Pokoj vlevo nahoře

[Locke Lamora]

Tak jo. +pohladí ji teda po ruce+ A všechny obrazy ti vyhraju úplně legálně, takže je budeš klidně moc ukazovat lidem a ani tě za to neseberou. +zazubí se+ No jo, všimnul jsem si. +uculí se+ Věž se zahradou dostaneš ode mě jako svatební dar. +slíbí jí+ A co ta svatba? Máš nějaký speciální přání? Budeme se brát v zahradě? +zajímá se+ Zase nás oddá ten samej chlápek co posledně? +zazubí se+ Už to máme hezky natrénovaný.

[Wenai Lafayette]

Fakt? +uculí se na něj poněkud nevěřícně+ Nerada bych, aby tě u toho zavřeli, mnohem radši bych měla tebe, než věž. Jo v zahradě. +pokývá hlavou+ Je tam takový místo, stará kaple. Tak tam. Jestli chceš, tak ti ji můžu ukázat?

[Locke Lamora]

Já už to nějak zařídím, neboj se. +zazubí se a tváří se tajemně jako hrad v Karpatech+ No dovol, dělám to víc jak dvacet let, a ještě mě nikdy nechytili. +koukne na ni jakože pohoršeně+ Kdyžtak za mnou budeš chodit do basy na návštěvy. Na manželskou hodinku. +uculí se a zahýbe na ni významně obočím+ To víš že chci, mám se tam ženit. +zasměje se, vstane, vytáhne ji na nohy a ještě na ní trochu porovná šaty a nenápadně ji u toho osahá+ Tak mě veď, nevěsto. +zazubí se na ni+

[Wenai Lafayette]

Jasně, že tě tam budu navštěvovat a budu ti nosit buchty se zapečeným pilníkem a koblihy a tak. +zasměje se a chytne se ho za ruku a vyskočí na nohy+ To víš jistě, že jsou tam manželský hodinky? +zeptá se ho strašlivě vážně, protože je to vážný téma+ Račte mě následovat, ženichu. +zasměje se a vede ho do zahrady+ Alě něco tak monstrózního jako věž jsi ještě nikdy nekrad, ne? +koukne na něj poočku+ Cos kdy ukrad největšího?

[Locke Lamora]

Tak jo, a pak budem žít na útěku jako psanci. +zazubí se+ Úplně jistě. Ale musíme se fakt vzít, protože hodinky pro nesezdané páry nevedou. +uculí se, chytne ji za ruku a jde s ní skrz Tvrz+ Největšího? Velikostně? +zamyslí se nad tím+ Hmm... Loď. +přikývne potom+ A druhej je kočár se šesti lidma vevnitř. +uculí se+ Ale nikdy nic, s čím se pak nedalo někam zdrhnout. +připustí+ No ale výzvy já mám rád. +mrkne na ni a plácne ji po zadku+

[Wenai Lafayette]

No já hlavně doufám, že se nám to nezdá. +vejdou spolu zpátky do Tvrze a do jejího pokoje+ Já náhodou hodně často nemůžu usnout. +tak strašně nevinně poznamená a uculí se na něj, pak si sedne do křesla, uculuje se a vezme do ruky hřbeben+ Locke. +koukne na něj po očku+ Chceš mě učesat? +usměje se na něj a podá mu ten hřeben+

[Locke Lamora]

Ukaž? +štípne ji do zadku a uculí se, když nadskočí+ Já bych řek, že ne. +zasměje se+ Jo? +koukne po ní zaujatě+ Tak mě příště vzbuď a něco s tou tvojí nespavostí uděláme, jo? +mrkne na ni+ Učesat? +zvedne překvapeně obočí+ To jsem tak průhlednej, jo? +zazubí se+ To teda pro živnost není moc dobrá zpráva. +zavrtí pobaveně hlavou, ale hřeben si od ní vezme, a postaví se za křeslo+ To bych moc rád. +usměje se a nejdřív jí jen prohrábne vlasy prsty, jemně do nich vjede a pohladí ji až na kůži hlavy, zlehýnka přejede konečky prstů po jizvě, co už jí skoro zarostla, a probírá se v těch pramenech, vnímá jejich texturu, a teprve potom do nich zajede hřebenem, a i tak si pořád pomáhá druhou rukou a vyloženě si to užívá+

[Wenai Lafayette]

+vypískne, když ji štípne a pak se rozesměje+ Ne, myslím, že je to v pohodě. +zasměje se+ Ale víš, že přede mnou nemusíš mít žádný tajemství. +usměje se na něj a jen slastí přivírá oči a líbí se jí to+ Víš, že jsem tohle nikdy nikoho nenechala dělat? Nemám ráda, když mi někdo sahá do vlasů. +usměje se na něj+ Od tebe to mám ráda. +chvilku si to ještě užícá, než jim tam vlítne Byron+ Co je? Proč tak Jančíš, kde je Vici? +když jí to Byron objasní, tak teda vstane ze židle+ Jasně, jasně, přenesu tě tam. +omluvně se usměje na Lockeho+ Promiň, je to pako. +chytne Byrona za ruku a chce se s ním přemístit, ale nejte to, vždycky jenom tak bliknou+ Nejde to. +zamračí se+ Je to zablokovaný, nemůžem se přemístit k ní, ani kolem jejího domu. +zavrtí hlavou+ Promiň.

[Locke Lamora]

To není tajemství, to je určitá forma fetiše, obávám se. +zazubí se a fascinovaně se probírá těma pramenama+ To je dobře, protože to plánuju dělat často. +uculí se na ni a skloní se, aby jí dal pusu, když tam vrazí Byron, a Locke po něm vrhne ne zrovna nadšenej pohled+ No jo, jasný. +usměje se na ni a pustí ji, a celý to pozoruje s poněkud svraštělým obočím+ Cože? Co se děje +kouká na ty dva nechápavě+

[Byron]

Nejde to? +zatváří se vyděšeně+ Zkusto ještě! +chytne se Wenai jako klíště, ale přemístit se vážně nejde, nakonec frustrovaně sedne na gauč a chytne flašku, ale nenapije se z ní+ Ona říkala, že prý mě nemiluje. Ale to je kec, mě je jasný, že je to kec! +zavrtí prudce hlavou a koukne na prsten+ Zabalila mi a vrátila mi prsten a poslala mě pryč. +v očích se mu objeví slzy a zoufale se podívá na Wenai+ To přece není možný, máme se brát... +hlas mu vyprchá a po tvářích se mu začnou koulet slzy+