Christianovy pokoje - archiv

[Christian]

No ještě že tak, moc jsi u toho nespolupracovala. +zasměje se, a přikývne, že jo, o tom přesně mluvila+ Jestli tě to trápí, tak to problém je. +zavrtí hlavou+ Popravdě, zrovna o tomhle jsem moc nepřemýšlel. +přizná se+ Tedy, zpočátku ano, ale chtěl jsem to nechat na tobě. Vytrhnout tě z tvého domu, hodit ti na krk svoje dítě a naskládat ti košilky do svých skříní... nechtěl jsem tě nějak vyděsit. +pokrčí rameny nejistě+ Musím si připomínat, jak jsi mladá, a že se k tobě nemůžu chovat s takovou... samozřejmostí. +zamíchá si do kafe cukr a napije se+ Pravda je, že je mi vážně jedno, který z mých prostorů okupuješ, pokud je to pro tebe důležité. Jsou to detaily, které jsou pro mě nepodstatné, a když nic neřekneš, předpokládám, že pro tebe taky. +pokouší se to nějak vysvětlit, a pak si povzdychne+ Já myslel, že tomu rozumíš. +promne si kořen nosu+ Chtěla bys radši, abych to řekl, protože na to čekáš? +usměje se trochu+ Já nejsem jako moje sestra, neházím tím slovem na druhé schůzce. A věř mi, že nejsem člověk, který si normálně zve ženy domů a představuje je Van. Pro mě... to je samo o sobě... známka výjimečnosti. +vyžvejkne se nějak+ Období krátkodobých vztahů a jednorázového sexu mám tak nějak za sebou. +pousměje se+

[Jasmine Clarvik]

(přehoď si to prosím ať se nemusím pořád přehlasovat)

Oh, promiň. +zabrouká a zatváří se natolik kajícně, až je zřejmé, že si spíš
dělá srandu, jelikož nevidí že by mu chyběli zuby, tak předpokládá že to
nebylo tak hrozný+ A já to zase chtěla nechat na tobě. Vtrhnout ti do domu,
do života v podstatě ze dne na den. Faktem je, že když jsem sem přišla moc
dlouho jsme se neznali a všechno se to událo tak rychle. Byla jsem
překvapená sama sebou, že jsem si skutečně sbalila věci... někdy jsem sice
důvěřivá, ale takový věci běžně nedělám. Ne, že bych za to rozhodnutí dnes
nebyla ráda, jen chci říct, že jsem se ocitla pro mě na novém takříkajíc
území a prostě... nevěděla jsem jak daleko můžu zajít. Proto to rozhodnutí
nechat to na tobě, protože i teď se bojím, že bych mohla zajít dál než bych
měla, než smím. +koukne na něj nejistá jestli je něco takového schopná
vysvětlit, protože to není tak úplně racionální, je to pocit, který plyne z
její nezkušenosti se vztahy a se soužitím, nikdy nezažila to, co zažívá s
ním a jsou chvíle kdy se bojí, že by se mohla probudit a zjistit, že se jí
to jen zdálo+ Ale ano, já rozumím. Rozumím spoustě věcí a ostatním se snažím
porozumět. Ale všechno je to pro mě tak nové a někdy mám obavy z toho,
jestli jsem si věci správně vyložila nebo ne. Proto mi někdy trvá, než...
zareaguju. +pousměje se trošku křivě a jemně ho pohladí po paži, protože se
skutečně snaží, jen se někdy cítí poněkud ztraceně. Otevře ústa, aby mu
odpověděla na jeho otázku, ale pak je zase zavře, když pokračuje a poslouchá
ho+ A já si toho vážím, že s tvojí dcerou můžu trávit čas a chápu, že bys jí
neseznamoval s ženou se kterou bys nechtěl trávit víc času než pár týdnů.
Což byl svým způsobem pro mě signál, že mám zůstat déle. +pousměje se něžně,
ale pak odloží vajíčka na stolek a sedne si víc vzpřímeněji+ Nevím jak bych
ti to lépe vysvětlila. To že znám Van, že se s ní můžu vídat a být s vámi
dvěma najednou. Chápu tak, že začínám být součástí vaší rodiny. Jak řekla
Vanessca – tetička na pusinkování. +pousměje se nad tím výrazem+ Ta část
rodiny, která je vítaná, ale může kdykoliv odejít a nakonec se na ní
zapomene. Ale to že bych si měla vybalit... bych brala jako signál, že...
mám zapustit kořeny. +rozhodí zlehka paže jak se to snaží vysvětlit+ Takže
ano... možná by bylo lepší kdybys to řekl... až budeš chtít abych zapustila
kořeny.

[Christian]

No, aspoň vidíš, jak to dopadá, když spolu o věcech nemluvíme. +pousměje se a odloží talířek+ Ale o to jde i mně, je mi jasné, že jsi toho v téhle oblasti zas tak moc nezažila, a nechci, abys dělala něco, co nechceš, co je pro tebe moc brzo, jen proto, že máš pocit, že se to tak má. +promne si nejistě ruce+ Jediný modelový příklad, který tady máš, je moje sestra, a ujišťuji tě, že vdávat se po pár měsících a přepisovat dům na člověka, kterého sotva znáš, normální není. +uculí se+ A přesně proto je pro všechny jednodušší, když si o problémech promluvíme. Abych ani já ani ty nemusel hádat a vykládat si gesta a slova. +pokrčí rameny+ Tetička na pusinkování? +uculí se pro sebe+ To řekla? +nedokáže potlačit široký úsměv+ Je to pěkná rozumbrada. +zavrtí pobaveně hlavou+ Ne... jde o to, že ty jsi ve věku, kdy by sis měla užívat života. Chodit s někým jako je Byron, tancovat na diskotékách až do rána, nechat si podruhý a potřetí propíchnout uši a rozličné další tělesné partie, vyřádit se. Ne sedět doma, starat se o malé dítě a čekat, až přijdu z práce. +obejme pevně prsty hrnek+ Časem si uvědomíš, o kolik barevnější je svět tam venku, o co všechno přicházíš, a já... špatně snáším odchody. +vymáčkne se nakonec a upřeně zírá do svého hrnku s kávou+ A nevím, jestli si můžu dovolit zahrnout tě bezvýhradně do našich životů a pak... to zalepovat. +myslí svůj a Vanessčin, pochopitelně+ To si ode mě Van nezaslouží. +dodá, jakože mu jde hlavně o ni, i když to tak doopravdy úplně není+ A co ty si pod tím vlastně představuješ? Zapustit kořeny? +podívá se na ni přímo+ Pokud ti jde jen o tohle, klidně si vyrovnej svoje oblečení kamkoliv chceš, to je vážně to poslední, co by mi trhalo žíly. +usměje se+

[Jasmine Clarvik]

Jo, mineme se. +povzdechne si a zakroutí nad tím zlehka hlavou+ Nedělám věci, které nechci, spíš nedělám věci u kterých si nejsem jistá že na ně uzrál čas. +broukne a natáhne se pro konvici s čajem aby si trochu nalila+ S jistotou ti můžu říct, že se v nejbližší době nechystám tě požádat o ruku, otěhotnět nebo na tebe přepisoval jakoukoliv nemovitost. +uklidňuje ho zlehka, že si nehodlá brát příklad z jeho sestry a jen pokyvuje souhlasně hlavou, že na tom něco bude, spolu víc o takových věcech mluvit, i když se jí zdají některé jak triviálí, třeba ve skutečnosti takové nejsou+ Jo, řekla. Když jsme byli v tom zábavném parku, tak ke mně přišla a ptala se jestli jsem vaše tetička na pusinkování, a když jsem nevěděla jaký post to vlastně je, tak mi to náležitě vysvětlila. +pousměje se vesele, jak vzpomíná a je znát, že má malou Van skutečně ráda+ Ale já nemám v plánu odcházet, pokud si to nebudeš přát. +upře na něj pohled svých zelených očí+ Byron je typ kluka, který je pro takový střeštěný holky jako je tvoje sestra, ani nevím jak s ním mám mluvit. Jasně asi jsem někdy stejně střeštěná jako Vicky, jednám bezmyšlenkovitě, impulsivně a někdy víc jak důvěřivě, ale taky pocházím z jiného světa s jinou výchovou. +zahledí se na hladinu čaje v hrnečku než jí nechá rozvířit pár zrnkami cukru+ Jistě chtěla bych poznat všechny ty barvy a světla vašeho světa. Chtěla bych navštívit všechna ta úžasná místa, o kterých jsem slyšela. Vidět a zažít toho tolik co se dá. Ale nic z toho nechci dělat, pokud by hrozilo, že o vás přijdu. Navíc spoustu z těch věcí můžeme dělat společně. +přizná se, koukne na něj než odloží hrnek a vstane, chvilku přechází sem a tam, mne si ruce a paže+ Spoustu let jsem byla vychovávána a žila jsem s tím, že budu v šestnácti provdána a budu nucena založit rodinu. Přístup mojí rodiny se v průběhu let měnil, ale chůvy a jejich vnímání našeho světa a ženské úlohy v něm zůstával.Žena má být doma, zahřívat domácí krb a vychovávat děti. To byla jejich hlavní myšlenka, kterou se mi snažili vštípit a i přes moje rebelské období a protesty ve mně něco z toho zůstalo. Stalo se to mojí součástí , i když jsem si to tak úplně neuvědomovala... já... prostě tím chci říct, že nevidím nic špatného na tom starat se o tvojí dceru a čekat na tebe s večeří. +zastaví se v půlce přecházení a podívá se na něj smrtelně vážně+ Vanesscu jsem si oblíbila mnohem rychleji než jsem očekávala a mám jí skutečně ráda a nikdy bych neudělala něco, co by jí mohlo byť jen ohrozit natožpak ublížit. A ty? Po Sendersovi jsem si nedokázala představit, že by se ke mně mohl někdo přiblížit takovým způsobem jako ty a teď tu stojím a pouštím si tě do života způsobem, kterým bych nikomu jinému nedovolila. A to poslední co chci je tě opustit nebo ti nějakým způsobem ublížit. +zatváří se při té myšlence zkroušeně+ Přesně tohle. +pohodí mírně rukou, že tohle pro ní znamená zapustit kořeny+ Být nedílnou a bezpodmínečnou součástí vašich životů. Uvědomuji si, že je to něco co chce svůj čas, proto jsem o tom nechtěla začínat. Poslední co chci je, abys nabyl pocitu, že na tebe tímhle směrem nějak tlačím. +koukne na něj trošku bezradně jak neví, jak mu svůj přístup plně vysvětlit, ale zároveň se tak nějak něžně pousměje a chopí se svého hrnku aby zaměstnala ruce+

[Christian]

[(kruci, to se nějak protáhlo. )

Děkuju, to se mi ulevilo. +zasměje se trochu a zkontroluje hodinky, že má ještě čas+ Prostě chci říct, že chci vědět o tom, na co myslíš. I když to třeba zrovna není světoborný problém. +usměje se+ Je to pěkná malá treperenda. +pousměje se tak něžně, když si na dceru vzpomene+ Já vím, že to nemáš v plánu, ne teď. Vím, že si myslíš, že víš co chceš, jen si nejsem jistý, jestli to tak vážně je, když nemáš žádnou možnost srovnání. +pokrčí rameny+ Tím myslím, že bys toho možná měla víc poznat a zažít, než budeš dělat velká životní rozhodnutí. Protože bych nerad, abys třeba za pět let zjistila, že ti tohle nesedí. +podívá se přímo na ni, poněkud nečitelně, jak trochu ze zvyku zakrývá skutečnou hloubku vlastních emocí, a přikyvuje, když ji poslouchá+ Toho jsem si vědom, a taky doufám, že víš, že tady to tak není. Že tohle není role, kterou od tebe očekávám. +podívá se na ni pronikavě, jakože mu vážně záleží na tom, aby si to nemyslela+ V životě by na tebe mělo čekat trochu víc než tohle, a… nevím, jestli ti můžu dát úplně všechno. Jestli nebudeš mít jednou pocit, žes o něco kvůli mně přišla. +uhne pohledem a bezděky si tře místo, kde předtím nosil snubák, a zvykl si jím otáčet, když je nervózní+ Já rozhodně nepochybuji o tvých citech vůči mně nebo Van, a o tom, že vůči nám oběma máš ty nejlepší úmysly. Kdybych si myslel opak, tak bychom tu neseděli. +usměje se+ A dohlédneš následky tohohle přání? +zeptá se přímo, on vůbec moc nechodí kolem horký kaše + Chceš tu být až půjde Van do školy, až bude mít ples debutantek, až si přivede prvního kluka a až ji povedu k oltáři, až budu slavit třicetiny, a pak čtyřicetiny, až si odejdu z firmy do důchodu, až mi začnou padat vlasy? +uculí se+ Můj život je poměrně jasně nalinkovaný, a vede určitým směrem, jsi si jistá, že přesně tohle je to, čeho chceš být součástí? +podívá se na ni tázavě+ Nesmíš se bát říkat mi co si myslíš. +zavrtí hlavou+ Na jednu stranu je pro mě nedostatek tvých zkušeností celkem výhoda, protože si můžu být jistý, že se nesnažíš mnou nějak manipulovat, a to co říkáš, myslíš upřímně. Neboj se říct si o to, co chceš. Když budu moct, dám ti to. +usměje se a odloží svůj hrnek+

[Jasmine Clarvik]

(jo to mi povídej, nečekala jsem že se tak rozkecá ale zase je nějaká přemoudřelá koukám )

Dobře. Slibuju, že ti budu říkat i o takových problémech, který se mi zdají triviální. +pousměje se měkce, když slibuje, že mu bude říkat o tom co si myslí, když se to tak vezme má dojem, že má pravdu+ To tedy. Tady je přesně vidět, že je chytrá po tátovi. +usměje se na něj rozněžněle, zejména když vidí jak se usmívá, když myslí na svojí dceru. Líbí se jí to, ten vztah který k sobě ti dva mají+ Nemůžu dnes s jistotou říct, že vím, co bude za pět let. Bohužel, to neví nikdo. Já jen vím to, že to co cítím... to jak se cítím s tebou, s Van, na tomhle místě s vámi... nevím jak něco takového vyjádřit slovy. +rozhodní mírně bezmocně paže a v jejích očích se dá na rozdíl od jeho číst jako v otevřené knize. Láska a náklonost, prolínající sese strachem a beznadějí, když neví jak se vyjádřit nebo když si představí žeby mohla jednou z tohohle domu odejít a už se nevrátit. V tuhle chvíli je to pro ní tak nemyslitelné. Nejspíš si ani neuvědomuje hloubku svých citů, uvědomuje si jen to, že ho miluje spolu s jehou dcerou a někde hluboko pod tím citem je uvědomění si, že za ty dva by položila vlastní život+ Vím, že je to tu jinak. Jen říkám, že mi to není proti mysli. +mírně se pousměje+ Co víc by na mě mělo čekat? +zatváří se trošku zmateně+ Co je víc, než lidé, kteří tě mají rádi. Lidé, kteří tvoří tvojí rodinu a tvůj domov? Lidé s kterými jsi šťastný natolik, že si nepřeješ nic jiného než to, aby byli šťastní stejně jako ty? +tak nějak se neobratně snaží říct, že se tu cítí skutečně doma, jelikož on je ten, na koho si vzpomene jako na prvního, když se řekne domov. Sklouzne pohledem k jeho dlaním a chvíli sleduje jak si mne prsteníček, než se bez přemýšlení natáhne a položí mu jemně dlaň na jeho+ Nechci po tobě, abys mi dával to, u čeho si nejsi jistý, jestli mi chceš nebo můžeš dát. Jsem si naprosto vědoma toho, že věci chtějí svůj čas. A rozhodně nemám pocit, že bych přicházela o něco, co bych v pozdějších letechmohla kvalifikovat jako něco, co by mi mohlo být líto, že jsem o to přišla. +usměje se na něj měkce a opět se narovná, prsty pečlivě skládajíc na vlastní hrneček, jak se do něj pečlivě zadívá, když ho poslouchá a naprosto vážně přemýšlí nad jeho slovy a mlčí, mlčí skutečně dlouho+ Musím se přiznat, že jsem nad tím už přemýšlela. Přemýšlela jsem nad tím dlouho a několikrát. Poslední dobou poměrně často. +naprosto soustředěně sleduje hladinu čaje a v mezi obočím se jí dělá taková malá vráska, jak se mračí, když hledá ta správná slova, jak nad tím znovu a opět přemýšlí+ Umím si to představit, že bych něčeho takového mohla být součástí a chtěla bych jí být. Chtěla bych být u toho. Pomoci Van s výběrem šatů a honit tě po pozemcích až poběžíš za jejím prvním klukem s puškou v ruce, protože budeš mít pocit, že je příliš brzy na to, aby tvoje malá holčička měla takovou známost. Chtěla bych být první kdo ti bude přát k padesátinám a přesvědčovat tě o tom, že i bez vlasů pořád vypadáš skvěle. +zvedne k němu zrak a koutky rtů jí zacukají v úsměvu, jak si ho představí plešatého+ Možná nemám tolik zkušeností a zážitků, ale mám pocit že snad poprvé vím přesně, co chci... co od svýho života očekávám. Možná mě nečekají šaty s vlečkou a porodní bolesti, ale jsem si poměrně dost jistá, že jestli budu v průběhu let stejně šťastná jako dnes, tak mi nic z toho nebude chybět. A pak, některé zážitky můžu sbírat i s vámi. Nemám dojem, že bys mě chtěl přivázat k plotně a nedovolil mi nikam chodit. +mírně se pousměje, jinak řečeno, ani neočekává že by si jí v průběhu let chtěl vzít a mít s ní další dítě a s tou myšlenkou je smířená a srovnaná, protože jí nenapadá nic jiného co by mu mohla někdy mít za zlé, že kvůli němu o to přišla a je si jistá že cestovat a poznávat svět jí nikdo zakazovat nebude a pokaždé se bude moci vrátit zpět k nim, domů+ Dobře, budu pamatovat na to, že s tebou můžu a mám mluvit naprosto otevřeně, ale ty také. Chci abys věděl, že jsem tady v těch dobrých i těch špatných chvílích. Že tě chci vyslechnout, když tě bude něco trápit a pomoci ti pokud to bude v mých silách. Takže to samý platí i pro tebe. +usměje se na něj měkce+

[Christian]

Děkuju. +přikývne vážně, jakože si toho váží, a pozorně ji poslouchá a sám to nějak zpracovává+ nemyslím zrovna tohle. +zavrtí hlavou, když řekne, že je smířená s životem bez svatby a dětí, koneckonců to, že se nechce ženit teď, neznamená, že to tak nebude nikdy+ Myslím všechny ty šílenosti a blázniviny, co člověk dělá předtím než se takhle usadí a začne žít s někým. +pokrčí rameny+ To ani nechci. +přikývne+ Chci aby pro tebe vztah nebyl něco svazujícího, čemu se musíš přizpůsobovat, ale spíš zázemí, od kterého se můžeš v životě odpíchnout.Nechci, abys seděla doma s rukama v klíně a čekala, až přijdu z práce. +pousměje se a koukne na hodinky, že už bude muset běžet+ Dobře. +přikývne, že to bere na vědomí a bude to respektovat+ Budu o tom přemýšlet. O tom všem. +slíbí jí, že to nebere na lehkou váhu+ Teď už vážně musím jít, nestihl bych schůzku. +zvedne se mírně neochotně, obleče si sako a poshání věci do aktovky+ Užij si den. +usměje se na ni a skloní se k ní pro polibek, a pak se přemístí pryč+

[Jasmine Clarvik]

+nakloní hlavu mírně na stranu a zamyšleně se na něj podívá, jak uvažuje nad jeho slovy+ Mám dojem, že ve svém životě ještě zažiju šíleností víc než dost. +pousměje se vesele+ A to je přesně to čeho si na našem vztahu skutečně vážím. +myslí to, jak k němu přistupují, to že má volnost a přesto se má kam vracet+ Já také. +přikývne s jemným úsměvem, má pocit že k přemýšlení má teď spoustu věcí a trocha toho přemýšlení není nikdy dost+ Oh, jistě jen běž. Nechtěla bych abys přišel pozdě. +pokývá hlavou a sleduje ho, jak se pohybuje po místnosti a připravuje se k odchodu+ A tobě ať se daří. +zabrouká a natáhne se napůl cesty pro polibek, než je skutečně pryč. Chvilku jen zírá jen tak do prázdna, než se rozhoupe k tomu něco malého ještě sníst, než si uvědomí že přeci jen na dnešek měla něco v plánu. Zahrabe v taškách, aby našla něco víc reprezentativnějšího, třeba takový tmavě modrý kostýmek jí přijde dostačující natolik, aby nedělala ostudu. Ještě kabelku a klobouk, než je konečně připravená k odchodu čehož využije dřív, než si to všechno stačí rozmyslet a přemýstí se pryč. Vrátí se až v pozdních odpoledních hodinách s bolavýma nohama, botama poněkud od bláta a o tísíce v peněžence lehčí, ale za to s hřejivím pocitem dobrého nápadu na srdci. Boty raději odloží hned u vchodu aby bahno neroznášela a vydá se po schodech zabraná do vlastních úvah+

(a toto má pro představu na sobě http://www.latopdivas.com/v/vspfiles/ph ... 3820-2.jpg )

[Christian]

+kolem poledne jako tradičně dojde kurýr s kytkou a vzkazem, že se Chris dneska trochu zdrží, ale navečer koupil lístky na balet, jak se o tom bavili, takže jestli se jí to hodí, zamluvil restauraci na sedmou, a od půl devátý by šli na Labutí jezero, ať si vezme něco slušnějšího, ale nemusí to být zrovna večerní róba, on bude taky mít jen oblek z práce, a v obálce je taky přívěšek ve tvaru jasmínového kvítku, který je zároveň přenašedlo nastavené tak, aby ji v sedm přeneslo k vybrané restauraci+

Spoiler: show

http://www.bellast.com/image/product/b/120724/alloy_pearl_and_austrian_crystal_studded_jasmine_flower_pendant_with_gold_plated_31600276_1.jpg
http://www.sandiegoflowers.net/images/s ... ouquet.jpg

[Jasmine Clarvik]

+dotáhne se nahoru do pokojů a jen co jí padne pohled na květiny na stole tvář se jí projasní a rozzáří a hned se k ní vrhne aby si přivoněla a s přiblblým úsměvem se jme číst vzkaz. Poněkud v ní zatrne, když se podívá na hodinky a zjistí, že je za půl hodiny sedm. Vyplašeně přebhně do koupelny kde na sebe chvíli kouká do zrcadla a uvažuje jestli se převléci nebo ne, ale nakonec ze sebe kostýmek shodí a rychle se vysprchuje, aby z ní netáhl odér místa, na kterém byla. O čtvrt hodiny později už na sebe natahuje šaty, které kvalifikovala jako nejvhodnější. Rychle se učeše, obuje a dvě minutky před sedmou si připne jasmínový kvítek. Ještě se stihne natáhnout pro psaníčko a už cítí jak jí pod nohama mizí pevná zem, než se ocitne ve stavu jakéhosi podivného beztíže a vzápětí se objeví na místě, překvapená a mírně dezorientovaná, ale vcelku+

(a toto si na sebe oblékla http://sale.macktakmart.com/media/catal ... 1316-1.jpg )