Akce "Vedlejšák pro Klub"

[Rebecca Altamirano]

+z usilovné snahy potlačit bolest jí už bolí celé tělo, svaly má křečovitě napjaté, přesto se ale trochu uvolní, když to proklaté stříbro konečně vyndá. Svěcená voda jí sice nepotěší, ale kromě toho, že zcela zastaví regeneraci způsobených zranění, na nepoškozené kůži nezpůsobí nic.+ Zdá se, že jste informovaní o všech pověrách, který lidstvo za tu dobu vymyslelo. Očekávám už jen česnek a dřevěný kolík. +ušklíbne se ironicky, neschopná držet jazyk za zuby:D+ Ale něco ti řeknu... Rio bylo procházka růžovým sadem proti tomu, co se bude dít tady. Až si pro nás přijdou...+usměje se, už jen ta představa jí plní novou chutí a silou vydržet všechno, co si ještě vymyslí. Nežila tak dlouho proto, aby chcípla jako nějaká pokusná laboratorní krysa.+

Hmm, takže reakce na stříbro stejná jako u našich objektů. +udělá si poznámku a její výkřik mu dokonce vyvolá na tváři nepatrný úsměv. Je tak zaujatý přikládáním větších kusů stříbra na rameno, že jejímu výrazu nevěnuje pozornost. Když chce přiložit další řetěz na druhou ruku, je si natolik jistý silou a převahou své rasy nad upíry, že se prostě jen nakloní přes její tělo, místo aby ji obešel na druhou stranu. Když pokládá řetěz přes ruku kousek nad loktem, má Manori krásný výhled přímo na nechráněný krk...+

[Manori]

Hm..hm...*odškrtne si svěcenku* farář se musí příště víc snažit...*zamrmle si* Ono v těch pověrách se občas skrývá něco pravdy. A co bychom byli za vědce, kdybychom jsme si je neověřili...*zní skoro jako na nějaké zpropadené konferenci*Tak Rio....ano, to opravdu nebylo od vás hezké. Ovšem ten trik se Stínem, to mě zajímá...*je jasné, že přeživšímu o tom, že se objevil pravý Stín, moc nevěří* Tak přijdou?*rozesměje se* Dobré, že si to myslíš...aspoň strávíme spolu delší čas. Nemám rád, když to vy krvesajové*vysloví to asi jako kdyby vyslovoval "hlídací pes"* jak se to říká..."zabalíte moc brzy".*podívá se na ni a usměje se* Tak dál...hm..co tu máme. Ach ano...asi se moc ráda neopaluješ, co?*koukne na ni a přejde k rohu místnosti, odkud přenese velký přístroj s mohutnýma žárovkama a složitě vypadajícími obvody* naše upravené solárko, seznam se. Můj vynález. *polaská kus plechu*


(chá, taková lákavá nabídka se neodmítá)

*už už se vzpamatovává, ale další a další stříbro se jí vůbec nelíbí..ani šelmě uvnitř se nelíbí..a když se nahne, napne paži, na které nemá sice stříbro, ale za to skalpel, kterým nezahálela, přetrhne pouto a v mžiku chytne DR a zakousne se do něj. Stříbro z druhé ruky jí v tom zápase popadá z ruky, až na ten řetízek, který je zakousnutý hluboko. Normálně by byla dost oslabená, ale jak se sytí jeho krví, která je jiná, pro ni jiná a mnohem lepší, tělo zvládá pracovat daleko víc, odbourává stříbro v krvi, regeneruje a dává daleko větší sílu...přetrhne i druhé pouto, které by mělo každého upíra udržet a spadne z lehátka na DR, drží ho pod sebou a využívá toho, že tohle asi určitě nečekal....*

[Rebecca Altamirano]

To věřím, že zajímá...+pousměje se, ale nic víc neřekne, občas dokonce ví, kdy je lepší mlčet:D+ Bude mi fakt potěšením strávit s tebou nějaký čas...+ušklíbne se kysele. Pak její pozornost ale zcela zaujme ten ošklivý vynález, ale snaží se udržet neutrální výraz.+ Dokonce soukromý solárko? To fakt nemuselo být... +v duchu vyšle rychlou modlitbu nejspíš k Devlinovi. Pak se zadívá na strop nad sebou a připravuje se na grilování. Záření začíná na slabém stupni, odpovídajícím zimnímu slunci, nebo podmračenému dni, což s ní nedělá nic. S přibývající intenzitou ji začíná trochu svědit kůže, ale bolest přichází až s intezitou horkého letního dne. Kůže začíná být hodně poškozená, odpovídá asi popáleninám třetího stupně u lidí. Poprvé se neovládne a zasténá bolestí. Oči zavřela už dávno, jinak by jí je síla záření vypálila a nechat se oslepit nehodlá. V hučení solárního přístroje ale zaniknou veškeré důležité zvuky, které by se snad z druhé laboratoře mohly dostat.+

(jojo, to se přímo nabízelo )

+to co následovalo naprosto nemohl předpokládat, stalo se to tak rychle, že ani nestačil ucuknout a než se stačil vzpamatovat, už sloužil jako transfúze. Pokoušel se dostat ze sevření nezvykle silných, štíhlých prstů, ale z těla jakoby mu z krví unikala i veškerá síla jeho rasy. Poslední co uvidí, než ho masivní ztárta krve pošle do bezvědomí, jsou zářivě zelené dravčí oči. Tělo ztrátu krve regeneruje pomaleji než obvykle, nejspíš i v důsledku "kontaminace" upířích slin, ale i neznámé magie...+

[Manori]

*to se stopkama sleduje, trochu ohrne nos nad tím grilovacím závanem* hm..takže to je zajímavé...konečně se k něčemu dostávám...*když vidí, že hodnoty pro slunečný den páchají takovou škodu a i se ušklíbne, že konečně z ní vyrazil víc než jen kyselý pohled* nepříjemné...*není jisté, jestli myslí ty spáleniny, co se zhoršují, čím déle stroj působí a nebo zápach páleného masa* zajímalo by mě, jestli chytne...*zamumle si pro sebe a pak po chvíli přece jen nespokojeně stroj vypne, nastane ohlušující ticho, přece jen si nechce spálit pokusný objekt na popel, v laboratoři je asi trochu kouřmo*

*pustí ho jako hardovou panenku a se zasyčením si vytrhne zbývající stříbrný řetízek z ruky a pustí ho štítivě na zem. Pak se tiše zvedne a doběhne ke dveřím, vykoukne do chodby a nasaje vzduch, oči se jí zúží vztekem, když jí dojde, co že to je a po čuchu bez problému najde dveře druhé laboratoře.Otevře dveře a najde druhého DR, jak se sklání u lehátka nad čímsi zčernalým a zblízka zkoumá strukturu, kousek dál stojí něco jako malá družice, jen místo antén má žárovky* Dobré odpoledne přeji...*pozdraví, jako jí to připomínal furt Postrach, ať se chová slušně...to už je u DR, z přístroje se sype sklo a odpadavají drátky, jak tu věc odhodila cestou na stěnu* Tohle jsi fakt mojí kamarádce neměl dělat...*sykne a skočí po něm, posilněná krví druhé rasy s ním silově srovná dovednosti, ovšem DR není žádné párátko a taky se přece jen stihl vzpamatovat z překvápka. Chvíli bojují, že to tam za pár okamžiků vypadá jak po výbuchu pumy. Nakonec ho dostane do rohu, ale to už se spustí alarm, jak se probere DR v první laborce....*

[Noční Klub]

*do ječení alarmu se shora nese ještě další rachot, střelba...a posléze známý metalový hlas....*

[Rebecca Altamirano]

+všechno, co se děje kolem ní, není téměř schopná vnímat, je absolutně v zajetí nesnesitelné bolesti a její mysl balancuje na tenké hranici šílenství. Jen okrajově vnímá, že záření přestalo a pak nějaké divné zvuky a povědomý hlas, který ale zrovna nedokáže nikam zařadit. Ví jen, že ho hrozně ráda slyší...+

+"vycucnutý DR" se vpotácí do laborky a vypadá jak vysušená mumie, kůže přilepená na propadlých tvářích, šedobílé barvy...zombie hadr:D Přelétne pohledem zdemolovanou místnost, na Beccu na stole vrhne jen letmý pohled, ta je zjevně moc neohrožuje+ Jsou tady..netuším, jak to dokázali tak rychle, ale...+nedopoví, protože se zrovna ozve metalový hlas. DR-mumie polkne, ale odhodlaně vkročí do místnosti, aby kolegovi s tou "zdivočelou:D" upírkou pomohl, přestože se sám necítí zrovna v nejlepší kondici:D+

[Noční Klub]

*patro po patru se členové NK probojovávají níž a níž...Tobiáš v brnění dělá z nejbližších upírů a DR výživnou přesnídávku pro Stína, který si vyloženě mezi metalovými projevy pomlaskává...ale zatím nedošlo na modré míčky, tak to zvládají. Akorát Ten Druhý zase mrmle něco o tom, že se nechal blbec ukecat a do té plechové konzervy se oblíknul...a vůbec, že to stříbro ve vzduchu, co prší na schodišti, fakt není pěkný....o něco níž se rozdělí a zamíří každá skupinka do jedné laboratoře...po schodišti už neteče jen voda se stříbrem ale také voda s krví..čím níž se dostávají, tím víc DR mobilizují síly, jen jim tu mobilitu Stín poněkud narušuje, což ostatní ze skupiny využívají a pracují efektivně a rychle*

[Manori]

*trhne sebou při tom zařvání, pak se nehezky usměje* strašidlo přišlo...*zazubí se a vykročí, aby dorazila DR v koutě...to doleze nezdravě vyhlížející DR-zombie...* sakra, to je výdrž...*zamumle si a trvá jí, než se ho zbaví, aspon na chvíli...pak popadne toho prvního a po troše snahy ho spacifikuje a dopraví k Beccy, kde ho vyšťaví, aby se jí dostala do úst krev, sice není pro ni tohle tak supr jídelníček, ale lepší jakákoliv krev, než žádná. Jak vidí, v jaké stavu je, ždíme DR o dost víc, než by musela. Pak ho pustí, a opatrně se pustí do sundávání pout, přece jen jsou veškveřené do kůže* sakra práce...hned to bude..jen vydrž..*koukne na Beccy...tu se rozrazí dveře a vleze tam další skvadra DR, zřejmě jdou pro zajatce a dávají se na ústup* hergot...*nepřemýšlí a jen vyšle mrazivé kouzlo, ve snaze je zpomalit...to sice účinkuje, ale jak kouzlí, pozbyde v tom momentě upíří rychlost, takže jí to trvá dýl, než by mělo...pak se stane několik věcí najedou...metalový hlas stínu se ozve na chodbě...ti z ochranky, která zůstala na chodbě a není přimražena se rozprskne v abstraktním obrazci po zdech...pak vejde Stín..* No hurá že jdeš...*vydechne si Man ulehčeně a pak zamžourá, vyhýbá se přímému pohledu do masky brnění* Tobiáši?*zadívá se užasle* musíme ji odtud dostat...*koukne na Hanako, která neváhá a jde ji pomoct s těmi pouty, co Beccy drží*

[Postrach]

*dorazí mezitím do laboratoře, kde byla prve Man, nikde nikdo, tak spěchají po hlasu:) s Karolínou...cestu si čistí mečem, který se rozhodl provětrat...zejména upíří ochranka, která se mu postaví do cesty, to skutečně neocení, když se jím damašková ocel obohacená stříbrem zakousne do těla...nic víc než fuj si většinou nestihnout pomyslet (konečně jsem nahrála nějaké zbraně do guns do chlívečku, muheh). Zanedlouho už jsou v laborce, kde je i zbytek. v prvním okamžiku se zarazí, pak vydechne* Můžeme? Začíná tady být poněkud husto...*rozhlídne se a pak vykoukne ven vedlejší okno s neprůstřelným sklem se rozletí, když jím proletí něco kulatého a chlupatého...Kocour se otřepe, jak na něj pršela voda z alarmu, to se mu vůůbec nelíbilo* Mňau?*řekne, rozhlídne se a pak se prosmýkne za Postrachem zpátky na chodbu*

[Noční Klub]

Jo, husto..Myslíš?!*zahuhle Tobiáš z brnění, opřený rukama o kolena* musím tu věc co nejdřív sundat...*poznamená*