Zákulisí

[Jean-Claude]

*vykoukne ze své kanceláře, nakrčí nos a vydá se neomylně po zákulisí za Beccy* Ale ale, ma belle, kdy ses vrátila?*usměje se mezi dveřma, pak se zamračí, když mu pohled padne na její ruce* Mon dieu, co je tohle?*přejde k ní blíž a vezme její ruku do svých, jako by tomu, co vidí, nemohl uvěřit* Kdo ti to provedl?*zvedne oči od jizev a v očích se mu modře zablýskne* a dýchá ještě?

[Rebecca Altamirano]

+vzhlédne a usměje se na J-C, když se objeví ve dveřích.+ Ahoj, no teprve před chvílí. Pozdravuje tě Manori. +vyřídí vzkaz dokud to má v paměti:D+ Hmm, tohle? +taky sklopí pohled ke svým zjizveným rukám.+ Taková malá památka na nedávné dny. A připomínka toho, že i já mám svý hranice. +vysvětlí věcně, přesto ale trochu ztěžka polkne, když to znovu vybaví.+ Ne, nedýchá. O to se postaral Postrach. Dostali nás odtamtud akorát včas. +když vidí jeho výraz a v kombinaci s tím, že ji stále drží za ruce, trochu se jí zadrhne dech v hrdle. Pak se ale usměje a odraz vzpomínek na dny v zajetí, jí z očí zmizí.+ Doufám, že tady bylo všechno v pohodě. A že stále bude, slíbila jsem, že se v nejbližší době nedostanu do žádných problémů. +zajiskří jí vesele v očích.+

(no uff, ještě že sedí, by se mu tam složila k nohám jak puzzle případně se rovnou vsákla do ponožek )

[Jean-Claude]

( no jen aby se mu nevsákla do koberce, to by ho fakt rozhodilo)

Ach..Lištička...dlouho jsem ji neviděl.*zatváří se nespokojeně* Tohle ti nemohlo způsobit jen tak něco...*poznamená a přejede lehce po prsty po nové kůži* Monsieur Postrach? Nás?Mám pocit, že mi tady něco uniká*znovu se jí zadívá do očí, jako by v nich prostě odpověď hodlal vyčíst, pak mu pohled zjemní* důležité je, že jsi to zvládla...*zapřede a jak ji stále drží za ruce, proudí jí kolem těla z něj energie v lehkých vlnách a opírá se jí o kůži jako hedvábí* Ach oui, tady je vše při starém, žádné neočekávané zvraty. Alespoň prozatím.*pokrčí galsky rameny, že slíbit nemůže nic*

[Rebecca Altamirano]

(lach, no to by bylo fakt neštěstí )

No...vlastně to bylo..takový soukromý solárko. +přizná nakonec trochu neochotně. Má pocit, že když to pojmenuje, stane se to víc skutečné.+ Hmm..jo. Mě a Manori. Dostali nás obě, byly to..+zarazí se.+ Fakt nabušený syčáci. +dodá nakonec a trochu jí cuknou koutky. Ano, snaží se to zlehčovat:D+ No jo, zvládla...+přikývne a jak se kolem ní ovíjí ta jeho energie, chladivá a hedvábná, na okamžik zadrží dech a když se setká s jeho pohledem, pomalu vydechne a usměje se.+ Tak to je dobře, aspoň někde je vše při starém. +uculí se.+ A co nějaký představení, neplánuješ? Myslím, že v horkém létě by naši hosté nějaký to vzrůšo uvítali. +lobbuje nenápadně a zčerstva:D+

[Jean-Claude]

(no další koberec do Slastí, co by si lidi pomysleli )

Solárko?!*opakuje nevěřícně, když mu dojde, co tím myslí* ach ma belle...to je mi líto. Obě?*tváří se docela rozhozeně nevládcovsky* Tak proto...*zamyslí se, pak to nechá být* To museli být, když zvládli zajmout zrovna vás dvě. Přesto...kdyby se někdy zas syčáci objevili, dej mi vědět. Rád bych se blíž seznámil s těmi, co mají v oblibě grilovat ty, na kterých mi záleží...*poznamená s nebezpečně klidným výrazem* Představení? Ach oui, mám něco vymyšleno...tedy, uvažoval jsem, že bych tě protentokrát v zákulisí trochu...zneužil...*vypustí to slovo s šibalským úsměvem* ale vzhledem k situaci to asi nebude dobrý nápad...

[Rebecca Altamirano]

No jo, byla to docela novinka i pro mě. +povzdechne si.+ Nečekala jsem, že vyzkouší zrovna tohle. A to už to teď vypadá vlastně dobře...+přjede po zjizvené kůži zlehka prstem a pokrčí rameny.+ Já teda doufám, že se neobjeví hodně dlouho. Jsou vážně...+ztichne, když si znovu vybají jejich sílu a rychlost.+ ...úplně jiná liga, než s čím jsem se za celý život setkala. +nedokáže potlačit slabí zachvění.+ No fajn, tak to se těším...+začne nadšeně, ale když dodá to o tom "zneužití", rozšíří se jí překvapení oči a brada jí trochu poklesne. Když si to uvědomí, rychle zase pusu zavře a zatváří se rozpačitě.+ No...já myslím, že by to snad nemusel být problém. Teda, samozřejmě nevím, co máš v plánu, ale pokud nepůjde o řeckořímský zápas, snad bych to mohla zvládnout. +po očku na něj koukne a snaží se nadávat tak nejevo, že málem hoří (:D) zvědavostí.+ Řekneš mi o co by mělo jít? +v hlavě jí úplně šrotují kolečka z usilovnýho přemýšlení:D+

[Jean-Claude]

Dobře...*zatváří se* no, raději se nebudu na nic dalšího ptát. Jen doufám, že se nedostanou poblíž nám, nerad bych řešil ještě tohle...*pak se musí zasmát, jak ji povolí brada, pobavený smích se do ní mírně opře, ale nijak ji netrápí, spíš zbytkáč tak nějak samovolně:D* Non, o zápas nepůjde. Myslím, že historických výjevů bylo na chvíli dost. Spíš jsem měl na mysli, že bych potřeboval si vypůjčit...tvou moc.*tváří se nevinně a neproniknutelně zároveň* Tedy, tebe s ní, samozřejmě, pokud bys souhlasila. Měl jsem v plánu udělat ryze ...letní večer. Iluze zvládnu vyřešit, ale přece jen je má moc příliš studená...na to, aby to bylo dokonalé. Na rozdíl od té tvé. Ale žádat tě ted o spoluvytváření letního slunečného dne se mi nezdá správné, vzhledem k okolnostem*zabloudí jí k rukám* Také by to znamenalo, že bys mě musela pustit si docela blízko, abychom mohli spolupracovat. Pokud by to fungovalo, to je další mírná potíž. Ale do ničeho tě nechci nutit. Mohu to vyřešit jinak, nebo se zkusit poptat jinde.

A pokud by ses chtěla účastnit přímo vystoupení na jevišti, rád se nechám přesvědčit. Novinkám a nápadům se nebráním.*pousměje se*

[Rebecca Altamirano]

No, tak to už doufáme dva, to by mohlo vyjít. +uculí se. Pak se na něj trochu zamračí, že se jí směje, ale v očích jí vesele zajiskří.+ Vypůjčit... +údiv a překvapení je zpět, ale pusu tentokrát udrží zavřenou:D Jak ho pak poslouchá, jak svůj nápad rozvíjí, přimhouří zamyšleně oči. Pak se na něj zadívá a v očích se jí zračí nadšení.+ To je perfektní nápad. Vážně. A s těmi okolnostmi si nedělej starosti. Nakonec, solárko v tý iluzi nebude, ne? +uculí se.+ Musím o tom trochu přemýšlet, ale máš moji plnou podporu a spoluúčast. +ujistí ho s úsměvem.+ A myslím, že to fungovat bude, už jsme něco takového přece jednou udělali, pamatuješ? +zadívá se na něj tázavě. (jak jí J-C krátce po tom, co začal s podnikáním na LoSu dal okusit skrz svoji moc, jaké to je, žít tak dlouho jako on:)) nedávno jsem to zas četla:D) Hmm a možná mě už něco napadlo...+zatváří se orientálně tajemně, asi to okoukala od Hanako:D+ A horko by tam mohlo být docela slušný. Byls někdy v Egyptě? +zeptá se s uličnickým úsměvem a veselými plamínky v očích.+ Ještě si nejsem úplně jistá tím jevištěm, ale kdoví...třeba ze sebe vykutám nějaký ten kousek exibicionismu. +zasměje se.+

(kurňa, čím si něco takovýho vysloužila? se asi nechá grilovat častěji ale něco se mi v hlavě líhne, pořešíme v PM kdyžtak )

[Jean-Claude]

(hihi, grilovat netřeba, to bylo v plánu už předtím )

Non, solárko žádné...jen přes mou mrtvolu*uculí se* Bon, budu s tebou počítat. Možná bychom to měli v rámci zkoušek vyzkoušet předem, aby se něco ošklivě nezvrtlo...*napadne ho...(A joo, to si matně vzpomínám, že něco takovýho bylo...no, ted to bude vzájemná spolupráce, zas si Beccy užije spojení mocí s vládcem )* Oui, Egypt mám docela procestovaný, před nějakým časem, pravda.*připustí* Jak říkám, nápadům se nebráním...ani na jevišti. Určitě nebude problém to zakomponovat tak, aby to fungovalo.*tváří se nadmíru spokojeně*

(jj, PM to jistí, at šmírací nevědí, o co půjde )

[Rebecca Altamirano]

Jo dobrý nápad. Nějaká menší generálka, abysme ještě nevyhodili podnik do luftu. +zaxichtí se.+ No divila bych se, kdybys někde nebyl. +ušklíbne se a pak ji napadne, že docela klidně mohl její pramatičku Akashu potkat.+ Nemyslím, že by se zrovna Egypt nějak zásadně za tu dobu změnil. +cukne pobaveně koutky.+ Tak fajn, já jdu zase pracovat a přemýšelt. +usměje se+ A pít...+dodá s pohledem upřeným na prázdnou sklenku a se smíchem si doleje.+ Jo vlastně ještě mám dotaz...+vzpomene si najednou+ Koho dalšího bys chtěl zapojit? +zadívá se na něj zvědavě.+