kuchyně a jídelna s balkonem

[Manori]

*už jsou vzhůru, Ulriška s Man čučí do notesu a nad něčím živě diskutují, Postrach přes hranu novin co chvíli zabloudí pohledem ke krabičce s čipem, jako by mohl vycítit na dálku ty, co se ho znaží dostat*

[Tobiáš]

Hej..vůbec nad tím nepřemýšlej. Nebo se leknu a máš mě na svědomí. +varuje ho se smrtelně vážným výrazem, ale koutky jí zrádně cukají smíchy. Snaha ale vezme za své, když překousne kartáček a začne pátrat, kam ho schová+ Šmarja, ty jsi fakt případ...+kroutí se smíchem hlavou, dojde k němu a zlehka do kartáčku ťukne prstem a ten je vzápětí jako nový.+ Výhoda kouzel. Žádný starosti s rozbitými věcmi. +zamrká na něj s úsměvem+ Bílé hrdlo netřeba. Ono taky bych dnes mohla mít problém nějaký najít. Solááárka...+protočí oči, jakože co ty lidi nevymyslí. Zatímco je ve sprše, pouklízí tam, kouzlem povlékne postel do čistého povlečení a když vyleze ven, je už ready+ Takže můžem? +usměje se a společně vyrazí za zbytkem:D+

No to bych si nevzal, na svědomí...*dokonce se zatváří provinile, jak chtěl ten kartáček ztopit* no co...jsem čistotný upír, jen to občas ...no nevyjde dle plánu...*okoukne trochu podezřívavě kartáček, jako by čekal, že ho třeba bací přes nos za to, že ho překous* No jo..solárka...taková nezdravá činnost...*kroutí hlavou, zatímco jdou o patro výš* Dobré ráno vespolek...kde máš bouli?* koukne na Ulrišku, která na něj vyplázne jazyk a pak se schová za Man*

[Rebecca Altamirano]

+pobaveně se culí, jak podezřívavě sleduje opravený kartáček+ Moje řeč, moc nezdravá. +přikývne souhlasně+ Dobrý ráno. +pozdraví ostatní, když vejdou do kuchyně a protočí oči nad tím Tobiášovým rýpnutím+ Nemohl jsi odolat, co? +zaryje mu palec do žeber+ Už jste po snídani? +koukne na Man, Postracha a Ulrišku+ Zhruba za hodinu nový mazel dorazí. +informuje je a jde si nalít nějakou svou snídani, kterou na dvě loknutí vypije.+ No, hned mi je líp. +uculí se spokojeně+

[Postrach]

Dobré...*koukne na hodiny* Tak to máme akorát...my jsme po snídani.

[Noční Klub]

Jo, my jsme už dááávno vzhůru.*ozve se z úkrytu* čili se čeká na Tobiáše. *upře na něj svůj důrazný dioptrický pohled č.7*

[Manori]

No šup šup...*odmávne ho do kuchyně do lednice, at si tam tu prasárnu naleje sám*

[Tobiáš]

Vždyť už jdu...byste jednomu způsobili zažívací potíže...*kroutí hlavou a nalije si svou sklenku a kopne to do sebe*

[Rebecca Altamirano]

No...možná, že tentokrát se čekalo nejen na něj. +zastane se ho solidárně a nasadí absolutně nevinný výraz+ Takže...hračky pro Ulrišku naskládáme do mýho Suburbana. Nikdo jiný kromě mě si zjevně svoje komplexy z výšky velkými auty léčit nemusí. +koutky jí pobaveně cuknou+ I když někdo by mohl z šířky...+podotkne a zamrká vesele na Ulrišku+ Už se těším, až uvidím, jak budete valit zraky, co kouzla dovedou. +zasvítí jí oči a zadívá se významně hlavně na Tobiáše+

[Tobiáš]

*Tak nějak mile se na ni koukne, když se ho tak pěkně zastává* Ne, to neléčíme...a pak máme hromadu vozového parku, který je nám prakticky na nic.*rozesměje se, ale úsměv mu zamrzne, jak se zmíní o kouzlech* valit...zrak...no to jsem zvědav...*obrní se dávnou trpělivosti, nervů, ale je vidět, že je i zvědavý...nakonec ho přece jen naučí na ty kouzla koukat jinak:)*

[Noční Klub]

Z šířky?*vyvalí zrak už teď a začně si starostlivě chrastit po žebrech, jako by hledala, kde snad by mohla...*