Zákulisí

[Rebecca Altamirano]

( )

Prosím tě radši seď. +odmávne ho se smíchem+ To teda nevím, ale moc dobrý vliv na tebe teda nemá. +zavrtí vážně hlavou a kousne se do rtu, aby se nerozesmála.+ Jo tak courat...+pozoruje ho se zájmem, jak povyroste.+ Uhnul...ale obávám se, že jen proto, že mu trochu pozdě došlo, co jsi vlastně zač, víš? On je takov vlk samotář, nikdy neměl kolem sebe víc vlkodlaků, jako ty. +osvětlí mu to málo, co o Remusovi ví. Lach, taky mě došlo, že má toho pejska, ale tak to Becca asi neví, tak jsem to sem netahala +

[Styx Lupin]

(dyť já vidím chodby No to jo, pohodlný gauče, na které se za chviličku začnou zvědavě slejzat všichni upíři ze Slastí, jak uslyší, že v zákulisí jim tepou živé krevní baňky Tak Becca jim tam třeba může přinést bonbóny, pokud se nebojí. A odkdy vlci pijí mlíko? )

[Rebecca Altamirano]

(od tý doby, co jsou to vlčata ve vývinu Mnoo, ona zatím zůstane kde je, možná se ještě dočkáte všichni - včetně Beccy samotný - zajímavýho překvápka )

[Jason]

( jen se nebojte, na Beccy taky dojde...mám plán, jak ji do toho přimixovat )

Hm..no jo...pochybuju se ve špatné společnosti, co už...ale když mě se v ní tak líbí...*protáhne významně a zůstane teda sedět* hm...*dofrkne si a hodí si nohy na stolek* to máš asi pravdu...*přizná nespokojeně* Ale to není můj problém, že si žádnou smečku nenašel. Nedělá dobře. *poznamená a najednou vypadá starší než je. Radši se zas napije* Ale ty dneska záříš...to je tím, že mě vidíš, že?*zeptá se nadějně*


(no jasně, to je dobré na zuby.... a jiné části těla )

[Rebecca Altamirano]

(láách, protřepat - nemíchat! )

No jo, to to už tě v tom případně vůbec nic nezachrání. +zašklebí se a vycení na něj zoubky.+ Hmm asi nedělá... +nakrčí zamyšleně čelo a pak poočku koukne na Jasona, jak najednou vypadá dospěleji.+ Ty jsi někdy byl...sám? Bez smečky? +zeptá se opatrně a studuje jeho tvář, jakoby se na něj dívala poprvé. Cítí se trochu zahanbená, že se nikdy nezajímala o jeho příběh, o něj samotného.+ Zářím? +zvedne obočí pobaveně+. No samozřejmě, že je to tebou, ty jsi takový zdejší sluníčko. +pak se zarazí+. Teda...ale takový...nepálivý sluníčko. +cuknou jí koutky.+

[Jason]

( )

*hraně vytřeští zrak a veledůležitě si odsedne o půl centimetru...* No...řekněme, že mám vlastní zkušenosti. Být sám, jako něco, co se ostatním nehodí do krámu. Ale to je nadlouho...*ušklíbne se* Smečka...nakonec, byla jediným místem, kam jsem opravdu patřil. Jasně, záleží, kdo ještě v ní je a tak...ale je důležitý mít kolem sebe někoho podobnýho. Ne nenávidět to, čím jsi tak vehementně, až ti to způsobí nějaký průser.*pokrčí rameny* Je to podobný jako s váma...*vycení zoubky* nakonec jsme všichni přííšery.*protáhne s úšklebkem* Ah...tak, nepálivý...*zatváří se* ale hřejivý jo...*a hned se jde přitulit - paci čmuchy musí být*

[Rebecca Altamirano]

Sem ale patříš taky...+podotkne tiše a zadívá se na něj měkkce.+ No jo, to máš pravdu. Nenávidět to čím jsi, to je hodně špatný. +přikývne vážně, ale pak jí blýskne v očích.+ Hele, ty příšero... hřejivá. +rozuchá mu ty jeho blond vlásky, ale nechá ho aby se přitulil. S paci-čmuchy u Jasona ani Natha nikdy problém neměla, až se nad tím na okamžik pozastaví. Většinou si od ostatních snaží udržovat odstup, ale u těchhle dvou dlaků jí to přišlo tak nějak..spravné. V případě Jasona možná ještě o trochu správnější, jakoby k němu cítila kromě přátelství i jakýsi pocit sounáležitosti. Nakrčí nepatrně obočí a po očku po něm zamyšleně koukne, jak stojí vedle ní, jen nepatrně vyšší než ona a dotýká se jí tak velkou plochou těla, jak jen to jde.+

[Jason]

Jo, to máš pravdu...sem patřím. Vím kde je moje místo a jsem v bezpečí...jak to jen jde.*zavrtá se jí obličejem do vlasů u krku a vdechuje její vůni* ještě řekni, že ti to není příjemné...*přitiskne se k ní víc v objetí, kupodivu se nesnaží být ani nijak převlezlý, jen se jí drží a hřeje* vlastně jsi jediná tady, se kterou se tohle paci čmuchy dá tak pěkně provozovat...Tedy, Kocour se dá taky občas pomačkat, ale...*zafuní ji u ucha* to není ono.*poznamená, jako by jí četl myšlenky* Nebo je to tím, že ty se mi líbíš o dost víc, než on.*zasměje se tiše*

[Rebecca Altamirano]

Vím, kde je moje místo...+opakuje po něm a trochu se zamračí+ Nemám tenhle výraz ráda... +zavrčí tiše+ To rozhodně netvrdím...+pousměje se a nechá ho, ať se tulí.+ No jo, hlavně ti ostatní asi trochu...studí, viď? +mroukne mu do ucha a koutky jí pobaveně cuknou.+ Tak pomačkat jo? +zakucká se trochu, když si ty dva představí při paci-čmuchy napříč živočišnými druhy (:D)+ Tak to jsem ráda, žes mi to řekl, ještě bych z toho začala mít komplexy. +líbne ho krátce, přátelsky na čelo.+

[Jason]

Na tom není zas až tak nic moc hrozného. Každý ve smečce má místo...když chceš lepší, můžeš o ně bojovat. Tady to funguje obdobně. A já si nestojím špatně. V podstatě jsem nedotknutelný, pro většinu tvorů tady. Výjimkou jsou ti, o kterých J-C rozhodne, že to tak bude. *na okamžik po ní koukne modrýma kukadlama* A zas tak velký vlk nejsem, abych si mohl moc vyskakovat...tedy zatím.*nafoukne se, že na sobě pracuje* hm..to studí, hlavně ze začátku...*cukne koutky* Mno...pomačkat...*uculí se šířeji* je to jen kocour, ale i tak...*lehce pokrčí rameny ale i jen v tom pokrčení je patrné vidět, za jak dobrého přítele Natha považuje* No to néé...žádné komplexy...*zašklebí se vesele a jak ho líbne, tak po ní bleskne rozverně očima a okousne ji lehce bradu. Je to jen letmý krátký dotyk, ale i přesto se v jeho průběhu něco změní, jako by na okamžik vystřídala živočišnou energii jiná, mnohem starší, jako by jim přibyl do objetí někdo další, kdo je docela pobavený, v jakém rozpoložení těl a mysli je nalezl...*ehm..*probere se po chvíli Jason a dychtivé dusno, které se kolem nich začalo tvořit, povolí a je pryč*