Christianova pracovna

[Alexandra]

Máma tě neměla radši než nás. +ohradí se Chris, ale Vicky si pobaveně odfrkne+
Jasně že měla. Holt jsem nebyla ta správná holčička, co si nechá načesat vlásky a venčí panenky v kočárku. To tady slečna "můj život je v troskách" byla její nejoblíbenější princezna. +ušklíbne se Vicky, ale tak nějak klidně, jako by jí to ani nějak nevadilo+
Jo, a pak máma umřela, a vy dva jste mě mezisebe nikdy nevzali. +zamračí se Alex+ Ty mi docela hodně dlužíš, Christiane. +založí si ruce na prsou, ale sedne si teda+ Vždycky jsem byla sama, nikdy dost dobrá pro vaši pozornost, a pak jsi mě tam nechal samotnou s otcem, takovou spoustu let s ním v jednom domě, i když moc dobře víš, co je zač. +píchne proti němu obviňujícně prstem+ Já žiju celej život správně a podle pravidel, to já bych měla mít ten ukázkovej spokojenej život. +odvrátí pohled stranou a na chvilku vypadá mladší než je, zranitelně, ovšem jen do doby, než si vzpomene, že je tam Jasmine, a vytočí se + No, jak myslíš. +usměje se na ni sladce, protože pozná, že aspoň částečně trefila hřebíček na hlavičku+ Já jsem ho viděla s holkama jako ty, než se oženil. Naivní mladý husičky, dobrý do postele, uchvácený panem právníkem, dost hezký na to, aby se člověk ráno nezeblil, když se vedle nich probudí, a dost ukecaný na to, aby mezi číslama nebylo ticho. Jenže s někým takovým se netráví život, drahoušku. +zatváří se falešně soucitně a oči jí zlomyslně blýskají+ Čím dřív to pochopíš, tím menší šok to potom bude. +usměje se zářivě, a tentokrát překvapivě mlčí i Vicky, jen se upřeně dívá na Christiana, jako by ho skenovala pohledem+
Ženský krucinál! +okřikne je znova Chris+ V životě nic nevyřešíme, když nebudete chvíli ticho. +zamračí se na ně+ Nech laskavě stranou můj osobní život, a věnuj se tomu podstatnýmu. Monsieur Feuilly se mi kvůli rozvázání zasnoubení neozval, jsi si jistá? +otočí se zpátky na Alex, její proslovy nepovažuje za nutný vůbec nějak komentovat+
To bude asi nejspíš karma. +poznamená jenom maaaaličko škodolibě Vicky a zlehka pozvedne obočí+
Jistěže jsem si jistá. +zamračí se Alex+ Jen to hodlá udělat tou potupnější veřejnou cestou. +odfrkne si+
A co tedy chceš po mně, Alex? Co chceš, abych s tím udělal, hm? +pokrčí nejistě rameny+
Spal ty papíry. Všechny. Když ten patetickej sňatek neuznáš, budu mít pořád šanci se vdát, a mít aspoň nějaký postavení. +upře na něj oči+
Vou vou vou. +vloží se do toho okamžitě Vicky+ Nic se pálit nebude, na to zapomeň. Jednou si to taky vyžereš ty. +stáhne si honem všechny listiny k sobě+
Takže prakticky po mně chceš, abych si mezi vámi dvěma vybral. +zvedne obočí Chris+ To mám tedy radost. +poznamená sarkasticky+

[Jasmine Clarvik]

+když se baví ti tři zůstává poměrně sticha a sleduje dění kolem sebe, zatímco přemýšlí a analyzuje jak má někdy ve zvyku a čím dál víc má pocit, že tomu začíná rozumět, ovšem do chvíle než nastane chvíle kdy komunikuje s Alex, to jde všechno pochopení tak nějak stranou+ Och zlato, ty máš starost o moje duševní zdraví? +vykulí na ní oči, ale než aby to myslela vážně to myslí právě naopak a v očích jí zahrajou veselý plamínky a někde hluboko pod nimi zakopává stísněné pocity, které se derou napovrch při Alexině monologu, protože odmítá nechat si zkazit štěstí jednou ukecanou sestrou+ Nemusíš, já se o sebe dokážu postarat. +usměje se na ní sladce+ Pokud z tebe ovšem nemluví závist, protože ti dva našli něco co tebe s takovým chováním nejspíš nečeká. +ušklíbne se na ní a v hlavě si opakuje, že jí prostě odmítá poslouchat a přemýšlet nad jejími slovy, i když to není tak snadný jak se na první pohled zdá+ Promiň. +koukne na Chrise omluvně, přehodí si nohu přes nohu a pohodlě se opře, jakože tedy bude dál mlčet. Ovšem její rozhodnutí vezme vzápětí za své+ To k tomu, kdo je v týhle místnosti sobeckej. +odfrkne si tiše a přimhouřeně zamyšleně koukne na Chrise+ Možná by stačilo tu rodinu kontaktovat a zjistit jak se všechno má. Třeba si jen Alex dělá zbytečné starosti. +nadhodí nezúčastněně, ale ve skutečnosti sleduje každý jejich pohyb a v snaží se ze všech sil zůstat naprosto klidná+

[Victoria]

+Chris je nechá se dohadovat, vstane od stolu, nalije si dvojitýho panáka ginu a poněkud chmurně to do sebe kopne, načež se otočí, přejede je pohledem, ty dvě co se tam štěkaj, a Vicky, co vypadá, že se fakt dobře baví+ Můžu s tebou mluvit? +zvedne na starší ze sester obočí a ukáže bradou ke dveřím, Vicky překvapeně přikývne, zvedne se, a jde za ním ven, přisedne si k němu na schody, a čeká, až začne mluvit, a když mu to dlouho trvá, vyloví cigarety a zapálí si+
Myslíš na to, na co já? +začne potom Chris opatrně, a taky si od ní jednu vezme+
Těžko říct. +zašklebí se sarkasticky Vicky+ Pravděpodobně. A nelíbí se mi to. +řekne mu rovnou+
Má pravdu, ve spoustě věcí, víš to. +poznamená on+
No, to asi má. +přikývne zamyšleně Vicky+ Ne že by si to většinou nezasloužila. +dodá hořce+
Jo. +uchechtne se Chris+ A víš, že ty věci, to s těma vašima klukama, že to je hlavně její způsob volání o pozornost. +koukne na ni zkoumavě+
Ale jo. +připustí a vyfoukne kouř+ Kdyby se za to styděla, možná bych... já nevim, je to už dost dávno. Teďka jsem jinde, a možná jsem ochotná udělat pár kompromisů. Možná. +pokrčí rameny+
Ochotná... nechat tohle plavat? +poklepe na papíry o svatbě, co si Vicky pro jistotu vzala s sebou, aby náhodou neshořely, zatímco jsou pryč+
+Vicky na to dlouho nic neříká, pomalu dokouří celou cigaretu a žmoulá vajgl mezi prstama+ Kdyby ho měla ráda. Kdyby to byl kluk, s kterým chce bejt, tak bych Byronova možná navrhla, že se na tohle vykašlem. +prolistuje palcem svazek listin+ Takhle... Moje manželství má pro mě větší cenu. +zavrtí hlavou+
Dobře. +přikývne Chris, típne vlastní cigaretu a nijak ji nepřemlouvá+ Takže co s tím budem dělat? +koukne na ni a pousměje se+
My? +vykulí oči Vicky+
No kdo jinej, ona fakt nikoho nemá. +pokrčí rameny+ Fakt jí dlužím.
Ale já ne. +zavrčí sestra podrážděně+ A rozhodně to není moje chyba, že nikoho nemá. +založí si ruce na prsou+
No, to není tak úplně pravda, že jo. +loupne po ní pobaveně okem Chris+ Máma by chtěla, abychom drželi spolu. +připomene jí+
Máma by hlavně nechtěla, aby z její dcery vyrostla taková kráva. +odfrkne si+
Takže večer? +pousměje se na ni Chris+
Tak jo. +přikývne neochotně+ A dlužíš mi laskavost. +vymíní si ještě+
No to víš žejo. +zasměje se, vytáhne ji na nohy a vrátí se zpátky+ Doufám, že moje pracovna ještě stojí. +zamumlá, než vezme za kliku+
Tak jo, podepíšeme to. +usměje se bodře, když vleze zpátky do místnosti+

[Alexandra]

O nás bez nás, co? +ušklíbne se na ty dva poněkud ironicky, když odchází, a sotva seza nima zavřou dveře, zapálí si cigaretu a Jasmine okázale ignoruje+ Nemluv na mě. +odsekne, kdyby snad náhodou chtěla otevřít pusu, zvedne se z křesla a jme se prohlížet hřbety knih v knihovně, pak dojde ke dveřím, přilepí na ně ucho a zkusí odposlouchávat, ale nic moc slyšet není, tak se zase vrátí do křesla, a začne poklepávat špičkou lodičky o stůl, jak nedovede úplně zakrýt nervozitu+

[Jasmine Clarvik]

+stočí pohled k Chrisovi, když se zvedne a chvíli na to zamíří s Vicky pryč z místnosti. na chvilku jí napadne, že to není dobrý nápad, protože by se taky mohl vrátit a najít tu místo pracovny jen velký kráter. povzdechne si, když na ní tak štěkne a zavrtí nad tím hlavou+ Omlouvám se. +řekne nakonec jak jí sleduje, když přechází po místnosti+ Nechci se s tebou hádat Alex. Chtěla bych abychom spolu vycházeli... nemusíme si padat hned kolem krku, ale alespoň v rámci slušnýho chování. Myslím, že oběma nám je jasné, že kdybych byla obyčejná jednorázovka, Chris by mi nedovolil mluvit vám do takříkajíc rodinných záležitostí. Natož abych se stýkala s jeho dcerou. +zavrtí zlehka hlavou a mírně se pousměje, jak si vzpomene na malou Van+ Nemusíš mě poslouchat natož přemýšlet nad tím, co ti teď řeknu. +nakloní se mírně dopředu a sleduje jí pohledem+ Ti dva tam... +pohodí hlavou ke dveřím+ ...tě mají rádi a pořád jsou tvoje rodina, i když to chvílema tak nevypadá. Opravdu ti ta vaše společnost stojí za to, abys je ztratila úplně? +mluví klidně a tiše a takovým nenásilným neagresivním způsobem+

[Alexandra]

Řekla jsem ať na mě nemluvíš, máš problém s ušima, nebo chápáním běžnýho ústního projevu? +ohradí se se zvednutým obočím+ On ti to nedovolí. +pokrčí rameny potom, se zvláštním uspokojením+ Nechá tě poslouchat, aby měl pak v posteli pokoj, ale míchat se mezí nás tě nenechá. +zavrtí hlavou a rovnou si od oharku první cigarety připálí druhou+ Ale jo, to on si asi myslí, že to něco znamená. Nespí s holkama jen tak z hecu. +připustí+ Už. +ušklíbne se trochu+ Ale časem si to srovná. Chris už je takovej, má svoje úlety a odbočky, ale nakonec se vždycky vrátí domů, kam patří. A i kdyby ne kvůli sobě, záleží mu na tom děcku. +protočí trochu oči, jakože to jde teda mimo ni+ A ví moc dobře, jak těžký to je v naší společnosti s nepořádkem v rodině, a tohle pro ni chtít nebude. Victoire je to jedno, ale Christian ty lidi potřebuje, kvůli dítěti i kvůli firmě, a časem to pochopí, a přizpůsobí se. Náš svět není středověk proboha, lidi spolu můžou vycházet slušně. Tiffany s ním vyjebala, ale to neznamená, že jsou takový všechny ženy v naší společnosti. +opře se do sedadla, a ani nekřičí, protože tentokrát se jí nesnaží seknou a ublížit, ale je upřímně přesvědčená o tom, že to je pravda+

[Jasmine Clarvik]

A já ti řekla, že nejsem pes, který tě poslechne na slovo. +pokrčí zlehka rameny a naprosto zásadně si odmítá připouštět, že by něco na tom, co říká mohla být pravda+ Už mi to dovolil. +usměje se na ní sladce, protože ona ví svoje a narozdíl od Alex tu byla celou dobu a dobře ví, co se tu dělo a nedělo+ Víš ono dost záleží na tom, koho považuje za svůj domov a kde se tak cítí, než na tom kde se narodil a vyrůstal. +pokrčí zlehka rameny+ Ale to on právě dělá. Uklízí a dává všechno do pořádku. Dost pochybuju o tom, že jsou všechny vaše rody tak nějak bez poskvrnky. +pohodí zlehka rukou+ Jak říkáš, váš svět není středověk a lidi spolu můžou vycházet slušně. Dost pochybuji o tom, že ho odříznou jen proto, že s někým žije, protože takových párů je mnohem víc, než se ti může zdát. A já nejsem ani mudla ani tak říkajíc bez prostředků a ani on nevlastní zrovna zanedbatelnou část majetku na to, aby ho ostatní z vaší společnosti mohli ignorovat nebo mu znepříjemňovat život. A pokud neslyší na vzájemnou náklonnost, tak na majetkové poměry ano. +založí si ruce na hrudi a zlehka si poklepává špičkami prstů o paži+ Ale jen pro případ, že ti skutečně záleží na bratrově štěstí... nemám v úmyslu mu ničit život a pokud si bude myslet, že bude šťastnější, když se vrátím tam odkud jsem přišla, tak prosím. Ale do tý doby jsem jeho přítelkyně, jeho partnerka, kterou si nastěhoval do života a neodejdu jen proto, že se to některému z jeho příbuzných nelíbí. Jen aby mezi námi bylo jasno. +pousměje se mírně+

[Alexandra]

Škoda, psi jsou sympatický. +ušklíbne se+ Oh, to si myslíš? Je dobrej. +připustí s mírně pobaveným úsměvem+ Doma je u nás. Ve Francii. +dodá beze stínu pochyb+ Otec se brzo uchlastá a on se tam bude muset vrátit a spravovat rodinný majetky. Vrátí se domů. +usměje se přesladce+ A potom bude potřebovat někoho vedle sebe, ženu, která ví, jak se chovat a zvládne všechny povinnosti, které z toho vyplývají. +usměje se spokojeně+ A až to přijde, tak si takovou najde. Christian se nikdy nevyhýbal povinnostem. +odklepne si elegantním pohybem zápěstí+ No, to jen dokazuje, že o naší společnosti nic nevíš. +pokrčí rameny+ to jsou velký slova. +pozvedne pobaveně obočí+ Bere tě mezi svoje přátele? Na společenské akce pořádané lidmi, kteří zastávají vysoké pozice? Nechal tě vybrat si charitativní projekt? Bere tě na firemní večírky? +zvedne obočí a opře se do sedadla s výrazem "jo, to jsem si myslela"+ Mezi námi je úplně jasno. +ujistí ji se spokojeným výrazem, který dává najevo, jak moc se cítí na koni, tedy jen do bodu, než se ti dva vrátí, a začnou s podepisováním, to poněkud zbledne, sevře pevně rty a rychle zamrká+ Tak běžte do prdele oba dva. +usměje se přesladce, vyletí ze sedadla a bouchne za sebou dveřma+

[Jasmine Clarvik]

+přimhouří oči a otevře ústa, aby něco řekla, aby protestovala, ale nějak nenachází slova, a když vzápětí ti dva vejdou, tak ústa opět zavře a koukne na ně. poněkud zamyšleně a ztraceně. nehne ani brvou, když Alex vyletí ze židle a práskne za sebou dveřmi, jen kouká před sebe a vypadá dost mimo sebe, jak na ní útočí všechna ta slova a nevítané pocity, které vyvolávají pocit nedostatku kyslíku+ Ehmn... +odkašle si tiše, aby se sebrala a vytáhne se na nohy+ ...myslim, že se půjdu na chvíli projít. +rozhodne se, že ti dva to už zvládnou sami a co nejvíc klidně zamíří ke dveřím, aby vzápětí vyběhla z domu k lesíku, kde si najde jeden z nejvyšších stromů, na který si vyleze a zůstane tam sedět klidně celý den, dokud jí někdo nevyruší a nepřipomene jí, že je venku zima a mohla by nastydnout+

[Christian]

Jo jo, já za chvilku přijdu. +zamumlá s úsměvem, napůl ztracený v papírech, a ještě to tam s Vicky dovyřídí, hádají se o detailech a upravují některé body, skoro až do oběda+ Vics. Uvař mi boeuf bourguignon. +mrkne na ni prosebně, má z toho dobrej pocit a vůbec celkově skvělou náladu, jak to hezky zmáknul, a dostane chuť na nějaký domácí jídlo, Vicky sice protáčí oči a ošklíbá se, ale zrovna má chuť něco uvařit, tak teda sleze do kuchyně a začne, Chris zatím připraví nahoře stůl a objedná kytku, a pak jde pro Jasmine do pokoje, a když ji tam nenajde, řekne si, že asi šla na zahradu, tak sejde dolu a hledá ji tam, ale nikde ji nevidí, protože na stromy ho teda koukat nenapadne, a říká si, že možná šla k moři, tak tam po cestičce zamíří a cestou si pohvizduje+