Pokoj pro hosty

[Victoria]

No stejně nemůžem bejt po zbytek života srostlý v boku, někdy holt budeme muset bejt třeba pár dní od sebe. +pokrčí rameny ale přitulí se k němu blíž, protože se jí to vůbec nezamlouvá+ Hele, hele. +opře si mu bradu o hruď, aby na něj líp viděla+ Máme vztahovou situaci, můžem aplikovat moje revoluční pravidlo. +zazubí se+ Uděláme obojí. Pár dní tu budeme, a já tu budu s tebou, a pak pojedeme domů. Co ty na to? +uculí se+

[Byron]

No to sice ne ale já bych to odlouceni rád pokud možno odložil. Na neurčito. +culi se na ni+ Ale tak jsem to přesně myslel. +prikyvuje+ Ta banda tu taky nebude věcně ne? Mají nejakej chrám nebo co. +zamyslí se+ No tak nebo tak já jsem jednoznačně pro tvoji metodu. +dá ji nadsenou pusu+

[Victoria]

Já bych taky byla radši s tebou než bez tebe, takže domluveno. Někdo proti? Nikdo. Odloučení se odsouvá na neurčito. +zazubí se a dá mu pusu+ Já myslím, že tu chtějí bejt do svatby ne? Jako do Wenainy. Ale fakt nevím. +pokrčí rameny+ Tyjo. Neměli bysme si taky pořídit Chrám? +koukne na něj vážně+ Mohli bysme se v něm uctívat navzájem. A měli bysme tam oltář na čokoládu a na slaninu. +uculí se+ No vidíš, koukej jak nám to krásně jde. Myslím, že jsme úplně vzorový. +zasměje se a hezky ho políbí+

[Byron]

To bude tady? Já teda nevim... Asi by sme se jich měli zeptat. +zasměje se+ Chrám? To jako k tomu hradu, co budeme mít, jo? +zubí se tam+ A vytvpříme tak slaninovo čokoládový kult a budou k nám chodit věřící hledat vesmírnou moudrost a moudrý vesmír. Takže musíme bydlet na vrcholku nějaký hory, aby to neměli tak snadný.

[Victoria]

Hele já ani nevím. +pokrčí rameny+ Zeptáme se u snídaně. +přikývne a zavrtá se mu pod ruku do náruče+ No přesně, bude to součást hradovýho komplexu. +zaculí se+ Tak jo, aspoň budem mít kde lyžovat. +zasměje se+ Ale budem tam muset mít lanovku, protože já nerada chodím do kopce. +zazubí se na něj a zívne+ Vyprávěj mi něco, prosím. +koukne na něj s úsměvem+ Já tě ráda poslouchám. +uvelebí se mu na prsou a zavře oči, ale pořád ho poslouchá a jemně mu bloudí špičkama prstů po kůži+

[Byron]

Nee, žádn lanovka, ten kopec totiž bude mechanickej a umělej a v něm bude výtah, nebo silnice a spoustu vymožeností, bude tam továrna na čokoládu, jako má Willy Vonka, možná by sme si ho mohli najmout. Slyšel jsem, že rád podniká podobné bláznivé věci. A taky tam budem mít ten jeho vítah. A nugátovou horu. A krávy, který budeme šlehat, aby měli dobrou šlechačku. Citrónovou trávu. Čokoládovou řeku. Líbilo by se ti to? +usměje se na ni+ Že se ptám, co? +obejme ji a jemně ji hladí po zádech+ Na té řece budem dělat závody v oplatkovejch loďkách.

[Victoria]

+ohlazuje mu hruď a usmívá se, jak si to představuje+ To by bylo boží. +uculí se+ Měla bych šaty s palačinek,a takovou tu baletní sukni z cukrový vaty. A naušnice z třešní a náhrdelník z těch malejch jahod, co rostou v lese. A když bych tě líbala, chutnal bys vždycky po jahodách. +zamumlá mu do kůže, nechá se pomalu kolíbat jeho hlasem, a za chvilku mu s úsměvem na tváři usne v náručí+

[Byron]

Ty... +kooukne na ni mírně podezřívavě+ Jaký šaty budeš mít na svatbě? Budou taky jedlý? +kdyby jo, tak by se tommu ani nedivil + Jo, budu chutnat po jahodách. +usměje se a jemně ji kolíbá v náručí+ A po citrónový trávě. +dodá ještě svoje a pomalu taky usne+

[Victoria]

Né, ty budou normální. Bys mi je sežral ještě před obřadem. +uculí se a spí u něj až do rána, probudí se docela pozdě, a říká si, že když jsou na návštěvě, neměli by spát až do oběda, tak se k němu nakloní, dá mu pusu na rameno a jemně ho pohladí po hrudi, a pomalu ho probouzí polibkama+ Dobrý ráno, básníčku. +zašeptá mu do rtů a usměje se na něj+

[Byron]

+zachrmlá, když ho budí+ Ještě pět minut. +zaprosí ji, ale neochotně oči otevře+ Už je oběd? +usměje se na ni a pohladí ji po vlasecch, které jí hodí na záda+ Dobrý ráno, kočko. Miluju tě. Zdálo se mi, že jsi měla šaty ze slaniny a než jsi došla uličkou k oltáři, tak ti je sežrali a na tobě nezbylo vůbec nic, jen ty punčochy. +zazubí se na ni+