Pokoj pro hosty - Vanessin

[Vanessa]

+málem ztratí řeč, když ji Jacob pozve do NY+ Vážně? To by bylo naprosto úžasné! Trávit Nový rok s někým a ještě v New Yorku +rozzáří se jí oči radostí, ani ve snu ji nenapadlo, že by mohla něco takového někdy zažít. Její nadšení však velice brzy opadne, když si uvědomí svoji situaci+ S rodinou? Nemám žádnou +poznamená tiše a zadívá se na mohutné hradby svého vězení+ Tedy mám... sestru. Ale ona mně za svou rodinu nepovažuje +v očích se jí odráží smutek, který se snaží před ním skrýt+ Můžu si za to sama +usměje se nakonec smířeně+ Žiješ v NY celý život? +vrátí se radši k původnímu tématu+

[Jacob Downly]

Jak chceš. +pousmeje se a pokrčil rameny+ Já tě klidně vezmu sebou. +pak se na chvilku zamyslí+ No celý život... Narodil jsem se tam to je pravda. Taky jsen tam chodil do školy ale co jsem začal opravdu fotografovat tak jsem se tam delší dobu nezdrzel. Pořád jsem někde v tahu. Už od dvaceti.

[Vanessa]

Tak to si budu muset rychle zařídit, abych s tebou mohla do toho New Yorku letět +usměje se a už je definitivně rozhodnutá, co udělá+ Rodilý Newyorčan... ze které čtvrti? Tak to mi určitě ukážeš Central Park... a Sochu Svobody. A Nový rok musíme pořádně oslavit v nějakém vyhlášeném nočním podniku +plánuje si to nadšeně. Najednou se zastaví a sáhne si na ozdobný obojek na krku+ Jsme už hodně daleko... měli bychom se pomalu vrátit +usměje se na něj, ale dál už neudělá ani krok+

[Jacob Downly]

Z Manhattanu. Zdědil jsem tam byt po rodičích, oni se odstěhovali na venkov, no venkov... Do takového malého města. +usměje se+ Vážně? +zvedne překvapeně obočí+ Tak dobře. +pokrčí rameny a otočí se a začne se vracet tou samou cestou zpátky+ Řekl jsem něco špatného? +podívá se tázavě na Vanessu+

[Vanessa]

Víš, že jsem si to myslela, že jsi z Manhattanu? Tipovala jsem tě na to +zasměje se tomu+ Je skvělé mít někde nějaký domov, kam se můžeš stále vracet. Já toužím žít v Paříži. Chtěla bys si tam jednou pořídit nějaký hezký byt +prozradí mu a pak se otočí a jde s ním zpátky+ Co... jak něco špatného? +nechápe jeho otázku+ Vůbec ne... proč?

[Jacob Downly]

Myslím, že nejhezčí pocit je ten, když si uvědomíš, že můžeš co chceš, ale jenom ty sám se stahuješ zpátky. Jistě, nejdřív tě to naštve, protože si nechceš přiznat, že si sám házíš klacky pod nohy, ale pak je to ... prostě nádhera. Svoboda. +usměje se+ No... protože ses tak najednou otočila. +pokrčí rameny+

[Vanessa]

Tím mi chceš naznačit, že každý si je strůjcem svého osudu? +usměje se+ Tak to bych s tím měla začít honem rychle něco dělat a začít si plnit své tajné sny +zamyslí se nad sebou upřímně+ Taky máš nějaká nesplněná přání? +koukne po něm zvědavě+ Proboha ne! To nemá s tebou vůbec nic společného +úplně se toho zděsí, jak špatně to pochopil+ Jsem hrozně ráda, že jsi tady se mnou. Jen jsme se už vzdálili od hradu moc daleko a já už dál nesmím +vysvětlí mu, proč se najednou zastavila. Ani za nic mu ale už neprozradí, že se jí začal její bezpečnostní obojek pomalu utahovat kolem krku, jak překročila povolenou vzdálenost. Ještě pár stovek metrů a uškrtil by ji přímo před jeho očima+ Řekni mi něco o svých přáních a plánech +zajímá se+

[Jacob Downly]

Přesně tak. +přikývne a usměje se+ Házet to na ostatní je sice snazší, ale nic to neřeší. +zamyslí se nad její otázkou+ Ne, vlastně nemám. +zavrtí nakonec hlavou+ Nějak se mi podařilo všechno, co jsem chtěl. Ale... +zářivě se na ni usměje+ ono se brzo něco vyvrbí, to se nebojím. +ani za nic by jí neřekl, že pořád myslí na Styx, ale to tají i před sebou samým+ A co ty? Jaké máš ještě sny, kromě bytu v Paříži?

[Vanessa]

( )

To sice ano, ale co když ti ostatní opravdu můžou za to, že jsi až po krk ve srabu? Není vůbec lehké se sám vydrápat ode dna, to mi věř +kopne vztekle do kamínku, co se jí připletl do cesty+ Tak to jsi tedy opravdu šťastný člověk, Jacobe... a já ti to zároveň přeji i závidím +myslí to v dobrém smyslu+ Já? +na chvíli se hluboce zamyslí, než odpoví+ Já mám jen dvě přání, které jsou pro mě prioritou. Vypořádat se se svojí minulostí a dosáhnout toho, aby mně moje rodina přijala. Nic víc si momentálně nepřeji. Všechno ostatní musí zatím počkat... přání, sny, touhy +to, že mu tohle teď prozradila znamená, že si Jacob získal její těžce získávanou důvěru a je prvním a jediným člověkem, kterému se vůbec kdy svěřila+

[Jacob Downly]

No, tak zkus požádat někoho jiného, aby ti s tím odražením se ode dna pomohl. +usměje se na ni a jedním okem mrkne+ Máš problémy s rodinou...? +koukne na ni a zatváří se vážně a pokývá hlavou+ Věřím tomu, že se to vyřeší. Mě přijdeš jako ... no... milá holka. +usměje se na ni přátelsky+ Oni to určitě brzo zjistí taky.