Pokoj pro hosty - Vanessin

[Vanessa]

+když Styx odejde, ještě dlouho hledí zamyšleně z okna a nakonec si místo modlitby sedne za stolek a napíše několik zdánlivě nic neříkajících slov na dopisní papír, pak jej vloží do obálky, nadepíše adresu a otevřenou ji nechá na stolku k odeslání. Pak si konečně důkladně prohlédne své luxusní vězení+

[Styx Lupin]

Vážně? +koukne na ni udiveně+ A kde teď teda bydlíš? Jestli to není tajemství? +zeptá se jí se zájmem+ Jo, půjdu ji pozdravit, v tý nemocnici nevypadala nejlíp, doufám, že už se uzdravila. +pousměje se+ Já se mám pořád stejně dobře.

Není to tajemství... pro přátele ne +usměje se na něj+ Přestěhovala jsem se se svým přítelem do domu svých rodičů ve Francii. Ale stejně pendluji sem tam, mám tady spoustu zvířat, o které se musím postarat. No výborně, Vanessa bude mít určitě radost. Odvedu tě k ní +vydá se s ním do hradu+ V nemocnici? Vy jste se tam setkali? +otáže se překvapeně+ Jo, už je v pořádku +uklidní ho+ To jsem opravdu ráda, že se máš dobře. Moc ti to přeji +usměje se na něj a zamíří chodbou k Vanessině pokoj+

[Jacob Downly]

Jo, jenom na chvilku na chodbě. Tys byla myslím zrovna zaneprázdněná u svýho přítele. +pousměje se+ No, Francie nezní špatně. +usměje se na ni+ Věřím, že seš tam šťastná. +kývne a v očích mu nachvilku zazáří takový světýlka, jako že je fakt rád+ No tak jo. Tak mě k ní doveď., +přikývne nakonec a rozpřáhne ruce, jako že je v jejích rukou+

[Styx Lupin]

Aha takhle... vůbec se mi nepochlubila, že jste se tam setkali... asi měla důvod +pousměje se+ Ano, jsem šťastna. A doufám, že ty taky +na konci chodby se zastaví přede dveřmi+ Tak a jsme tady +zaklepe Vanesse na vězení:) a pak otevře+ Vanesso, vedu ti návštěvu +uvede Jacoba dovnitř, ona sama však zůstane na chodbě+ Nebudu vás už rušit +zastrčí rozpačitě ruce do předních kapes džín+ Moc ráda jsem tě zase viděla, Jacobe... v tomhle sídle jsi vždycky vítán +tím mu úplně nevědomky zajistí, že ho sem personál kdykoliv pusti za Vanessou;))+ Tak... měj se hezky +podá mu ruku, usměje se ještě na něj a pak se otočí a odkráčí chodbou pryč+

[Jacob Downly]

Přeju ti to štěstí Styx. +usměje se na ni+ Děkuju. +kývne vděčné když mu řekne že je tu kdykoliv vítán+ Možná sem sem tam zajdu. +usměje se tím svým úsměvem+ Měj se Styx. +pokýval hlavou a sleduje jak odchází a pak vstoupí do pokoje a usmehe se i na Vanessu+ Tak jak se máš? +zeptá se snad trochu starostlivě+ Dovezl jsem ti motorku jak jsi chtěla tady máš klíčky. +položí je někam na stolek+

[Vanessa]

+zrovna leží na gauči a čte si, asi korán:), tak odloží knihu a kouká, koho mu to Styx vede. Když uvidí mezi dveřmi Jacoba, vyskočí na rovné nohy a mimoděk si narychlo upraví vlasy. Sleduje ho, jak se dívá za odcházející Styx a skousne si dolní ret+ Ahoj +pozdraví ho, když jí věnuje pozornost+ Je mi mnohem lépe, než když jsme se naposled viděli +usměje se+ A jak se máš ty... už jsi zdravý? +prohlíží si ho zvědavě+ Tys mi ji vážně přivezl? No to je úžasné! +zareaguje nadšeně a nadhodí si klíčky v dlani+ Nevím, jak ti poděkovat... já bych si ji tam nemohla vyzvednout asi... no pěkně dlouho +pokrčí rameny+ Posaď se na chvilku, jestli nepospícháš +nabídne mu křeslo+ Doufám, že ti to nějak nenabouralo tvé plány.

[Jacob Downly]

+zářivě se na Vanessu usměje asi nakaženi její radostí+ No jo přivezl. Asi nedokážu nechat někoho v nouzi. +posadí se do křesla+ Teda vypadas už mnohem líp než v nemocnici to musím uznat. +pokyve hlavou+ Už máš vycházky nebo máš nařízenou domácí péči? +zeptá se s úsměvem a hodí nohu přes nohu+

[Vanessa]

Mám vážně radost, že mám svého plechového miláčka konečně doma. Budu se ti muset nějak revanšovat. Co bych mohla udělat pro tebe já? +pohlédne na něj zvědavě+ Nebylo to zase tak hrozné. Napadl mně... pes... ale už jsem v pořádku. No... musím tady zůstat, dokud se nerozhodne, co dál. Ale vycházky mám, i když jen kolem hradu. Ale aspoň si konečně budu moct zajezdit +na dveře zaklepe sluha, kterého poslala Styx a přinese jim kávu, čaj a nějaké sušenky+ Položte to sem +ukáže na stolek a když odejde, opět se podívá na Jacoba+ Ty máš taky motorku? +podá mu hrnek+

[Jacob Downly]

Pes? +podivi se docela upřímně+ To musel bejt fakt velkej. Doufám že ho na tebe nikdo neposlal. +pousmeje se+ Kde to bylo? Abych se tomu místu radši vyhnul. +pokýval zamyslene hlavou+ No jo já mám taky motorku. +prikyvne+ Je to tak akorát na foťák a dostanu se s ni skoro všude. Mám rád rychlou jízdu.

[Vanessa]

No to byl... bojový +líp to mudlovi, který nemá ani tušení o vlkodlacích, vysvětlit neumí+ Ne, ne, nikdo ho na mně neposlal, můžu si za to tak trochu sama +pokrčí provinile rameny+ Neměj strach, tam se určitě nikdy nedostaneš +ujistí ho+ Fakt? Tak to máme společného koníčka. Taky miluji rychlou jízdu. Hele... +koukne na něj vyzývavě přes hranu hrnku+ Co kdybychom se někdy spolu projeli?