Zákulisí

[Styx Lupin]

+čeká s nimi u zadního vchodu a pak vklouzne dovnitř za Manori a následuje ji chodbami. Když potkají Jasona, usměje se na něj, moc dobře si ho pamatuje z té soukromé zkoušky, jak jí předváděl soukromý striptýz, ale dělá, že ho nezná a jen sleduje, jak se ti dva vlkodlaci navzájem pozorují+ To je v pořádku, Remusi +stiskne mu konejšivě ruku, jak vidí, jak se naježil+ To je Jason. Nejspíš z tebe cítí svůj druh +po chvíli šťouchne Remuse lehce loktem do žeber, jak tak fascinovaně civí na toho blonďatého mladíčka +

[Rebecca Altamirano]

+zasměje se+. Jo, můžou tak akorát skřípat zubama. Já už ji nedám. +zalétne znovu pohledem ke kataně. Najednou zaslechne nějak nezvykle moc hlasů a tázavě koukne na J-C, který to bezpochyby slyšel taky.+ Pokus o puč, nebo co? +zvedne se a jde kde dveřím odkud nakoukne do chodby.+ Teda to je lidí... Exkurze, Man? +houkne na ni pobaveně a naznačí jim ať jdou za ní.+

[Remus Lupin]

(hih, pěkně všichni do jednoho pytle, ať je sranda a právě, chudera se tady kochá a netuší, co se děje v polovině daších subfor )

*jak ho Styx šťouchne, tak přeruší oční kontakt, sjede k ní pohledem, jako by se probral ze zamyšlení* Tak druh...*přimhouří oči a dojde mu to, vzápětí mu dojde, že ho Jason schválně vyzýval a že uhnul, a zamračí se víc. Nadechne se, aby něco řekl, ale v tom vejde Beccy a to už úplně kouká* Tajný sraz?*napadne ho ale jde s davem*

[Manori]

No to jsem si mohla myslet...takovej barák a všichni na jednom patře...*zalamentuje s úculem* Neškleb se, nebo ti to zůstane...*doporučí Jasonovi, jak ho vidí, zlehka do něj přátelsky drbne, jak jde kolem a následuje Beccy*

[Jason]

*zubí se, čím dál víc, když vidí, jak to staršímu vlkodlakovi dochází* tss...*udělá na Man uražený xicht, schválně se jí do ruky, kterou do něj drbe, opře a nechá je projít, opřený o stěnu, zůstává ale poblíž, jak je zvědavý, co se to bude dít a taky, kdyby ho J-C volal*

[Styx Lupin]

+nerozumí tomu vlkodlačímu dorozumívání, tak jen doufá, že bylo alespoň trochu přátelské. Mávne s úsměvem na Beccu a pak se protáhne kolem Jasona a pokračuje dál+

[Jean-Claude]

Non, doufám...*zaposlouchá se a usměje se šířeji* i když předpokládám, že odpolední dýchánek u čaje to nebude...*dodá, jak pozná po hlase, kdo jde. Nechá Beccy vyjít ven a odloží zatím sklenku z dohledu. Když se otočí, už vcházejí, tak mu přelétne po obličeji pobavený výraz* Ale, konečně jsi taky někdy přišla...*přejde k Man a lehce jí olíbe tváře* Lištičko...*dodá potichu, když je u ní sehnutý a v očích mu blýskne* a přivedla jsi společnost? *otočí se ke Styx* Rád tě tady zase vidím...nemůžeš se nabažit zákulisí? Nebo se ti stýská po krajanovi...*poznamená a taky se k ní nahne, aby ji po francouzsku přivítal* a...monsier Lupin...*zapřede s přízvukem, když mu padne pohled na muže vedle Styx a ačkoliv maska lehce pobaveného a mírného upíra se mu v obličeji ani nehne, v očích se mu odráží, že si na něj pamatuje a přesně ví, kdo je. Což Remus nevidí, jelikož si pamatuje poslední doporučení, které se mu dostalo.* Prosím, posaďte se. Nebo chcete jít raději do kanceláře? *dobře vycítí to skrývané napětí, které si s sebou přinesli*

[Manori]

*přimhouří oči po tom Jean-Claudeovu dodatku a založí si ruce na hrudi. Radši, aby nedělala něco, co nemá. Zatímco se JC baví s ostatními, přejíždí po pokoji pohledem, až se zastaví u orientálního stolku s katanou. Pousměje se, že si tady Beccy dělá výstavku a otočí se po J-C, právě včas, aby viděla ten výraz v očích. Zamračí se, ale než něco stihne vymyslet, dojde jejímu zpomalenému mozku, na co se to předtím dívala. S trhnutím hlavy se nevěřícně zadívá znovu a trochu ji podklesne brada. Divoce koukne na Beccy, na katanu, na Beccy, ještě jednou na katanu, to už má obočí u stropu a na jazyku asi tisíc otázek. Ale proto tady není, tak je obtížně spolkne, zatřepe hlavou a nechá to s těžkým srdcem na potom. Tázavě se zadívá na Styx a Remuse po J-C dotazu ohledně kanceláře, jí je to jedno, ale je to jejich problém a tajemství, které přišli projednat*

[Rebecca Altamirano]

Jo, taky mám ten pocit. +kývne souhlasně, když zahlédne i Remuse. Nějak tuší, že ten by sem určitě nešel, kdyby vážně nemusel. Na Jasona se zamračí, dobře si všimla, proč se tak potměšile šklebí.+ Nezlob, vlčku...+pohrozí mu a zatahá ho laškovně za vlasy, takže si z té výtky určitě nic dělat nebude. Sama zůstane stát a opře se o linku, kousek od stolečku s katanou (:D) a zvědavě čeká, o co asi půjde. A jestli se to vůbec dozví, pomyslí si, když J-C navrhne, že by šly do kanclu.+

+když si všimne, jak Manori přejela pohledem po stolečku s katanou a jak jí o pár vteřin později došlo, cože to vlastně je, nedokáže skrýt úsměv nad jejím výrazem a musí potlačit křeč, která jí pomalu chytá do tváří. Tak si radši naleje další specialitku a nasadí na xicht co nejnormálnější výraz, přesto jí co chvíli cuknou koutky.+

[Styx Lupin]

+když po delší době opět stane před JC, trochu se jí zatřepetá srdíčko, ale na tváři vykouzlí široký úsměv+ Taky tě moc ráda vidím +zasvěcení ví, jak velká je to v tuto chvíli pravda+ Pochopitelně obojí +zasměje se a přivítá se s ním tedy po francouzsku:) a pak se postaví stranou a nenápadně sleduje jeho setkání s Remusem+ Přišli jsme ohledně jedné velice delikátní věci a proto bychom to radši projednali v kanceláři. Čím méně uší nás uslyší, tím lépe +rozhlédne se kolem sebe, kde se necítí tolik v bezpečí+