od Jasmine Clarvik » 09 bře 2014 13:37
+objeví na ve svém pokoji spolu se svými kufry a Warlowem po boku, prsty křečovitě zatnuté do srsti na jeho krku a jen ten nepatrný pevný dotek jí drží na nohách+ Jasmine? +tichý ženský hlas, tak známý tak přivětivý, prudce zamrká, aby zahnala slzy, teď nebude brečet ne před sestrou, ale to pevné objetí, když sestra překonala tu krátkou vzdálenost, je moc. pokaždé bolí když dá člověk někomu sám sebe a je odmítnut z jakéhokoliv důvodu+ Jen se vyplač, Sluníčko. Potom bude všechno lepší. +další šepot, když její obětí zesílí a ona poslechne. stojí tam dlouho, nevnímají čas, Warlow leží u jejich nohou a Caesar svým tělem uzavírá kruh, který vlk vytvořil svým+ Tak pojď. Už na tebe čekají. +odtáhne se Nef od ní kousek, ale z objetí jí nepouští+ Kdo? +podiví se trochu+ Všichni. +líbne jí Nef jemně na špičku nosu, jako když byla malá+ Ale myslela jsem, že bys chtěla být se svými vlky. +usměje se na ní měkce a pohladí jí po rudých vlasech+ Půjdeš se mnou? +tichý opatrný dotaz+ Jistě, že ano. Zůstanu s tebou dokud to budeš potřebovat. Vždycky tu budu. +ujistí jí Neferet měkce a pevně jí obejme, když se kufry zvednou do vzduchu a vyplují okny ven na louku. společníci u jejich nohou vstanou a Jasmine zaboří volnou ruku Warlowovi zpět do kožichu, aby se mohla nechat odvést ven+ Už se sem nikdy nevrátím. +zvedne plachý pohled k Nef, když jí tvář ovane vánek způsobený otevřením portálu+ Nemusíš. +ujistí jí a odvede jí pryč+