychle si je pročte a s pokojeně kývne. Pak se zlehka dotkne všech tří kopií prstem a bezpečnostní dodatek se tam plynule objeví, jakby vystoupil z papíru. Vezme si pero a kopie podepíše. Pak zvedne pohled k právníkovi, kterého to dost možná mírně vyvedlo z konceptu:D+ Když existují upíři...proč ne kouzla? +usměje se a tentokrát jí smích zahraje i v očích, což má za následek, že hned vypadá tak nějak víc..lidsky+ Moc vám děkuji za pomoc, pane Kitagawo. Snad dnes budu mít možnost smlouvu předat panu Hashimotovi. Tahle je vaše, jestli se nepletu. +podá mu jednu kopii, počítá s tím, že jedna určitě zůstává právníkovi, jedna jí a jedna přímo Hašimůrovi:D+ Bylo mi potěším s vámi spolupracovat. +usměje se když vstanou a mírně se ukloní+