Christianovy pokoje - archiv

[Christian]

A budeš na mě aspoň chodit koukat přes okno? +udělá na ni smutný oči jako nakopnutý štěňátko. no tak to v něm rozhodně akorát podporuje touhu to vyzkoušet + Vážně? +zvedne překvapeně obočí+ No ono toho k vyprávění moc není. To bylo akorát krátce potom, co jsem se zasnoubil. Byl to vůbec hrozný večer, blížilo se výročí máminy smrti, a všichni jsme byli pěkně napružení. Nejdřív se Vicky pohádala s Alex, a pak strašným způsobem taky s otcem, dokonce ji uhodil. A já jsem nic neudělal. +odmlčí se na chvilku a očividně si to vyčítá+ A pak jsme se zhádali my dva, řekli jsme si... strašný věci. Ona mi vyčetla úplně všechno a já jí řekl taky pár pěkně hnusných věcí, a nakonec... řekl jsem jí, aby šla, když nás tak nesnáší. Aby šla a už se nevracela. No... a ona šla. +pokrčí rameny+ A pak jsme se sedm let neviděli, až do nedávna, já se mezitím oženil a měl dítě, a ona si našla psychopatickýho nájemnýho vraha. +uchechtne se+ Nechal jsem ji sledovat, najal jsem si soukromého detektiva, co mě informoval. Ale... ona se neozvala, a když jsem jí předloni napsal, dopisy se vrátily neotevřený. +vykládá+

[Jasmine Clarvik]

To víš, že jo a když budeš hodný, tak ti vlastnoručně uvařím kuřecí vývar. +usměje se na něj a pohladí ho po vlasech jako by utěšovala štěňátko a pak se vesele zazubí. co na to říct, ona je to holka odvážná a nedá se + Jo, vážně. Proč by ne? +zdá se být zmatená jeho překvapením a pak jen tiše leží a poslouchá ho. kousek se od něj odtáhne, aby mu viděla do tváře a nakloní hlavu mírně na stranu jak mu naslouchá a zároveň si v tom sama dělá pořádek+ Ve vzteku člověk řekne spoustu věcí, které nemyslí tak úplně vážně a dělá věci, kterých v budoucnu lituje. Ale nikdy nemůže být tak hrozně, aby se to nedalo napravit. Jen čím víc jsou lidé tvrdohlavější, tím to déle trvá. +jemně ho pohladí po paži, jako by mu chtěla dát naději, že se se sestrou usmíří a všechno bude dobrý, i když moc dobře ví že něco takového nemůže slíbit, může si slíbit jen sama sobě, že se pokusí mu pomoci+ Psychopatickýho nájemnýho vraha? +vykulí na něj očka a trošku jí to připomene samu sebe, Senders je taky takový zvláštní typ psychopatickýho vraha, i když není zrovna nájemný+ Ví o tom? Že si se na ní snažil dávat pozor, i když byla daleko, že jsi měl starosti a lituješ toho co se stalo? +zajímá se mírným hlasem, jak se jen zajímá a zároveň se snaží se jejich rodině nějakým způsobem přiblížit+

[Christian]

To nebylo jen o tom jednom dni. +připustí nakonec+ Nerozuměli jsme si už delší dobu. Nesouhlasili jsme spolu v základních věcech, já se měl zasnoubit a jít na školu, a ona se pořád jen tahala venku a utíkala od nás. Myslím, že prostě vážně chtěla pryč, a tamto byla jen záminka. +přemýšlí o tom, a mezi obočím s emu udělá ustaraná vráska+ Já nevím, jestli to jde napravit. Ona přemýšlí pořád jako patnáctiletý děcko. A já... už prostě ne. Nedokážem spolu ani vést normální konverzaci, abysme se nepohádali, protože máme zkrátka odlišné hodnoty. +pokrčí rameny+ No jo, začala si s nějakým magorem, co zabíjel lidi za peníze. +zavrtí hlavou+ A nevím, co dělala potom, protože můj najatý detektiv mi řekl, že k tomuhle chlápkovi se ani nepřiblíží, bez ohledu na to, kolik mu zaplatím. +uchechtne se+ Nevím. +pokrčí rameny+ Ale na tom přece nezáleží. +posuměje se+

[Jasmine Clarvik]

Ne každý je schopný žít život, který po něm chtějí ostatní. Není to ničí vina, prostě takový je. Těžko klást někomu za vinu, že by chtěl utéct ze života, ve kterém nebyl šťastný. Možná neutíkala od vás... možná utíkala jen sama před sebou a snažila se najít důvod proč být v životě, který po ní chcete, šťastná. +jako by mluvila z nějaké části z vlastní zkušenosti a přesto mu to nebyla schopná plně vysvětlit+ Podívej... +pohladí ho jemně po tváři+ ...všechno jde napravit. Jen musíte najít způsob jak spolu komunikovat a vycházet. Jak respektovat hodnoty toho druhého a přijmout to čím ten druhý je. Což rozhodně není lehké, ale když to zkusíte můžete jen získat a to jeden druhého. Když ne, tak se může stát, že toho jednou budete litovat. +mluví zlehka, trošku vemlouvavě, ale spíše jen jemně a přemýšlivě. prohrábne mu zlehka vlasy a pousměje se+ A to vědět? Předtím než se spolu dali dohromady? +zajímá se zamyšleně+ No... páni... a dneska? Už s ním není, že ne? +tak nějak si neumí představit, že by ten kluk se kterým jí zahlédla tenkrát na plese byl ostřílený nájemný vrah, prostě to z něj podle ní nesálá+ Jak to, že na tom nezáleží? +zvedne mírně obočí a pak nad tím zavrtí hlavou+ To je to jediné na čem záleží. Na tom, aby věděla, že i přes to všechno, přes všechny vaše hádky, slova a činy, jsi jí nikdy ve skutečnosti neopustil. Pořád ses na ní snažil dát pozor. Chtěl si vědět kde je, jestli je v pořádku a v bezpečí. Aby věděla, že jí máš pořád rád i přes všechny ty neshody.

(Asi plácá nemysli, nejsem zrovna psycholog )

[Christian]

(Já myslím, že jí to jde moc dobře. )

Jo... já jí to nemám za zlý, že tehdy odešla. Bylo to těžký pro všechny, chyběla nám máma, a otec... +mávne rukou+ Každý je v sedmnácti střelený pako. Jen bych čekal, že z toho už vyroste. +pokrčí rameny+ Možná jo. +připustí+ Ale já nedokážu sedět na zadku a mlčet, když ignoruje to, co je pro ni nejlepší. Chová se jako pubertální pometlo, a přitom vyžaduje, aby se s ní jednalo jako s dospělou. Vyžaduje práva, ale odmítá povinnosti a závazky, který z nich vyplývají. +rozhodí bezmocně rukama+ Copak můžu sklapnout a dívat se, jak proflákává život, když byla vychovaná pro mnohem víc? +koukne na ni vážně+ To je jako kdybych úplně rezignoval na veškerou výchovu Van a nechal ji, ať si to všechno vyzjistí v průběhu života. +pokrčí rameny+ Myslím že nevěděla. Teda doufám, že nevěděla. +ušklíbne se+ Co? Ne, kdepak. Moc toho nevím, jen že před ním utekla z Francie a proto teď žije tady. Nemáme tu takový bezpečnostní opatření jenom kvůli Van. +přizná+ Ten co s ním je teď je na její standardy vlastně docela normální, i když je to naprostý cvok. +připustí pobaveně+ Ale aspoň když je s ním, nebojím se, že ji zbije nebo zastřelí. +dodá napůl v žertu+ Ale ano, ona ví, že se budu vždycky snažit ji chránit. Ví, že se hádáme, protože nám na tom druhém záleží, taky mě nevyhodila, když jsem za ní přišel. Jen spolu nedovedeme koexistovat. +usměje se+ A ty jsi na svůj věk nějaká až moc moudrá, poslouchej. +uculí se na ni+

[Jasmine Clarvik]

Otec nebyl zrovna nejlepší podporou? +zajímá se ponořená do jejich rozhovoru s vnitřním nadšením přijímajíc to, jak se spolu dokáží bavit i o takových vážných věcech+ Někdo z toho nevyroste nikdy. +pousměje se a zavrtí nad tím hlavou+ Určitě. +podívá se na něj naprosto vážně a přesvědčeně, přetočí se na břicho a z části se mu uloží na hrudník bradu podloženou dlaněmi, aby mu viděla do tváře+ No jo, očividně už není tou malou holkou, kterou byla a není ani tak dospělá, jak by sis přál. Má asi hodně impulsivní povahu, co? +zajímá se zatímco mu prsty jedné ruky začne bezmyšlenkovitě kroužit po hrudi+ Ale nikdo po tobě nežádá abys seděl na zadku a mlčel... jen... se nemusíš hned rozčilovat, když něco provede. V klidu s ní mluvit a přijímat její postoje a pocity jako fakt, s kterým teď už těžko něco naděláš. Navíc pro co víc byla vychovávána než pro to, aby dokázala žít svůj vlastní život? To bys raději chtěl, aby se přinutila vstoupit do sjednaného sňatku a po zbytek života trpěla? Ne, myslím, že ne. +zakroutí nad tím hlavou, že nevěří, že by zastával takový postoj+ Ona už žije svůj vlastní život a přesně tak, jak si přeje. A všechno přijde... povinnostem a závazkům se nevyhne a myslím, že se jim určitě dokáže postavit. +pousměje se měkce+ Ne to není. +zakroutí rázně hlavou+ Ty Van vedeš... pomáháš vytvářet její osobnost, vštěpuješ jí smysl pro to jak svět funguje, učíš jí. Můžeš ovlivnit to v koho vyroste, ale u tvojí sestry ne. U ní tahle doba už dávno pominula a teď už je to jen na ní. Teď se může jen měnit prostřednictvím svých chyb. +pohladí ho zlehka po tváři+ Zkoušel si s ní někdy promluvit v klidu? Myslím naprosto v klidu... bez zvýšeného hlasu a křiku? +zajímá se, jako by hledala cestu jak ty dva více sblížit+ Někoho takový typy přitahují, to si člověk neporučí. Hlavně, že je v pořádku. A kdyby se tu objevil někdo kdo vypadá jako nájemní vrah, tak z něj udělám vražedkyni. +zazubí se rozverně, ale hluboko v jejím pohledu je znát, že by byla schopná udělat cokoliv, aby mu pomohla ochránit jeho rodinu a to zahrnuje i kastraci chlapa, co by se mohl pokusit ublížit jeho sestře+ Cvok je ještě dobrá kategorie. +zasměje se tiše+ Hlavně, že si spolu rozumí. +pousměje se+ Naučíte se to. Tím jsem si jistá. +prohrábne mu zlehka vlasy+ Já? +zatváří se na oko překvapeně a nedůvěřivě+ To se ti určitě jenom zdá. Jen jsem se dívala na jeden pořad o psychologii tak zkouším jestli to funguje v praxi. +zazubí se na něj rozverně+ A nebo jen prostě mluvím z vlastní zkušenosti. +pokrčí pro změnu vážně rameny a položí si mu tvář na hrudník+

[Christian]

Otec... prostě nebyl. Pro nás nikdy. Nebyli jsme na seznamu jeho priorit. +pokrčí rameny+ Jo. Jo, to ona má. +pousměje se trochu+ To já bych fakt rád. +přikývne, že se fakt snaží zůstat v klidu+ Ale když ona mě tak strašně vytáčí. +postěžuje si napůl v žertu+ Známe se dost dobře na to, abychom věděli, kam rýpnout, a nikdo mě nedovede tak strašně naštvat během pár vteřin. +uculí se trochu+ Ne, to bych samozřejmě nechtěl. +zavrtí hlavou+ Chtěl bych, aby žila normálně, aby byla zodpovědná a rozumná. +povzdychne si+ Ale to tak právě není. +zavrtí hlavou+ Když máma umřela, a otec se nezajímal, dělal jsem to já. Samozřejmě jsme měli vychovatelky a to všechno, ale jinak jsme na to byli jen sami tři. Tak jsem se o ně staral. +pokrčí rameny+ A jak je vidět, těžce jsem selhal. +pousměje se trochu hořce+ To víš že zkoušel. +přikývne+ Jenže já se vždycky hned vytočím, a ona se tomu brání. Myslím, že už mě ve svém životě prostě nechce. +pokrčí rameny+ Kdyby se tu objevil někdo, kdo vypadá jako nájemný vrah, tak hlavně utečeš. +zavrtí nad ní pobaveně hlavou+ Jo. +souhlasí+ Není to někdo, koho bych pro ni vybral, ale rozhodně je to aspoň zlepšení. +zasměje se+ Tak to byl rohodně dobrý pořad. +uculí se tomu a pohladí ji po ruce+

[Jasmine Clarvik]

+v očích jí trošku posmutní, když zjistí, že jejich otec nejevil zrovna příliš zájmu o své děti a jemně pokývá hlavou, že to zná. přeci jen její otec byl poněkud omezen, co se týče možnosti být s nimi+ A ty máš v podstatě povahu skoro úplně opačnou. +pousměje se, že pak je to těžký. ono si málo kdy naprosto odlišné povahy rozumí, ale není to nemožné+ Jo, rodina je jediná, kdo dokáže skutečně ublížit. +pokývá souhlasně hlavou+ Ale co je to žít normálně? Podle tebe je to jedna věc, jeden způsob života, ale podle ní je to zřejmě úplně něco jiného. Určitě je zodpovědná, ale svým vlastním způsobem. Jistě má hranice, za které by nešla a až najde někoho s kým si dokáže představit klidnější, rodinný život, tak se určitě dočkáš i toho, že bude rozumná. +pousměje se+ Ne, neselhal. Jediný kdo selhal byl tvůj otec. To on se o vás mě postarat a ne ty zejména v letech kdy jsi sám se sebou musel mít spoustu problémů. +zamračí se, nelíbí se jí, že by se chtěl z něčeho takového obviňovat nebo že by ho někdo chtěl z něčeho takového obviňovat+ Mimo to vidím jak skvělý jsi otec. Van tě zbožňuje a jsi tu pro ní kdykoliv tě potřebuje. Vyroste z ní jednou dobrá žena. +usměje se na něj měkce+ No jo, když ty se necháš vytočit a ona tě s radostí vytáčí, tak je to pak těžké. Na to abyste spolu dokázali koexistovat se musíte snažit oba. +potřese s úsměvem hlavou, těší se až jeho sestru pozná+ Ale jistě, že chce. Myslíš si, že by tě tu nechala bydlet, kdyby si tě ve svém životě nechtěla? Myslím, že ne. +usměje se na něj a jemně ho pohladí po paži+ Nevím proč. Nebojím se ho. +vystrčí bojovně bradu dopředu a pak se na něj vesele zazubí, takže není jisté jestli to myslela skutečně vážně nebo nikoliv+ Vidíš? Zlepšuje se. +poukáže na fakt, že má v určitém směru pravdu, že to chce jen čas a ona se srovná i podle Christianova mínění+ To tedy. +rozesměje se+ I když mám dojem, že nebyl v podstatě nic moc. Nezdá se mi, že bych pomáhala. +pousměje se a zavrtí mírně hlavou+

[Christian]

No právě. +přikývne, že s povahama je holt problém, kor když jsou oba ještě navíc paličatí mezci+ No už aby to bylo. +zabručí trochu nafouknutě, ale pak se na ni usměje+ Jo, ten selhal. +souhlasí bez vytáček+ Myslím, že to je hlavně jeho vina, že jsme všichni tři dopadli tak, jak jsme dopadli. +zapřemýšlí nad tím+ On by z nás byl nejradši měl porcelánové panenky, co se dokonale chovají, nemluví bez vyzvání, a dají se strčit do domečku a na měsíc klidně zapomenout. +uchechtne se+ Doufám,že vyroste. +usměje se, a vděčněji pohladí po vlasech+ Třeba se to časem srovná, když spolu budeme bydlet déle. +pokrčí trochu unaveně rameny+ Já nevím, vážně jsem to potřeboval, aby mě tu nechala, a ona není taková potvora, aby mě ze zášti nechala schválně přijít o Van. To nezáleží na osobních sympatiích. +pokrčí rameny+ No to je sice ohromně statečné, ale taky pěkně zbrklé. Možná by to prospělo se občas trochu bát. +zasměje se, ale myslí to v žertu+ Ale ano. Pomáháš, a ani o tom nevíš. +usměje se měkce+

[Jasmine Clarvik]

Když budeš chtít můžu vás oba mlátit po hlavě dokud se nenaučíte nebýt tak tvrdohlaví. +zazubí se na něj vesele, ale je jasné, že to myslí v žertu, protože by ho nikdy nepraštila a jen vesele vrtí hlavou nad jeho nafouknutí+ Je to možné. Umím si představit jaký vliv má na děti takový postoj a co teprve na puberťáky. Určitě na tom měl svůj podíl vinny a o zbytek se postaraly vaše povahy. +pokyvuje zamyšleně hlavou a trošku se u toho mračí, je jí líto, že má takového otce, ale s tím nikdo nic neudělá+ A co tvoje druhá sestra? Ta je taky tak impulsivní jako Victorie? +zajímá se zvědavě+ Myslím, že se to určitě srovná. Chce to jenom čas abyste přišli na to, jak k sobě přistupovat aniž byste se hádali. +broukne a jemně ho pohladí po paži a hrudníku, jak ho pořád trošku bezmyšlenkovitě ohlazuje+ Já myslím, že záleží. Mohla ti říct, že si máš najít něco jiného nebo že hned po soudu máš odejít. A když jste se nepohodli, tak odešla ona. Nevyhodila tě, i když mohla. Má tě ráda, alespoň to minimálně nikdo z vás nepopřete. +usměje se na něj a posadí se, aby se obkročmo usídlila na jeho břiše a rozverně se na něj zazubí+ Zapomínáš, že moje povaha není zrovna jedna z nejklidnějších. Navíc já se přeci bojím, jen k tomu někdy dokážu přistupovat... ne tak vážně. +nakreslí mu v zamyšlení na hruď prsty nějaký čtvereček a kolečko. sama má někdy impulsivní povahu, i když to není na první pohled moc znát, zejména v tuhle chvíli kdy i sama pro sebe se překvapivě chová poměrně rozumně+ No, budu ti to muset věřit. +usměje se a pohladí ho po tváři a pak mu prohrábne vlasy, aby se k němu pomalu sklonila+ Tobě já vždycky ráda pomůžu. Jsem tu pro tebe, na to nezapomeň. +zašeptá když se mu z blízka dívá do oči a pak ho jemně políbí+