Camorr

[Wenai Lafayette]

+když ucítí, jak tam k ní leze, tak se k němu podvědomě přitulí a obejme ho. Přitiskne se k němu a npůl ve snu, napůl bdělá ho hladí po těle a rty ho hladí po ramenou a krku+ Ahoj, Locke. +zašeptá mu do kůže+ Bylo mi tu bez tebe smutno. A zima. +šeptá když mu rukama klouže po kůži+

[Locke Lamora]

+trochu se pro sebe pousměje, když se kolem něj tak ovíjí a vtiskne jí pusu na rty+ No jo, však už jsem tady. Už můžeš zas klidně spát. +pohladí ji po paži, přitulí ji k sobě a pevně si ji přitiskne, aby ji zahříval a měl hezky blízko u sebe, a taky aby se nemohla moc vrtět a rozvíjet+ Dobrou Kůstko. +zamumlá jí do kůže, a velice urputně dělá, že usnul+

[Wenai Lafayette]

+s úsměvem se k němu tulí jak tuleň, ovšem když se od nej nedočká ani té nejmenší odezvy, tak se poněkud zarazí a nadechne se, aby něco řekla, pak si to ale rozmyslí, protože neví co. Ovšem začne jí to vrtat v hlavě, takže nemůže ještě dobré půl druhé hodiny usnout+

[Locke Lamora]

+taky se mu nedaří moc usnout, tak tam akorát leží se zavřenýma očima a voní si k jejím vlasům, v hlavě má z toho všeho slušnej zmatek, a usnout se mu podaří až k ránu. vzbudí se pozdě, nevyspalej a unavenej, tak se potichu vyplíží z postele, obleče si košili, opláchne krk a obličej a dojde do kuchyně pro něco k jídlu+

[Wenai Lafayette]

+když se vzbudí, tak je zas v posteli sama. Nicméně vyspala se docela dobře, tak se obleče a vydá se do kuchyně, kde najde Lockeho, naštěstí samotnýho+ Locke. +usměje se na něj a dá mu pusu, načež si naleje čaj+ Co se děje? +položí hrneček na stůl a chytne ho za ruce a koukne mu do očí+ Máme nějaký problémy? S Cappou nebo tak?+vyptává se opatrně+

[Locke Lamora]

+vezme si kus koláče k snídani a zapíjí to čajem s trochou rumu, bezmyšlenkovitě žvejká a civí do zdi+ Dobrý ráno. +usměje se, když ho vytrhne z myšlenek, nakloní se pro pusu a přisune jí pekáč s koláčem, aby si taky vzala+ Co? +zvedne hlavu překvapeně+ Nic se neděje. Žádný problémy nemáme, proč bysme měli mít problémy? +podiví se; a to do dveří akorát vkráčí Sabeta, vyspaná do růžova, vlasy ještě rozcuchaný, a na oba se usměje a popřeje jim dobrý ráno+ Mám nějaký pochůzky. Pro Cappu. +vypadne honem z Lamory, dopije čaj, vezme si koláč na cestu, vtiskne Wenai pusu do vlasů a rychle se zdekuje+

[Wenai Lafayette]

No... +zaváhá+ Já nevím, jenom jsi tak trochu... +zarazí se taky, když dovnitř vejde Sabeta a usměje se na ni+ Dobrý ráno. Dáš si koláč? +sama si vezme kus a pošle pekáč zase směrem k ní a jen kouká na Lockeho, jak mete pryč+ Tak jo... +přikývne, mírně zmatená a radši se napije čaje+

[Locke Lamora]

Koláč si dám. +přikývne s úsměvem Sabeta, na chvilku se zarazí, protože Wenai sedí na místě, který ještě za Otce Okova vždycky patřilo jí, ale pak se usadí do čela a nedělá z toho vědu; přitáhne si pekáč k sobě a s mírně pozvednutým obočím kouká, jak Locke metelí pryč. Chvilku je ticho, jak do sebe láduje sladký, ale pak si dá mezi žvejkáním pauzu a koukne na ni+ Takže... svatba jo? +usměje se+ To jseš dobrá, že jsi uhnala zloděje, takovejch moc není. +zazubí se a snaží se o nějakou konverzaci+

[Wenai Lafayette]

No... +pousměje se+ Já jsem ho moc neuháněla. Ono to tak nějak vyplynulo. Já jsem nečekala, že by si mě chtěl vzít, ale když se mě zeptal, tak... +pousměje se a pokrčí rameny+ Bylo snadný říct ano. I když ...

[Locke Lamora]

No jo, Lamora nikdy nebyl moc typ na ženění. +pokýve, jako kdyby věděla svý+ Ale zas je hodnej a věrnej. +pousměje se+ I když? +zopakuje to po ní, a zkoumavě na ni koukne zpoza hrnku, ačkoliv moc nepředpokládá, že by se zrovna jí hodlala svěřovt+