V: +hih, v pohodě, nemůžeš vědět úplně všechno

+ Enzo mě už mnohokrát překvapil, co bych do něj nikdy předtím ani ve snu neřekla. Láska ho úplně změnila +koukne Styx do očí, tato slova jsou adresovaná především jí+ Nestěžuji si +usměje se na Remuse+ Mám mnohem víc, než jsem vůbec kdy měla. Rodinu, domov, lásku. To je pro mne nejdůležitější v životě, byť to zní jako klišé +zasměje se+
S: +pochopí, co jí sestra pohledem naznačuje, ale ona prostě asasínům nevěří, nedokáže to v sobě překonat+ Mám radost, že jsi s ním šťastná. A doufám, že se v něm nikdy nezklameš +a v duchu si jen tak pro sebe doplní, že kdyby její sestře někdy ublížil, najde si ho a pomstí se+ Tak... pomalu půjdeme, lásko? +otočí se k Remusovi+ Doléhá na mně únava z toho cestování +omluvně se usměje na Vanessu+ Doufám, že se ještě uvidíme, než se nám to narodí. A kdyby už ne, přijď pak co nejdřív přivítat pokračovatele našeho rodu +rozloučí se s ní pevným objetím+