Klan Hashimoto, Japonsko

[Tobiáš]

*vleze pod sprchu a s gustem ze sebe drhne ten bordel, co se mu nalepil všude možně...z ruky si pravda pozůstatky nepřátel i domu pana Hashimota sundává opatrnějc, přece jen jak se chytil toho stříbra, tak je to znát* hnusný kov...hnusnýýý...*prská si pod vodou*

[Rebecca Altamirano]

+je už celá natěšená, až ze sebe dostane všechno to svinstvo, jenže když pustí vodu...nic se nestane+ Ne. Tohle snad, ne. +opře se čelem o stěnu a přemítá co teď. Nejdřív zkusí najít, jestli neobjeví kde je zádrhel, ale zjevně za to může zničená hlavní budova.+ Tohle je určitě pomsta z vyšších míst...asi nějaká zasraná karma. +vrčí si vztekle a zase se oblékne. Nakonec jí nezbyde, než jít hledat azyl k Manori, vezme si věci, ale jak vyjde ven, uvidí Karolínu, kterou asi postihla stejná tragédie. Opře se ztěžka o dveře a zavře oči+ Zkurvená karma...+sykne a zalétne pohledem k Tobiášovu domku a s pocitem, že hůř být nemůže zamíří k němu. Zhluboka se nadechne, vydechne a zaklepe+

[Postrach]

(karma je svině:))

*skutečně za chvíli vyleze z koupelny, kouká, že jim tam stojí Karolína v pokoji* tak už si můžete nastoupit, dámy...na jak dlouho je libo...*poznamená, takže je jasné, že je slyšel si povídat. Karolína se tváří jak andílek a metelí do sprchy, aby si to nerozmyslel. Jen zavrtí hlavou a dosedne na kraj postele*

[Manori]

*naleje jim mezitím každému sklenku, zašátrá v lednici a najde i něco pro Karolínu. Pak podá jednu Postrachovi* Dobrý? *koukne na něj starostlivě* dneska jsi mě docela vyděsil...*poznamená a upije ze svýho* takhle se nechat pohřbít a ještě se schovávat...*přimhouří na něj oči, jak sleduje občasná místa spálenin na kůži, kde se dostal ke kontaktu s tím lítajícím stříbrem*

[Tobiáš]

*zrovna je jednou nohou ven ze sprchy, když se ozve zaklepání...rozhlídne se, nakonec popadne ručník, co je nejblíž a jde otevřít* jestli to je Yakuza, umlátím je ručníkem...nahatý..*mumle si, zatímco se zmíněným textilem opásává. Když otevře a vidí Beccs, tak povytáhne mírně obočí* Já vím, že jsme se dlouho neviděli...a taky se mi stýskalo, ale že až tak...*uculí se, opřený rukou o futra* Co se děje? *všimne si věcí* Zlí Japonci pod postelí? *ale to už jí uhne ze dveří a kývne aby šla dál*

[Rebecca Altamirano]

(panebože, on jako fakt otevřel jen v ručníku! to mu teda nedaruje )

+na rýpavé poznámky byla připravená a nachystaných odpovědí měla hned několik, ovšem na to, že jí otevře prakticky nahý, s tím teda nepočítala. Trochu ztěžka polkne, aby dostala srdce zpátky na jeho obvyklé místo a věnuje mu co nejneutrálnější úsměv+ Spíš zlá karma. +ušklíbne se+ Mám jaksi...sprchu mimo provoz. A Karolína taky...+vysvětlí a trochu rozpačitě se usměje+ Mohla bych zne...+spolkne to šílený slovo, co málem vypustila z pusy+ ...se u tebe osprchovat? +zadívá se mu do očí a pousměje se. Když kolem něj prochází dovnitř, předloktím zlehka zavadí o jeho bok. Má pocit, jakby jí to místo sežehnul plamen, ale kupodivu sebou ani necukne+

[Tobiáš]

( no jo si myslel, že to jde za Yakuza...a nejlepší obrana je útok )

Tak karma...asi nemyslíš tu na plyn, co...*uchechtne se* jasně, jen pojď...hm...*zaseknou se mu v hlavě kolečka, když se o něj opře* jestli je Karolína vedle, tak to hned tak volná sprcha nebude...* zamluví to a zabouchne za ní.* Nabídnul bych ti umýt záda, ale musím dát nejdřív do pořádku jistou...nefunkčnost..*zašklebí se, vzápětí si uvědomí, co za šílenost mu vylítlo z pusy, tak zvedne pravačku zasaženou stříbrem*

[Postrach]

*vezme si od Man skleničku* dík...ale tak..to snad ne...*usměje se* mě se jen tak nezbavíš...i když připouštím, že pod těmi trámy se mi moc nelíbilo...*upíjí ze sklenky* a tohle pomáhá...*zatočí sklenkou v ruce* a ty taky. *mrkne ni, jak tak nad ním stojí*

[Manori]

*usměje se a skloní se k němu, ale v okamžiku, kdy se lehce dotkne jeho rtů svými se z koupelny ozve Karolína, jestli někde nemá kondicionér* to bude dlouhá noc...*zasměje se mu tiše do rtů, šáhne do kosmetické tašky a jde do koupelny ho Karolíně dát*

[Rebecca Altamirano]

(kdybys viděla, jak se tu idiotsky šklebím nebo kdyby to viděl kdokoliv...volá toho Chocholouška okamžitě ještě že mamka je ve vedlejším pokoji

Ne, to nemyslím. +zavrtí s úsměvem hlavou+ Díky, ale to snad zvládnu. Když ne, budu volat o pomoc. Tak nefunkčnost... +zajiskří jí v očích smich. Zavře za sebou, opře se o dveře a zhluboka se nadechne.+ "Krucinál, proč si připadám jak mentálně retardovaná ve chvíli, kdy se ten chalp objeví?!" +pranýřuje se v duchu zatímco se svlékne a vleze do sprchy. Horká voda, ale veškeré negativní myšlenky vyžene z hlavy a s úlevou ze sebe začne drhnout ten bordel. Když si přejede po předloktích, trochu sykne bolestí. Zamračí se na jizvy, které jsou od stříbrného prachu trochu víc podrážděné, než zdravá kůže. Opatrně je opláchne jenom vodou a občasné cuknutí v nich ignoruje. Nakonec si vytře z vlasů vodu a jen je narychlo prohrábne prsty.Když je konečně hotová, oblékne si černé, volné plátěné kalhoty a obyčejné černé tričko, vyšle rychlou modlitbu ke všem svatým i nesvatým a vyjde z koupelny+ Díky, myslím, žes mi zachránil život. +pak trochu nakrčí čelo+ A venku vlastně dost možná taky...+ten výbuch plný stříbra by jí nejspíš pocuchal víc, než je zdrávo+ Takže..dík. +vzhlédne a zadívá se mu s úsměvem do očí+