Jacobova ložnice

[Styx Lupin]

+taky by mu hrozně ráda řekla, jak moc se jí líbí (mi-lu-ji Chrise! ), ale bojí se, že by to všechno ještě víc zkomplikovala, tak ho jen hladí prsty po tváři a dívá se mu do očí, na rtech tajemný úsměv+ Jsem trochu zmatená +přizná+ ...nevím, co se to se mnou děje. Nečekala jsem, že by mě dokázal okouzlit ještě nějaký jiný muž +než její přítel už neřekne nahlas, aby mu zase neublížila+ Je mi s tebou tak krásně, že se mi nebude chtít vracet se zpátky +zasměje se tiše+

[Jacob Downly]

Styx, je to jednoduché... +zašeptá jí do ucha a horký dech jí ovane kůži+ proč jsi zmatená? +rty jí sjede po lalůčku ucha na krk+ Nemusíme se vracet, budem tu navždy... +hlas má hluboký a podmanivý, položí jí dlaň doprostřed zad a pohlédne jí do očí+ Budeme tu napořád. +zašeptá než jí opět spoutá ústa v polibku+

[Styx Lupin]

Protože dělám věci, které bych jinak nikdy nedělala +neubrání se slastnému vzdechu, když jí jeho rty sklouznou na krk pod uchem. To nenadálé vzrušení sice po chvíli rozdýchá, ale její sebeovládání už dostává docela na frak+ Napořád? To by bylo vzrusujici, žít tady jako dva trosečníci +zasměje se tiše tomu nápadu+ A co budeme tady celou dobu dělat? Ty se už nechceš toulat po světě? +jak ji Jacob zahrne dalšími polibky, ač ví, že by neměla, podlehne jim a nechá se spoutat jeho ústy a objetím+

[Jacob Downly]

+pousměje se jí do kůže+ Chci. Chci vidět celý svět a ukázat ti všechna krásná místa. Máme loď, nic víc nepotřebujeme. +drží ji u sebe, nechce přijít o její blízkost+ Budem dva nejšťastnější a nejsvobodnější lidé na zemi. Budemem plout kam budeme chtít. +zase se k ní nakloní a začne jí olíbávat krk, nemůže se nabažit hladkosti a vůně její kůže+ Chceš, Styx?

[Styx Lupin]

Cesta kolem světa lodí? To je šílený nápad! +rozesměje se, jak se jí to zdá přímo neuskutečnitelné+ Co mí blízcí... přátelé... práce... povinnosti... +ve tváři se jí odráží hluboké zamyšlení, ale netrvá dlouho a opět se na něj široce usměje+ Vlastně... je to úplně geniální nápad! Vypadnout někam daleko, kde nás nikdo nezná, za svobodou a dobrodružstvím. Být pořád spolu, nic si neplánovat, jít kam chceme, dělat si, co budeme chtít +tváří se přímo nadšeně+ Jacobe... +přivře slastně oči při jeho polibcích a má rozhodnuto+ ...ano... chci +zašeptá+

[Jacob Downly]

+pokrčí rameny a v očích i na rtech má zase ten svůj úsměv+ Počkají, Styx, necháš je doma a pak se k nim vrátíš. +pohladí ji po tváři a zase se skloní k jejím rtům+ Budem svobodní, Styx. +zašeptá a vezme ji do náručí, líbá ji, vášnivě a hluboce, hladí ji po křivkách jejího těla, kterého se zjevně nemůže nabažit+

[Styx Lupin]

A nebude to trochu nefér vydat se do neznáma, aniž bych o tom někomu řekla? Co když mě budou hledat? +špitne ještě váhavě, ale v očích se jí rebelsky blýská, touha po dobrodružství má navrch+ Svobodní? Doufáš snad, že během té plavby se něco podstatné mezi námi změní? +zahledí se mu do očí, ale pak je už vtažena do jeho objetí, kterému se vůbec nebrání, objímá ho a oplácí mu jeho vášnivé polibky, ruce jí bloudí po jeho statné hrudi a ramenou, a přestože se jí z jeho něžností motá hlava, pořád má ještě dost vlády nad sebou+

[Jacob Downly]

Odpoutej se od povinností, od toho co bys měla. Když to uděláš, tak pochopíš, že můžeš cokoliv. Můžeš obeplout svět, nebo letět na měsíc. Je to všechno na tobě. +usměje se na ni+ Možná se něco změní s námi. Nebo ve mě. Nebo v tobě. Kdo ví? Nikdo. +usměje se, akože to přesně je ono a hladí ji po boku, než se zase vrátí k mazlení a muchlování+

[Styx Lupin]

+usměje se+ Tobě se to řekne. Jsi svobodný a volný jako pták. Můžeš si jít, kam se ti zlíbí... kdykoliv... dělat si, co chceš +zvedne hlavu nahoru ke hvězdám a sní s otevřenýma očima+ Taky bych si to chtěla zažít... jen na chviličku... a pak se zase vrátit zpátky na zem, k tomu, co mám tady ráda +otočí k němu tvář a měkce se usmívá+ Obdivuji tě, kolik máš se mnou trpělivosti. Já už bych se na sebe dávno vykašlala +zasměje se tiše a schoulí se mu do náruče, jak jí začíná být trochu zima, položí si hlavu na jeho rameno a je jí krásně+

[Jacob Downly]

Můžeš. A zažiješ, to ti slibuju, Styx. +dá jí pusu na čelo a přivine ji k sobě, jenom ji tak drží v náručí a snaží se uklidnit a taky vyřešit ten problém v kalhotách, což mu moc nejde, protože ji má stále u sebe, ale nehodlá ji pustit+ Tak kam poplujem nejdřív? +zeptá se jí a usměje se na ni+ Nebo budem plout nazdařbůh tam, kam nám padne prst na mapě?