Enzo

[Enzo]

+už se začíná stmívat, když se konečně doplahočí k místu, kde před půl dnem opustil Vanessu. Doslova padá na kolena únavou, když ji konečně spatří ležet jen pár metrů před sebou. Padne naznak do trávy, zavře oči a na chvíli si odpočine. Neví, jak dlouho tam ležel, možná si i na okamžik zdřímnul, když tu najednou uslyší zapraskání suché větvičky. Otevře oči a napjatě poslouchá. Po chvíli se to ozve znova, jako kdyby se k místu někdo potichu plížil. Opatrně se nadzvedne a zamžourá do šera. A vtom to zahlédne. K Vanessině bezvládnému tělu se krůček po krůčku přikrádá nějaká velká šelma+

[Enzo]

+i přes obrovský strach, který se přes Enza převalí, zachová chladnou hlavu, přikrčí se, pevně sevře v ruce dýku a vší silou ji vymrští, zrovna v okamžiku, když se zvíře odrazí ke skoku. Srdce, na které mířil, mine vlivem pohybu zvířete sotva o centimetr. Divoká kočka zařve a svalí se do trávy, ihned ale vyskočí na všechny čtyři a vyrazí do protiútoku. Jaguár, stačí pouze Enzo zaregistrovat, než ho povalí na zem a zasekne do něj ostré drápy. Hlavou mu ve vteřině bleskne, jak tento predátor usmrcuje svoji kořist: obrovskou sílou v čelistech rozdrtí dlouhými tesáky oběti lebku. Ze všech sil mu proto oběma pažemi tlačí hlavu dozadu, aby se k němu nedostal. Zuřivě zápasí v trávě na život a na smrt, řev zvířete se nese noční džunglí a přestože je jaguár zraněný, sílu má neuvěřitelnou, drápy drásá Enzovi svaly a ostré tesáky občas škrábnou hluboko do masa. Enzovi se povede vysunout zápěstní dýku z pouzdra a zběsile začne jaguára bodat do krku, do boku, do hrudi, kam jen zasáhne. Cítí, že mu docházejí síly a že už se nedokáže dlouho bránit, ale uvědomuje si, že zvíře nad ním taky slábne. Z posledních sil mu sevře hlavu do dlaní a prudce trhne. Řev najednou utichne a těžké tělo na něj dopadne celou vahou. Enzo zůstane ležet bez hnutí a jen zprudka, namáhavě, oddechuje. Po nekonečné době s námahou shodí ze sebe mršinu a zkontroluje si, jak je na tom se svými četnými zraněními, ale naštěstí shledá, že i když jsou některé vážné, nejsou smrtelné. Vyškrábe se na nohy a překoná pár kroků k Vanesse. Taky ji celou důkladně prohlédne, jestli i jaguár nezranil a když ke své úlevě nic nenajde, lehne si k ní, ani se nenamáhá hledat nějaký přístřešek na noc, jak je zcela vyčerpaný. Jediné, po čem touží, je vyspat se a odpočinout si. Schová do své medvědí náruče Vanessino drobné tělo, aby ji ochránil svým vlastním tělem před případnými nočními predátory a okamžitě vytuhne+

[Vanessa]

+z velké dálky slyší nějaké neznámé zvuky, které se každým okamžikem přibližují. Zní to skoro jako hukot vody, jako pronikavý zpěv stovek ptáků, zavřískání nějaké zvěře. Namáhavě se přinutí pootevřít oči a nad sebou spatří spleť větví nějakého stromu. Snaží se rozpomenout, kde to je a pootočí hlavu. To co vidí, ji přímo šokuje. Leží v objetí svého úhlavného nepřítele Enza, pevně přitisknutá k jeho hrudi, zcela uvězněná v jeho náručí. Její reakce je zbrklá. Bleskově vyskočí na rovné nohy, pryč z assassínova dosahu+ Co to má zname- +najednou jí vypoví nohy službu a ona se skácí vedle něj do trávy, jak je zesláblá a zraněná+

[Enzo]

+vyskočí jako zajíc, jak v prvním okamžiku neví, co se to děje a jen zírá na Vanessu, co ji to popadlo. Ve chvíli, kdy mu dojde, jak to asi muselo vypadat z jejího pohledu, se chystá pustit se s ní do křížku, jak je to u nich neustále zvykem, ale když se Vanesse slabostí podlomí nohy, zanechá vší ješitnosti a přiklekne si k ní+ Aišo... +už se jí málem zeptá, jestli je v pořádku, ale včas se zarazí, protože ví, že by mu odpověděla něco jedovatého+ jsi zesláblá. Přinesu ti vodu a něco k jídlu. Zvládneš se posadit? +radši na ni nesahá a drží se dál od její zápěstní dýky+

[Vanessa]

+slabost ji zaskočí nepřipravenou a nemá ani tolik síly, aby se zase postavila+ Nepřibližuj se ke mně! +varovně natáhne před sebe ruku a namáhavě se posadí+ Nic mi není. Jsem v naprostem pořádku, takže na mně radši nic nezkoušej! +zalže a jen doufá, že to zní věrohodně. Pak se rychle rozhlédne kolem sebe a teď už je úplně zmatená+ Kde to jsme? +zrak jí padne na mršinu jaguára opodál, chvíli na ni nevěřícně zírá a pomalu jí začíná docházet, proč je Enzo celý rozdrápaný a zakrvácený+ Co se to tady sakra děje? +vykřikne v počínající panice+

[Enzo]

Měli jsme nehodu. Letadlo spadlo do řeky. Pilot se utopil a my dva jsme se zachránili +necítí potřebu říct jí o tom, jak jí v divoké řece zachránil život, stejně by mu nevěřila+ Řekl bych, že jsme někde v severní Bolívii. Tohle? +kývne k mrtvé šelmě+ To je jaguár. Ulovil jsem ho k obědu +taky jí zamlčí, že ve skutečnosti ona měla být jeho večeří+ Odpočiň si. Přinesu ti vodu. Pak zkusím udělat něco k jídlu. Už dva dny jsi nic nejedla +tentokrát už neriskuje a vrátí se kus zpátky, kde je přístup k řece bezpečnější+

[Vanessa]

+nevěří vlastním uším, co jí Enzo vypráví. Pomalu se jí vybavuje, že poslední, na co si pamatuje, je zoufalé volání pilota o pomoc+ My už jsme tady dva dny? +zalapá po dechu a v tom šoku sotva postřehne, že se Enzo vzdálí. Chvíli jí trvá, než jí dojde, v jaké situaci se nacházejí. Mise se nezdařila. Nedoletěli do cíle. Uvízli někde uprostřed deštného pralesa, kde v okruhu stovek kilometrů není ani stopa po lidské civilizaci. Jsou obklopeni džunglí, ve které na ně číhá nebezpečí, jedovatí hadi, dravé šelmy a tropické vedro. Žádný obyčejný člověk tohle nemůže dlouho přežít. Jenže - ona je čarodějka. Takže změna plánu. Vlastně nemusí Enza vůbec zabíjet a riskovat přitom svůj život. Úplně bude stačit, když ho nechá v této divočině, džungle se už o něj postará. Namáhavě se postaví, přesvědčí se, jestli se Enzo nevrací a pak ustoupí za stromy, aby se přemístila pryč+

[Vanessa]

+po několika marných pokusech, kdy se jí nezdaří přemístění, klesne do trávy, jak ji to zmohlo. Je příliš slabá, vyčerpaná a bez energie, aby měla dostatek sil přemístit se odsud. Bude muset odložit plán zabít Enza, v jejím stavu by ji přemohl malíčkem. Začne přemýšlet nad tím, proč je tak slabá. Pokud jí Enzo nelhal v tom, že jsou tady už dva dny, jaktože si z nich nic nepamatuje? Jakto, že si nevzpomíná ani na to, jak se dostala z trosek letadla? Začne se důkladně prohlížet. Objeví řeznou ránu na stehně, již ošetřenou a částečně zahojenou, takže ke zranění přišla už nejspíš před pár dny. Jak a kde, to si nevzpomíná. Zjistí, že nemá svůj plášť se zbraněmi. Začne jej hledat v okolí a přitom si všimne provizorních nosítek z větví. Pro koho jsou... snad ne pro ni? Je čím dál zmatenější. Začne prozkoumávat okolí důkladněji. Ve vlhké hlíně objeví stopy velké šelmy, jen kousek od místa, kde předtím ležela. Zdechlina ale leží o pěkný kus dál, v poválené a krví zkropené trávě. Tohle nevypadá na úlovek k obědu, ale na zápas o život. Pomalu jí to všechno dochází. Nemůže si nic pamatovat, protože byla celou dobu v bezvědomí. Takže ji z řeky musel vytáhnout Enzo. Podle nosítek a jejího orvaného oblečení se s ní nejspíš celou dobu vláčí džunglí. A podle stop byl na lovu jaguár a Enzo mu to překazil. Nebýt jeho, docela dobře z ní už teď mohla být ohryzaná mrtvola. Je naprosto vyvedená z míry z toho, že Enzo, který se k ní odjakživa choval surově a povýšeně, jí už minimálně dvakrát zachránil život+

[Enzo]

+když se Enzo vrátí od řeky, najde Vanessu sedět schoulenou v trávě. Podá jí v koženém měchu čerstvou vodu+ Napij se pořádně, jsi hodně dehydrovaná +Vanessa pije žíznivě a hltavě, voda jí stéká po bradě až na prsa+ Mohla by ses pak pokusit dostat nás odsud tou vaší... teleportací, nebo jak tomu říkáte +navrhne jí, jak se odsud dostat+

Už jsem to zkoušela. Nefunguje to +sotva to Vanessa vysloví, hned se provinile kousne do rtu a nejradši by si nafackovala, že mu tak nepromyšleně prozradila své zaječí úmysly+

+Enzo na to nic neřekne, nedá na sobě znát, že moc dobře pochopil, že ho tady chtěla nechat+ Udělám jídlo. Potřebuješ se najíst +dojde k jaguárovi, vytrhne mu dýku z hrudi a uřízne mu ze stehna velký kus masa. Očistí jej, napíchne na klacek a pak rozdělá křesadlem oheň a začne maso opékat na ohni. Celou dobu nepromluví ani slovo+

[Beatrix]

(Mmm ňufík! Vanessa dostane na prdel!)