Zahrady a les

[Wenai Lafayette]

Jo, jsem to já. +přikývne+ Bydlím tam celej život takže bych řekla, že už je ten pokoj jaksi nasáklej. Asi ho budou muset vykropit až umřu. +zazubí se na něj+ Takže bych řekla, že budeš chtít nejrychlejšího a nejbujnějšího koně z našich stájí, co? +uculí se na něj+ Morrisi, já si vezmu Mefista, jako obvykle. A tady pan Lamora si dneska troufne na něco divočejšího. +zazubí se na ně a vezme si uzdu svýho koně. Morris podá Lockemu uzdu takovýho mladýho hnědáka, silnýho a rychlýho, ale překvapivě hodnýho a poslušnýho. Wenai se vyhoupne do sedla a krokem se pustí cestou kolem kurtů a do lesa+

[Locke Lamora]

Ale kuš, mně se to líbí. +uculí se+ Za tři sta let tam bude muzeum, a lidi budou říkat že tam straší duch jedný boží kočky, co se vdala za zloděje a měla legendární život. +uculí se+ A skonala ve třiadevadesáti při třetím orgasmu se svým skvělým manželem. +zazubí se a dá jí pusu, a poněkud polkne, když vidí toho koně, kterýmu svaly jen hrajou, vyšvihne se do sedla a zkouší si nejdřív jen krok, aby získal jistotu, pak přejde do klusu, aby ji dojel, a uculí se na ni+ Já bych řek, že to půjde. +pokývne spokojeně a sladí tempo podle jejího+

[Wenai Lafayette]

Tak ale jedině, že tam budeš strašit se mnou, jinak se obávám,. že by to byla nuda. Můžou mít duchové sex? +zamyslí se nad tím+ My vlastně máme v knihovně toho ducha pořád! Tak já se ho na to zeptám. +nikam nespěchá, jenom slastně přivírá oči a nasává tu lesní vůni stromů a hlíny brzo v létě+ Tady je tak krásně. +vydechne spokojeně+

[Locke Lamora]

Budem bafat na lidi ze stěn a v noci výt na chodbách? +zazubí se+ No to doufám, jinak to bude dost utrpení, strašit s tebou někde tři sta let. +mrkne na ni, a musí se usmívat, když vidí, jak je spokojená, může na ní oči nechat, když se takhle šťastně usmívá a mhouří oči do slunce, vede koně pomalu vedle jejího a vychutnává si to pěkný okolí+ Jo. Krásně. +souhlasí s úsměvem, chytne ji za ruku a palcem pohladí prsty +

[Wenai Lafayette]

Pochopitelně a navíc řinčet řetězi a procházet zdmi zrovna v ty nejnevhodnější okamžiky. +zasměje se a podívá se na něj a oplatí mu stisk ruky+ Jsi šťastnej? Já jsem totiž strašně šťastná. +zeptá se ho a pak popožene koně do pomalýho klusu, aby tam taky někdy dorazili+

[Locke Lamora]

V tom domě už si nikdo nezasouloží. +zazubí se na ni, a pak se musí usmát+ To víš, že jsem. Děsně a neodvolatelně moc. +uculí se na ni, a taky trochu zrychlí, a pořád strašně nenápadně pouští svýho koně tak o půl délky před jejího, aby byl první, a po očku po ní kouká, aby ho nepředběhla+

[Wenai Lafayette]

Locke. +směje se, když je tak pořád před ní+ Ty víš, kam jedem? +uculí se, ale nechá ho vést, když je takový mužný na tom koni, navíc se na něj může zezadu koukat, a to se jí fakt líbí+ Támhle už to je. +ukáže, jak mezi stromy prosvítá tráva a ještě dál moře, když tam dojedou, tak u stromu, dubu, zastaví a uvážou koně a dál už jsou pěšky+ Nejsou to nijak monstrózní útesy. +pousměje se, chytne Lockeho za ruku a jde s ním na kraj+

[Locke Lamora]

Jasně že vím, jsem kluk z přístavu, tak najdu moře po čichu, ne? +zazubí se, a fakt začíná být ve vzduchu cítít sůl, a úplně cejtí, jak mu v tom nezvyklým posezu protestujou svaly, a večer ho bude bolet zadek jak prase, a když dojedou a přivážou koně, zvědavě se tam rozhlíží a usmívá se+ To je fakt krásný. +usměje se na ni a dá jí pusu+ Nemělas někdy chuť skočit dolů? +nahlíží přes okraj div tam nezahučí+

[Wenai Lafayette]

+nahlídne přes okraj, ale opatrně a drží se ho jako klíště+ Jako na ty šutry tam dole? +uculí se+ Ani ne, ale brácha skáče dolů a pak se promění v orla a odletí. Je to pošuk. +zavrtí nad tím hlavou+ Chceš se kouknout dolů? +koukne na něj tázavě a vede ho k okraji, kde jsou napůl schody napůl pěšina podél stěny až k mořeskému břehu, kde jsou síš šutry než písek+

[Locke Lamora]

To by se dalo přeskočit, ne? Jako až dozadu do vody. +obhlídne to pohledem někoho, kdo musel zdrhat skokem z výšky v životě poměrně často+ Fakticky? Ty se taky umíš měnit v ptáka? +koukne na ni úplně nábožně+ To musí bejt strašně boží pocit. +vykulí oči+ A to pak budem muset všechny ty schody vylízt zase nahoru? +kouká a tu výšku poněkud nelibě, ale když už jsou dole, tak na ty schody zapomene, a jde se kouknout úplě na břeh a sáhnout si na vodu+