od Remus Lupin » 29 čer 2013 20:48
*dřevění v křoví, ale ani se nehne...a skutečně se dočká, když ji zahlídne, v oblečení, které mu nic neříká...sleduje ji a když se s prásknutím přemístí, vyskočí, nebo spíš vypadne, jak mu mravenčí nohy, z křoví a běží na místo, odkud se přemístila. V běhu vytáhne hůlku a bezhlesně něco zakouzlí...ve stopách "Styx" se objevuje jakási mapa, ale jen nezřetelně. Zakleje a zavře oči, že to zkusí znovu, Mávne hůlkou a něco ho zatahá za rukáv. Nadskočí leknutím, protože nic a nikoho neslyše přijít, ale když se otočí, stojí tváří v čumák Kirinovi* No kdes byl...*natáhne ruku a přejede mu opatrně po čumáku. Kirin si ho zvědavě měří a hrabe kopýtkem do mizející mapy na zemi* Hm...*podívá se na zem, na Kirina, pak zašátrá po kapsách* kam jsem to jen...a tady*vytáhne váček s bylinami, vytáhne je ven, upustí do stop s mapou, kde vzplanou zářivým plamenem. Ten se odrazí i v očích Kirina, šupiny vzplanou vlastním světlem...a Remus mu poví něco v staré japonštině, zaříkávadlu Kirin evidentně porozumí a rozhodne se mu vyhovět, ačkoliv tohle není jeho pán...Remus se ho jen stačí chytit za hřívu, když v kouři dohořívajících bylinek tvor zmizí jako pára nad hrncem a on s ním. Zbyde za nimi jen ohořelá snítka*
Dělej, co umíš, s tím, co máš, tam, kde jsi.
-Theodore Roosevelt-