Camorr

[Wenai Lafayette]

+když ji pozve dál, tak si sedne k němu na postel do tureckýho sedu a opře si lokty o kolena+ Paráda, město je nádherný. Nic se nezměnilo. Víš, tady tohle všechno, město, chrám, vy - to je prostě domov, něco jako skála uprostřed moře. Pevná. Neměná. +pousměje se zasněně+ A ty seš taky pořád ten zatraceně nejlepší zloděj kterého znám.

[Locke Lamora]

No, pořád seš součást našeho gangu. +pokrčí rameny a usměje se na ni+ Vždycky tu budeš doma. +napije se z lahve a chvilku si hraje mezi prsty s kusem korku, co upadl na postel+ Ty taky nejseš žádný béčko. +uculí se+ Okov říkával, že jsme cvoci. Že neustále žijem na okraji totálního průseru, a mám z prdele kliku, že nás Třináctej má z nějakýho důvodu rád a nevyjebe s náma. +pousměje se a přihne si ještě trochu+ Co máš v plánu dál? +koukne na ni+ Chceš... chceš tu zůstat?

[Wenai Lafayette]

Jo, já vím, že jsem. +usměje se na něj+ No jistě, že jsme cvoci. Děláme ty nejnebezpečnější věci a riskujeme život jenom kvůli zábavě. +zazubí se na něj+ No... ráda bych tu zůstala. Vážně ráda. +koukne na něj tázavě+ Jestli můžu. Locke, +koukne na něj trošku nejistě+ moc se na to netváříš.

[Locke Lamora]

Jo. +přikývne pobaveně+ Ale stojí to za to. +zasměje se+ Já tě odsaď vyhánět nebudu. Však říkám, že tu jsi doma. +zavrtí hlavou a usměje se na ni+ Jasně, že se můžeš vrátit kdykoliv chceš. +podá jí láhev+ Nejdřív jsem si říkal, jestli to nebude divný, kvůli... víš, kvůli nám. +poškrábe se rozpačitě ve vlasech+ Ale už to je spoustu let, a tys byla pryč, a oba jsme... no někde jinde. +usměje se+ Že jo? +zvedne k ní oči a tak vážně na ni koukne+

[Wenai Lafayette]

Locke, mezi náma to nikdy nebylo divný, pamatuješ? +koukne na něj trochu se usmívá+ No... +připustí+ Byli jsme někde jinde... Já jsem byla pryč. Ty jsi byl taky pryč. +koukne mu do očí a trochu se k němu nahne+ Ale vždycky to budu já a vždycky to budeš ty, Locke. Ať už tak nebo jinak. Takže.. chceš to potvrdit nebo vyvrátit?

[Locke Lamora]

No... než jsi odešla, tak to mezi náma bylo celkem divný. +musí se uculit, a trochu mu vyschne v krku, když na něj tak kouká+ Nemá cenu se bavit o tom, co mohlo bejt, kdyby. +opře se o zeď, aby od ní byl kus dál+ Kdybysme nebyli tak paličatý a vztahovačný a pitomě hrdý. Důležitý je, co je teď, a teď už nic není. +napije se trochu vína+ Chci... chci vědět, proč seš tady, Sabeto. Jestli seš tady kvůli mně. +koukne na ni+

[Wenai Lafayette]

+kouká na tu flašu, co má pořád v rukách on, ale pak se zas koukne na něj a usměje se+ Jasně, že jsem tady kvůli tobě. A kvůli Jeanovi, Broukovi a Sanzům. A Okovovi. +mrkne na něj+ Chyběli jste mi, vy všichni. Nejlepší zlodějská banda na světě. +pousměje se+ No a taky se musím tak trochu schovávat. +zazubí se na něj+

[Locke Lamora]

Jo. +uculí se zpátky+ To jsem úplně nemyslel. +nakloní hlavu na stranu, a přijde mu, že ji má nějak těžkou, což může taky bejt tím, že ve flašce už je jenom po dně, a Sabeta se napila možná jednou, tak se mu nechce nechávat ten drtek v lahvi, vypije to rovnou celý, a doufá, že mu to třeba pomůže ignorovat, jak strašně je naštvanej a smutnej, a taky jak se jí vlasy kroutí kolem obličeje, jak jí svítí oči, a jak se jí v jedný tváři dělá malej dolíček, když se na něj usměje+ Já jsem chtěl tohleto všecko mít s tebou. +upře na ní oči+ A ty jsi to věděla, a stejně jsi odešla někam do hajzlu. +zamračí se na ni obviňujícně+ Takovejch roků jsem nechtěl nic jinýho, než aby ses vrátila zpátky, a ty musíš přijít zrovna teď. +vykouzlí odněkud novou láhev a celkem jistou rukou ji otevře+ To je fakt zkurvený načasování. +uculí se trochu+

[Wenai Lafayette]

No jo... +povzdechne si+ Tenkrát se to zdálo tak jednoduchý, odejít. +koukne na něj+ Tys mi tolik chyběl. Trhalo mi to srdce, ale když už jsem odešla, tak jsem se nemohla vrátit, byly tady věci... obchody... To je fuk, Locke. Nevěděla jsem to, že je teď blbej čas. +omluvně se usměje+ Nechci ti dělat problémy. Ale jsme přece kamarádi, že jo? +koukne na něj vážně, pohledem se mu vpíjí do očí+ Já bych to s tebou taky chtěla. +řekne tiše, najednou tak nějak blíž k němu a trochu smutným pohledem mu hladí obličej+

[Locke Lamora]

+kouká na ni tak posmutněle a radši si ještě trochu přihne+ Jo. Tys mi taky chyběla. +přikývne a nějak z ní nemůže spustit oči+ Jenže teďka už je... už je moc pozdě. Byla jsi pryč moc dlouho. +zavrtí hlavou+ Přece sis nemyslela, že na tebe budu takovou dobu čekat. +pousměje se+ S tebou byly vždycky samý problémy. +uculí se, že to myslí v dobrým+ Ale bylo to fakt hezký. +připustí a napije se na to+ Jasně že jo. Můžem bejt... jestli chceš. +koukne jí do očí a diví se, kde se vzala tak blízko, pohled mu na chvilku sjede k jejím rtům, a radši se ještě napije, aby na ně nemyslel+