Druhý pokoj pro hosty

[Locke Lamora]

Ale však mi na svatbu půjdou, na tu místní, tu větší. Wenai to má vymyšlený, má na to místo, a tak. +vysvětluje mu to+ Já chci jenom ještě malej zlodějskej obřad navíc, ve jménu Třináctýho. +zarazí se na chvilku a koukne na Jeana+ Myslíš, že to moc komplikuju? +uculí se+ Jo, protože to by byl určitě nejlepší dárek ke svatbě, pozvat na obřad svoji bejvalku. +uchechtne se trochu+ To by Kůstku asi oc nepotěšilo. +zazubí se+ Dík, kámo. Na tebe je vždycky spoleh. +poplácá ho po rameni+

[Jean Tannen]

(přej nepotesilo. Wenai by předvedla vítězný tanec já ho mám a ty ne )

Brácho delej jak myslíš. Uděláme teda jenom malej obřad ve třech a pro trinactyho. Víš že jsem tvuj člověk. +zazubi se na něj a taky ho placne po rameni+ A co jinak žádný oblaka v ráji? +zeptá se ho a zase se natáhne do křesla+ Kamo jak já ti závidím žes našel tu pravou. +usměje se na něj+

[Locke Lamora]

No já se o tom ještě pobavím s nevěstou a uvidíme. +přikývne zamyšleně+ Dík, já vím, že na s tebou můžu vždycky počítat. +poplácá ho po zádech+ Jinak? Paráda. +zazubí se+ Konstantně skoro jasno, až je mi to skoro divný. +culí se+ To přijde, brácho, uvidíš. Musíš taky někdy vypadnout ven a vyhrabat se z knih. Ve svý posteli žádnou nepotkáš, ledaže bys měl fakt výjimečnou kliku. +zazubí se+

[Jean Tannen]

+zazubí se na něj+ Tak já si na to vyhrabání z postele počkám, až budeme u nás. Holky z tohohle světa jsou na mě asi moc jiný. +usměje se+ No jo, zezačátku je to vždycky krásný. A pak to jde z kopce... kde jsi byl... s kým... cos dělal... kdy se vrátíš... +říká jako by nic a po očku se na něj uculuje+ Aby se z našeho garristy nestal podpantoflák. +popíchne ho trochu+

[Locke Lamora]

Někdy je to znát. +připustí a přikývne+ A s naší živností je vcelku těžký najít si něco trvalejšího. +usadí se tam k němu a šlohne mu nějaký maso z podnosu+ Pff, s náma to teda tak nebude. +vypne hruď+ Wenai je normální a ne... taková. Navíc pochybuju, že byste vy parchanti něco takovýho dovolili. +zazubí se+ Dvojčata by si ze mně do smrti utahovali. +zavrtí pobaveně hlavou+

[Jean Tannen]

No jasně. +směje se+ To říká ze začátku každej. +ještě ho trochu popíchne, ale pak už toho nechá+ Jasně, že by sme to nedovolili, hned jak si všimnem, že začínáš bejt podpantoflák, tak tě vytáhnem do hospody, manželka, nemanželka. +zazubí se na něj+ N jo, těžký... jsem zvědavej, jak nakonec dopadne Brouk. +napadne ho najednou+ Už teď skuhrá, že by se potřeboval vrátit a rozvíjet dál svý romantický aktivity.

[Locke Lamora]

A kolikrát ses ženil ty,experte? +zazubí se na něj, ale pak toho taky nechá+ Já tušil, že jste kámoši. +uchechtne se+ My se ani moc nehádáme. +pokrčí rameny+ To já taky. A popravdě, z toho jeho románku mám trochu vítr. Vévodova dcera je trochu velký sousto i na Pána Parchanta, a až se to provalí - a ono už se to provalí, mohl by z toho bejt vcelku velkej průser. +zamračí se trochu+ Zakazovat mu to nebudu, nejsem jeho táta, ale měli bysme na něj hodit očko. +prohrábne si zamyšleně vlasy+ Chcete se vrátit? +koukne na něj+ Tady to bude ještě na dlouhý lokte, všechno zařizovaní a tak, já bych si pro vás na svatbu došel, samozřejmě. Ale jestli tady nechcete sedět se mnou, tak se klidně zatím můžete vrátit do Camorru. Někdo by měl stejně bejt v chrámu. +pohladí si bradu+

[Jean Tannen]

Já? +pohodí sebevědomě vlasama+ Já nemusim, náhodou to znám z knížek, tam je spoustu příkladů ze života. +zazubí sena něj nakonec+ No, já bych do něj vložil důvěru a budu na něj dohlížet, to se neboj. +pousměje se+ Kdyby se řítil do kor velkýho průseru, tak zasáhnu. +slíbí mu+ Já se obávám, že i kdyby sme mu to zakázali, tak to bude houby platný. Mám takový tušení, že je v tom až po uši. Ale první láska... znáš to. +mrkne na něj+ Odjet? Mě se tu líbí, Sanzové maj práci, jedinej kdo tu nemá stání je Brouk a toho bych rozhodně nikam sám nepouštěl. Ale mohl bych ho vzít na chvíli do Camorru, zkontrolovali by sme chrám, chvíli byli vidět, já bych zatím zjistil, jak je to s tou vévodovou dcerou...

[Locke Lamora]

Jo, plánuju ho nechat si to užít, dokud to půjde. +přikyvuje+ Dík. +usměje se na něj+ Není nic horšího než mladej zaláskovanej cvok, víme. +zazubí se na Jean významně+ Aby nedostal nějakej nápad typu veřejně jí vyznat lásku před její rodinou, nebo tak něco. Nebo ji nedejTřináctej nepožádal o ruku. Nebo hůř, nezbouchnul. +uculí se+ Už s ním někdo mluvil o včeličkách a bezpečným sexu? +zazubí se trochu+ Tak jo, nemusíte, že jo, já jen jestli se tu nenudíte. To bys byl hodnej, jsem trochu nervózní z toho nechávat to tam úplně bez dozoru. Díky kámo. +poplácá ho po koleni a ze samý vděčnosti mu nechá nejlepší kousek masa+

[Jean Tannen]

+usměje se+ Sám seš zaláskovanej cvok. +zavrtí nad tím hlavou+ Ale neboj, žádnou nepodloženost nevyvede. Na to má snad rozumu dost. +usoudí+ Včeličky? +propukne v hlasitý smích+ Včeličky! Jo jasně, zkus to. +ještě se chvilku směje+ Sanzové s ním mluvili, žádnej strach. Mám tušení, že ho na praktickou ukázku dovedli ke Spojeným Liliím. Tak jo. +přikývne+ Já mu to řeknu a zítra vyrazíme. Ten bude štěštím bez sebe, náš donchuán.