Noční klub, Praha

[Kocour]

vrrr...mnáu...*prohlásí, vytáhne se jak dlouhý tak široký na lůžku, takže máš přes metr, packy vytrčí hore, že on je hodná čičinka a dělá se, že strašně spí*

[Manori]

Heh, no já toho vlastně ani moc neviděla...tehdy na mě byli prostě moc rychlí...*pokrčí rameny* než jsem se vzpamatovala, bylo vždycky po všem...

Hm...chytit si dojdou krávu, jo? No, to nevím jak by to dopadlo...poslední DR, co tady byli..no nedopadlo to dobře.*protáhne se a kouká na Kocoura* umí i osmikilového sklípkana, kdyby se ti můry omrzely...

Možná ví, že jsi částí jiné smečky...*uculí se* oni vůbec zvířata jsou někdy pěkně mazané...někdy mám pocit, že převezmou vládu nad domem a nakonec budu chována já a ne oni...

Tak..nikdy jsme se takhle asi ani nebavily...i když podle toho, co už máme za sebou... kdo by to netušil*koukne na ni* víš co, já nejsem ta, co by házel kamenem, každý máme něco, tohle bych tady ale moc nahlas neříkala...vzhledem k tomu, jaký profil zákazníků se tady obvykle dostane pod ruky*mrkne na ni* Na druhou stranu, docela slušné máslo na hlavě taky mají skoro všichni, takže...*mávne rukou* asi se jen snaží udržet alespon v nějaké míře..slušnosti.*ušklíbne se a kouká do stropu, jak přemýšlí* Navíc, nejsi jediná, kdo má nebo měl tohle...povolání.*koukne na ni* Skoro bych až řekla, že na LoSu je to něco jako pekař v normálním světě...*musí se tomu uculit - hotová losí armáda * Taky to asi v té době muselo být jiné...přece jen, všechny ty historické okolnosti a tak...společnost taky jinde...

[Rebecca Altamirano]

Počkej..poslední..byli tady...? +kouká na ni trochu mimózně+ Ok, nebo možná radši nic neříkej...+zavrtí hlavou+ Sklípkana? Kocoure! Opovaž se! +varuje ho se smíchem.+ No jóoo, ty jsi nejhodnější Kocourek na Zemi a přilehlých galaxiích, viď? +cvrnkne ho do čenichu, když se začne tvářit neškodně+

Jo,to je taky možný. +uculí se.+ No tak u mě to ještě tak daleko nedošlo, moc zvířátek doma nemám. Vlastně jen vlky a koně. +upřesní se smíchem.+

No..já si právě myslím, že bych tady měla radši potichu. +uculí se.+ I když je to už docela dlouho, co jsem to pověsila na hřebík. +zamyslí se+ Vlastně jsem to dělala nějakých..pff..čtyřicet let? Jo tak nějak. +kývne nakonec.+ A pak už jsem lovila jen ty, co si to vážně zasloužili. +ušklíbne se.+ No to máš pravdu, vůbec nic zvláštního. Na LoSu naprosto běžný zaměstnání. +zasměje se.+ Nooo...bylo to...vlastně když se na to dívám takhle z odstupu, tak kromě toho, že na to období nejsem nijak zvlášť pyšná, byla to prostě práce, kterou se dalo rychle vydělat hodně peněz. A ty já potřebovala. Ono skrývat se napříč desetiletími, nenechat se chytit, jít s dobou a snažit se přežít, když je člověk vlastně úplně sám...+pokrčí rameny.+ Tak trochu mi asi nic jinýho ani nezbylo. I když je to možná jen dost mizerná výmluva...+cukne koutky, pak dlouze zazívá.+ Ježiš, no nééé, na mě snad jde regulérní spaní...+zaxichtí se a zavrtá se pohodlněji do peřin.+ Budeš nás hlídat, Kocoure? +podrbe ho za uchem a pod bradou.+

(o víkendu tady budu jen večer, čekají mě dva dostihové dny , takže odpovědi až večer )

[Kocour]

*otevře jedno oko* Mnáu?*mávne tlapkou ve vzduchu jako kotě a přetočí se na záda, mohutně zívne a zavře oko*

[Manori]

No, radši nic. Tihle se už taky nevrátí...*zamračí se* takže netřeba se vzrušovat. Taky jsem pro jistotu trochu vylepšila obranu, mudlovské alarmy jsou jedna věc, ale víme...*mávne rukou*

No, to jo. Aby nás nakonec všechny nepochytali a nezavřeli do Azkabanu... Ale to bychom jim ho asi zbourali...stačila by jedna mega párty a mozkomoři by se rozprchli...*uculí se a poslouchá ji* no právě...dneska je to přece jen něco jiného.. ikdyž, zase všechny ty technologie, málokde se dneska člověk sková...nemít zázemí tak nevím nevím...*taky zívne* hergot...a je to nakažlivé...a mám pocit, že mi to pan Ho něčím říznul....*koukne na kapačku nevraživě* Každá výmluva je dobrá....*odfrkne si* chm, myslím, že Kocour si o noční hlídce myslí svoje...*pochechtává se do polštáře* počkej ty líná kůže, požaluju to Postrachovi, beztak není daleko.*zahrozí Kocourovi, který se neobtěžuje ani pootevřít oko*

[Postrach]

*se vedle v místnosti jen pousměje, jak zaslechne svoje jméno* Abych vám tam nedošel udělat večerku!*houkne, aby ho slyšely vedle*


(jeej, dostihy ...hergot, fakt se potřebuju zbavit té školy, himl. mám koňský deficit)

[Rebecca Altamirano]

No dobře, Kocoure, tak budem hlídat my tebe. Hmm? +zatahá ho zákeřně za chlupy na břiše+
Joo, tak azkabanská párty, to by bylo něco. +chechtá se taky+ Mozkomoři by zbalili kufry a dobrovolně se vystěhovali na Sibiř. +culí se.+ No právě, proto už jsem radši hodná holka s počestným zaměstnáním. +kývne s vážnou tváří, ale koutky jí cukají. Jak se od vedle ozve Postrach, zakroutí očima a dusí smích do polštáře.+ My už spíme, dobrou Postrachu. +zavolá a koutky jí cukají.+ +

Nakonec si ale zážitky posledních hodin vyberou svou daň a únava je dožene. Spí překvapivě klidně až do rána, kdy ji probudí kroky a cinkání z vedlejší místnosti. Ještě se zavřenýma očima se protáhne, ale okamžitě tiše sykne bolestí.+ Krucinál himl, ještě pořád? +zavrčí a otevře oči. Zamračeně si prohlíží svoji zafačovanou maličkost.+

[Postrach]

*Nakoukne na ošetřovnu* Dobré ráno, dámy...je libo snídani?*vejde dovnitř a nese jim skleničky s rudou tekutinou*

[Manori]

uááá*zívne a zamrká*ráno? Už?*převalí se* A snídaně do postele...*usměje se na Postracha*no to se máme...*líbne ho na tvář, jak se se sklenkou k ní skloní* a brčko by nebylo?*zamrká na něj*

[Postrach]

Nepokoušej mě...*zadívá se na ni za to brčko přes rameno a pak podá sklenku i Beccy* Prosím...Tak jak je?*koukne z jedné na druhou, sám vypadá, že už je dávno vzhůru a byl nechutně činorodý, vzhledem k tomu, že má na sobě jeden z oblíbených obleků na míru s kravatou*