kuchyně a jídelna s balkonem

[Manori]

(aháá, to bude ono:D a já koukám, co že si to ta Rice vymýšlí:DD)

*koukne na hodinky* šmarjá, to už je tolik? jsem jaksi...přestala vnímat čas...*probere se* no, za chvíli je tady...

[Tobiáš]

To jsem pro...pěkně před spaním...a uvidíme, jestli dáš tisíc nocí...*zatváří se výhružně* co..no jo...*kouká pak taky a ani se mu teda nikam moc nechce, když si tam tak hoví na tom gauči na jedné kupě*

[Rebecca Altamirano]

( )

No já bych neměla ani tak pochybnosti o počtu nocí, jako spíš o tom...vyprávění. +koukne na něj významně a koutky jí nepatrně cuknou+ Mám jet s tebou? +zadívá se na něj tázavě+ Mohl bys třeba vyvenčit svýho Chargera. +uculí se+ A nebo tady zůstanu a pomůžu Man s přípravou nějakýho toho drobnýho pohoštění pro Ulrišku. Aby nás tady pak ještě z hladu neposvačila. +navrhne s úsměvem a koukne na Man+

[Tobiáš]

Tak vyprávění? No to nevím nevím, kolik nocí pan spisovatel bez vyprávění vydrží...*popichuje ji* hm...*protáhne se líně, ale po zmínce o Chargerovi přece jen ožije*

Vstávej, mladej...*přeruší ho ve válení se Postrach, který je už samozřejmě nachystaný, v ruce klíčky od Jaguára* ať Ulriška neobroste na letišti mechem...

No jo...*zvedne se* tak dámy necháme pečovat o rodinný krb...*ušklíbne se na cestě ven vesele*

[Manori]

*pohrozí Tobiášovi za ten rodinný krb pěstí a kouká z okna, jak schází k autu a za chvíli se ozve hluboký zvuk bílé šelmičky* no krásný...*slintá si do truhlíku s kaktusem a není jasný, jestli myslí auto, zvuk motoru a nebo chlapy *

[Rebecca Altamirano]

Aby si nemusel začít zvykat...+houkne výhružně za ten "rodinný krb", ale úsměv potalčit nedokáže+ Nějakej drzej...+poznamená pobaveně+ No kdyby obrostla mechem, ještě by to tak zlý nebylo. Horší kdyby se z nudy nahákovla do ovládní nějakýho toho boeingu. +ušklíbne se dojde se taky mrknout z okna.+ Hmm, moc pěkný. +přivře mlsně oči+ Tak co myslíš, půjdem pečovat o ten krb? +mrkne na Man vesele+ Ale trochu budem podvádět, ne? +mávne zlehka rukou, aby naznačila, že myslí kouzla+

[Manori]

No to je u ní docela možné...*uchechtne se u okna/cha, ted jsem koukala na Hawaii 5-0 a tam zrovna byl hacker, který takhle na dálku "unesl letadlo" * jo, jdem na to....*protáhne si prsty* no to si piš, se nehodlám patlat s jídlem po mudlovsku...aspoň si pocvičím kouzla bez hůlky, to nikdy nezaškodí. *jde zpátky do kuchyně*

[Rebecca Altamirano]

Ta holka se fakt nezdá. +potřese pobaveně hlavou a následuje Man do kuchyně+ Takže čímpak ji tady přivítáme? Donesu pak přísady z tý hromady, co jsme nakoupili. Ale vymyšlení menu asi zůstane na tobě, protože já už si stěží vybavím různý chutě. +povzdechne si, ale vesele na ni mrkne+

[Manori]

Já radši nechci moc vědět, čeho všeho je schopná...proto mám svoje miláčky křemíkové vylepšené kouzlem. Pro jistotu. *uculí se*Hm...něco dones, splácnem to dokupy...asi uděláme něco teplého, jak tak koukám ven...nic moc teplota...*jde hledat nějaký hrnec na polívku* když najdeš nějaké maso po cestě, bude to ideální...*vyloví pekáček* hm..to by šlo...

*a Postrach s Tobiášem se mezitím proplétají provozem, kupodivu nebloudí:D*

[Rebecca Altamirano]

To se vůbec nedivím, myslím že hackeři jsou taky takový kouzelníci. Vlastně si myslím, že to co dokážou může být mnohem děsivější, než to, co zvládáme my. Když si uvědomím, co všechno dnes ovládají počítače...+potřese hlavou, jakoby na to raději ani nemyslela a jde radši najít nějakou tu flákotu.+ Tak tady něco do vývaru a tady na pořádný steak. +položí dva balíčky na linku+ A ještě máme tohle, ale to bude za odměnu a až po večeři. +zvedne dvoulitrový kbelíček zmrzliny, šlehačku a igelitku s ovocem+ Slyšela jsem, že má ráda i poháry. +uculí se pobaveně a uklidí to prozatím do lednice a mrazáku+ No, steak bych myslím udělat zvládla, ale to je tak vše. Jsem kuchařským uměním zcela netknutá. +pokrčí rameny a zatváří se mírně zahanbeně+ Ale když mě budeš navigovat...+zamrká na ni a odhodlaně se postaví k plotně+