Land of Sinners

+Prvně Zuzčinýmu škemrání o vánoce na zámku moc nepřikládá důležitost, no když je to (a pastelky) jediný, co si Zuzka napíše na dopis Ježíškovi, tak se rozhodně jí nadělit vánoce, kdy si bude připadat jako princezna. Nakonec stejně to všem akorát tak bodne změnit prostředí. A tak od tohoto víkendu všechny děti záhadně "ochoří", dospělí si vezmou alespoň částečnou dovolenou a stěhuje se do Anglie na panství.
Bea se prvně trochu tváří a nadává si, že se nechala ukecat, ale když dojdou dovnitř a vidijou tu kýčovitou, ale prostě vánoční výzdobu, nemůže si pomoct a začne se culit. Navíc jim přiběhne na pomoc služebnictvo, což taky není úplně špatný a děckám jenom zářijou oči a už se vidijou, jak to tam celý prolízají...+

+spolu s ostatní ochrankou, co tam bea má, to tam celý proleze, včetně řádnýho průzkumu okolí, sousedů nevyjímaje, aby se ujistili, že je všechno v pořádku+

hola, vstávat... přece nebudeme dneska doma! +nahání obyvatelstvo+ jde se na trhy! Na vánočních v anglii jste určitě ještě nebyli! +koukne z okna, jak venku lehce hezky sněží a usrkuje přitom horký kafe+ a až se vrátíme.. tak dozdobíme támhle ten strom.. málo svítí.

+Děcka nemusí ani moc vyhánět z postele, ti se už hodinu stejně mlátijou polštářama a hned nadšeně zaječijou a letijou se převléct a dolů na snídani. Bea se protáhne a nespokojeně zamručí, že ju budijou+ No to nebyli...+musí se uculit, že se Kristiánovi těch deset zářících stromů zdá ještě málo+ Proti tomu se nedá protestovat...+oblíkne si župan, projde koupelnou a jde dolů taky na snídani. Když si sedne ke stolu, tak si jen spokojeně povzdechne, jak kolem nich poletuje služebnictvo a je tam všechno na co si jen vzpomenou+ Chci být aristokratka pár let zpátky...to byl život...+poděkuje a pustí se do jídla+

+Celej den strávijou ve městě, na trzích a v obchodech a dom se vracijou všichni ověšení kabelama jak vánoční stromečky+ A to sem říkala, že dárků už máme dost!

(jéé, já myslela že ty trhy trochu rozepíšeme..no nix)

+jakmile se vrátijou, pouklízijou věci z trhů, tak dá nenápadně znamení děckám+
Dárků.. těch není nikdy dost +vytasí se před Beou s kytičkou+


Všechno nejlepší +usměje se na ni hezky+ a tady pár drobností od nás všech..








+perníčky vyráběli za dohledu služebnictva děti+

(Tak můžem, ale klidně můžem napsat i něco tady doma...)

Co? +otočí se ke Kristiánovi, když ho slyší mluvít o málo dárkách+ Jééé! Ta je krásná! Děkuju! Vy ste si vzpomněli! +usmívá se, protože to letos ani nechtěla nijak slavit a otravovat s tím ostatní+ No to je krása! Děkuju! A ty perníčky! Vy ste ale šikovní! +pár obrázků mně teda nejede, ale hlavně, že vidím meruňku!+ Nejšikovnějšííí! +každý dítě povinně obejme a olíbe jim tvářičky, až se všichni xichtijou a naoko se jí chcou vyrvat, tak je za trest ještě zlechtá, ale Zuzanku si ukradne k sobě a odmítá ju pustit+ Co já bych si bez vás počala! To si zasloužíte nějakou dobrotu! +propustí i Zuzku nakonec a mamka jim nakrájí nějakej zákusek. Otočí se ke Kristiánovi a tak spokojeně se usmívá, že je tam taková příjemná pohoda+ Děkuju...že na mě myslíš...

Samozřejmě že jsme si vzpoměli +usměje se a sleduje jak si bea rozbaluje dárky+ líbí? +doufá, že se trefili se vším do vkusu, ale vidí to nadšení, tak si oddechne+
Copak bych na tebe mohl nemyslet? +usměje se na ni mile+ zkus si je +kývne k botám a donesou jim zákusky a kafíčka a dětem kakaa+ teda.. ale tohle je pořád nezvyk +že má cukání jít to kafe udělat a ono už je hotový na stole+