od Vanessa » 23 bře 2016 14:25
+oči má rozšířené, když poslouchá ten jeho monolog a nevěří vlastním uším, že by byl Enzo někdy schopen uznat svoji chybu. Mnohem víc ji však šokuje to jeho vyznání. Samozřejmě už dávno pochopila, že se mu líbí a že ji chce, dával jí to najevo dost nadřazenými způsoby, ale ani ve snu ji nenapadlo, že by to mohlo být něco hlubšího. Enzo není typ muže, který by byl schopen lásky k ženě, který by mohl milovat i někoho jiného, než to své gigantické ego. Alespoň si to doteď myslela. Jeho pokora, se kterou ale teď s ní mluví, jí vyráží dech, protože ví, že ho to musí stát hodně, hodně sebezapření+
+pomalu sundá malíček z pojistky vystřelovací dýky a cítí takové malé zadostiučinění a osobní vítězství, že Enzo tady stojí před ní doslova jako nahý bez té své typické arogance, nadřazenosti, povýšenosti, nadutosti. Udělá k němu pár kroků a těsně u něj se zastaví a pohlédne mu nahoru do očí, pak mu zničehonic vrazí pořádnou facku+ To máš za tu děvku, šmejde +prskne na něj jedovatě a pak obejme dlaněmi jeho čelisti a přisaje se k jeho rtům vášnivým, žhnoucím polibkem, při kterém se Enzovi zkroutí i palce u nohou+
Všechno dobře skončí.
A když ne, tak to znamená, že ještě není konec.