Salón

[Byron]

+taky si povídá a kolíbá ji v náručí a když usne, tak ji nechce přenášet, když je v tak delikátním stavu, tak tam s ní zůstane a přehodí přes ně přes oba deku, zima tam není a pomalu u ní usne+

[Victoria]

+spí tam s ním, občas se zavrtí ze sna, ale je jí pohodlně a teplo, takže se neprobudí, jen mu zaboří nos víc do trika, voní si k němu, a zdá se jí něco moc hezkýho+

[Victoria]

+na Silvestra vydrží do půlnoci, přiťukne si rychlýma špuntama, dá byronovi pusu na novej rok, koukne na ohňostroj a jde spát. ráno přebere tu hromadu ochmelků, vyhrabe si z ní toho svýho, a navečer, když je schopnej řídit, se rozloučí a odjedou zase domů+

[Wenai Lafayette]

Dobře. +usměje se a zavolá Maltezia, že si dají čaj, ať jim ho donese a sušenky+ Jo, patří. +přikývne a posadí se+ Je to rodinný sídlo. Teď teda patří bráchovi, já jsem druhá a ještě k tomu holka, tak mi tu nepatří ani ovčí bobek. +zazubí se na ni+

[Eugenie]

no ale, můžeš tu bydlet, to je nádhera +rozhlíží se a usmívá se, a pak koukne na ni, a posadí se na gauč+ takže seš hraběnka, nebo tak? +uculí se+ a jaký místo tu máš nejradši? +pousměje se, a prohlíží si ji, tak pěkně, a je ráda, že ji zase vidí+ ráda tě zas vidím. +řekne jí to hnedka, a trochu se začervená+

[Wenai Lafayette]

Nejsem hraběnka. +zasměje se+ Jsme dost významný rod, jako kouzelnický, ale jinak nic moc. +pousměje se+ No... hodně, asi knihovnu a svůj pokoj. +usměje se na ni+ Taky tě ráda vidím. +Maltezius jim se správně kamenou tváří naservíruje čaj a pak se zase odporoučí+

[Eugenie]

to je dobře. +uculí se a je tajně ráda, že není hraběnka+ máte knihovnu? +zasvítí jí oči, a když vidí maltezia tak jen zírá+ a jak ses měla, když jsme se neviděly? +usměje se na ni, a osladí si čaj+ myslela jsem na tebe. +uculí se nervózně+

[Wenai Lafayette]

Máme a je obrovská! +zasvítí jí oči a jenom se culí+ Ukážu ti ji pojď. +sotva si cucla čaje, už ji chytne za ruku a vede ji do knihovny+ Ale znáš to, dobře, špatně, tak normálka. +pousměje se+

[Eugenie]

a můžu ji vidět? +vyhrkne ve stejnou chvíli kdy jí nabídne ji ukázat, a jen se zasměje+ jo? +pousměje se+ tak to mě mrzí, já bych chtěla, aby ses měla jenom dobře. +řekne vesele, a okukuje chodbu cestou do knihovnu+