Klan Hashimoto, Japonsko

[Tobiáš]

S pozváním nemám problém...*uculí se* umím být štědrý hostitel...*zavlní obočím a pak se mu jen rozšíří oči* no to je hnus...jestli se mi dostane do ruk ten, co přišel s nápadem stříbrných granátů...*oklepe se a ustupuje z toho stříbrného prachu, který se víří všude kolem* dík...*mrkne na ni* kolik jich kruci je, to se někde v nějakém křočí množí nebo co?*Hadovi to ale očividně nevadí, ten se s chutí zakousává do každého v dosahu. Při jednom z prudčích výpadu přesekne Yakuzákovi katanu i s půlkou hrudníku* sorry...*ukončí jekot* škoda katany.*rozhlédne se, jak najednou to vypadá, že protivníci došli* co je, konec párty?*rozhlédne se*

[Noční Klub]

Ale fůůj, brácha...*objeví se u nich Karolína* teď tu představu nevyženu z hlavy...*štítivě pustí svého Yakuzáka, jako by se měl rozskočit na dva* tobě by s tou hlavou fakt měl někdo něco udělat...*posledního jen tak ledabyle klepne z boku do hlavy, a když se jí sesune k nohám, tak se rozhlídne* no jo....*nakrčí nos...otáčí se tak, aby měla pořád za zády Tobiáše a Beccy *

[Manori]

*když se chlápci přesunou do dalšího pokoje, vleze oknem dovnitř a vzápětí ji málem klepne, protože druhým vskočí dovnitř Postrach* ježišmarjámerlin...*zakoulí na něj očima*

[Postrach]

*povytáhne obočí* nemáš zač...*rozhlídne se, zamračí a zaposlouchá, co se děje vedle* trezor? Co to Hashimoto tady má, že to chce Yakuza zpátky? *jejich debatu přeruší lomoz z druhého pokoje, jak se vrací nespokojení hledači pokladu. Stoupne si ke stěně u dveří z jedné strany, Man z druhé a nepříjemně překvapí průchozí Yakuzáky. Popadne posledního, ten když se zadívá Postrachovi do očí, tak se mu podlomí nohy, tak ho drží rukou ve vzpřímené poloze. Než se ho však na něco stačí zeptat, upoutá jeho pozornost, tiché cvakání, které skoro přeslechne, jak je neznatelé. Koukne na Man, které se rozšíří panenky, když to zaslechne taky a pochopí, co to je* Utíkej!*na nic nečeká a skočí z nejbližšího okna ven*

[Manori]

*nenechá se dvakrát pobízet a prolétne jako šipka druhým, ještě zaslechne, že jim za zády něco pípne a pak se ozve ohlušující rána a vyvalí se horká vlna vzduchu následovaná plameny. Celé patro domu se rozletí na tisíce kousků, které se syčením dopadají do mokré trávy*

[Tobiáš]

Doprde-*jen zahlídne zlomek vteřiny předtím se mihnout něco z okna, spíš než by ho viděl, si domyslí, že to byl Postrach. Vrhne se k Beccy a Karolíně a strhne je pod sebe k zemi. To už se noční nebe promění v hořící peklo...pak nastane ohlušující ticho provázené tichým praskáním ohně a syčením páry z jezírka*

[Rebecca Altamirano]

No nepovídej, to by se možná mělo někdy otestovat, hmm? +zablýskne jí provokativně v očích+ Rádo se stalo, pane spisovateli. +zazubí se+ Jasně že množí, příčným dělením. +uculí se+ A jak tak koukám, chcípají úplně stejně +zasměje se a kousek ustoupí, aby jí ten bordel napadnul na nohy+ Hmm...+rozhlédne se kolem pátravě+ zdá se že fakt došli. +zatváří se skoro zklamaně.+ Co to..?! +Stihne ze sebe jen dostat a vzápětí se stane několik věcí najednou, koutkem oka zahlédne Man, jak skáče šipku z okna, vzápětí ji a Karolínu strhne Tobiáš k zemi a svět kolem se změní v ohnivé peklo a vzduch zhoustne létajícími troskami. Vmáčkne halvu do mokrého a místy i poměrně krvavého trávniku, ruce si chrání hlavu. Když se rozlehne ticho, opatrně zvedne hlavu a rozhlédne se.+ Karolíno? Tobiáši..? +ozve se tiše a doufá, že jsou všichni celý+

[Noční Klub]

Fňůůůk...*ozve se vedle nabručeně* ohořely mi vlasy...*remcá Karolína, sfoukne plamínek a kontroluje si háro*

[Tobiáš]

*otevře oči, trochu mu zvoní v uších, ale stejně zaslechne Karolínu fňukat* co je, jsi celá? *překulí se k ní docela vyplašeně, ale jak ji vidí počítat si konečky, jen odfrkne a opře si jí čelo o rameno* já tě asi...*nedořekne a zvedne se a ji vezme s sebou* to máš dobrý, prosím tě...u tebe to stejně nikdo nepozná...au!*chytí ji za sevřenou pěst* Beccy?*zaostří na ni a podá ji ruku a pomůže jí na nohy* všechno na svým místě? *sjede si ji starostlivým pohledem*

[Manori]

Zatracepený rododendrony! *vzteká se a hrabe se s křoví, celá doškrábaná, ale šrámy se zacelují zatímco se vymotává na chodník. Rozhlídne se, dál na trávníku vidí, že se ti tři hrabou na nohy, tak si oddychne, pak se zamračí* Postrachu? *rozhlídne se, skrz dým z hořících trosek nic nevidí, tak netrpělivě mávne rukou a proud vody uhasí to nejhorší* Postrachu...*přeskočí jednu hromadu a horečnatě se rozhlíží*