Rio de Janeiro, Brazílie - Akce Darius

[Postrach]

Haha...*loupne po obou za ty hlasivky očima a naschvál zachřestí brněním, které, jak nemá co bumbat se pomalu vrací zas do relativně normálního plechu* Na jednu stranu by bylo lepší je uklidit..ale zase by nemuselo být zlé poslat rodinám Druhé rasy vzkaz, že si nemůžou dělat pořád co chtějí...aby si nevymysleli druhého Daria...jeden mi docela stačil...*protáhne si bok, kam ho zmíněný trefil* Ale vybral bych nějakého..který se připletl do cesty Stínu...*rozhlédne se po okolí* hm...trošku ruská práce na vyšším levelu...*poznamená si spíš pro sebe* tamhleten...*kývne nakonec na hromádku, kterou potkal na cestě tam* Nerad bych, aby se na tebe pověsil další kostlivec...*koukne na Beccy a tentokrát už "jen" postrachovským pohledem*

[Manori]

*nakrčí nos a přemýšlí* Jsi si jistý?*kouká na Postracha* Aby z toho nevylezla třetí světová...*zvedne ruce* Fajn...fajn...ale neuklidím je stejně jako ...*kývne hlavou k prázdnému místu* bude to víc trvat....*strčí Postrachovi do ruky pušku, at se s ní nevleče a obejde ve velkém kruhu trosky domu, co kousek zazáří značky, trochu jiné než ty předchozí, až se vrátí tam, odkud vyšla* a mizíme....bude to vypadat jako výbuch podzemního plynu...*a dekuje se odtamtud pryč, přes střechy na místo, kde se prve setkali...když doskáčou až tam, dál se jim za zády ozve dunění, a přes zář to slabě třeskne a popadá zbytek domu...zároveň vysublimujou i zbytky ochránců, až na jednoho, který, pokud ho někdo najde a dá dokupy, bude schopen říct, že je sejmnul pravý Stín démona.*

[Rebecca Altamirano]

Poslouchá jejich návrhy a kouká z jednoho na druhého, jak na tenise. Jo, jsem taky pro vzkaz. O žádný další kostlivce fakt nestojím. Zavrtí rozhodně hlavou a pozoruje Man, jak to tam obchází a vytváří značky. Skvělá práce a souhlas. Mizíme. Následuje Man a Postracha dál od místa zkázy a pak se ohlédne, právě ve chvíli kdy se ozve výbuch. A je to.. Usměje se spokojeně. Díky, bez vás bych se ho nikdy nezbavila. Koukne z Postracha na Man a usměje se vděčně. Tak jo, dost řečí, jdeme odsud. Jsou přece Vánoce. Zasměje se a přemístí se do pryč.

[Postrach]

Jo, Vánoce...a zrovna vanilkový rohlíček bych si dal...*zamyslí se nostalgicky* no co?!*koukne na zírající Man* pro tebe se tady poslední půlhodinu nevznášela ve vzduchu večeře....*pokrčí rameny a dodá vážněji* zvykej si...ještě pořád se můžeš rozmyslet...*podívá se na Beccy* kdykoliv k dispozici...Hezké vánoce.*popřeje jí, než zmizne*

[Manori]

*jen kroutí hlavou, rozloučí se s Beccy* Tak jdeme...čím dřív tohle svlíkneš, tím míň probděných nocí a chůzí na záchod v noci s basebolkou to bude...*chytí zase Postracha za chránič předloktí a přemístí se s ním zpátky do Klubu*