Altaïr

[Beatrix]

Jako by se to kolem tebe nehemžilo ženskýma...+zatváří se nelibě, že je jich na Masyafu na její vkus až moc!+
Tak to mě tvoje dary budou nejspíš ještě nějakou dobu pronásledovat, dokud to nazačneš dělat kvůli sobě...+pohladí ho po tváři+ Je to tvoje role v tomhle všem...
+Usměje se a tulí se k němu+ Nene, to budou spíš něčí zuby! +natáhne se ještě pro polibek a vrtulník už začne klesat, tak se od něho rychle odtáhne, protože už z výšky vidí Jerryho, jak se k nim kardinálně nasranej žene ještě než dosednou na zem a hned za ním procesí sestřiček a bratrů s nosítkama.+

[Altair]

To jsou asasínky. Stýkám se s nimi čistě pracovně +ukonejší ji polibkem, ale trochu se mu nadme hruď pýchou, že na něj Bea žárlí+
Už jsem se zodpovědně rozhodl, tentokrát hlavně kvůli sobě. Protože jedno souvisí s druhým. Takže pokud je to kouzlo skutečně tak chytré, přestane ti už ubližovat +usměje se a tulí si ji k sobě a oplácí jí polibky, dokud jsou sami a je mu s ní hrozně fajn. Když začnou klesat, velice neochotně se od ní odtáhne, ale nechce jí dělat problémy, tak se opět zhostí role doprovodu. Dohlédne, aby se Bea v pořádku dostala na připravená nosítka a co nejrychleji do Marcusovy ordinace+

[Altair]

+když se Altair vrátí od Marcuse zpátky do Masyafu, opět převezme pod svoji ochranu vzácné asasínské relikvie, pečlivě je uzamkne v tajném trezoru a zasedne do velmistrovského křesla. Předvolá si Enza, protože zatím jenom on jediný věděl, co chtěl Altair udělat, a oznámí mu, že se dobrovolně rozhodl zůstat ve své funkci velmistra a nadále vést řád a velet asasínské armádě a že se radši nemá nikde zmiňovat, že se toho zamýšlel vzdát+

+po tomto oznámení Enzovi spadne obrovský kámen ze srdce a nejradši by svého přítele objal, ale udrží se a zachová předpisový vojenský postoj. Pouze sotva postřehnutelný povýšený úšklebek na jeho rtech prozrazuje uspokojení nad tím, že Beatrix napravila, co způsobila, je mu jasné, že v tom má prsty. Možná jí pošlu za to kytku, ušklíbne se v duchu pobaveně, jak by se na to asi tvářila. Vyslechne si od Mistra rozkaz, aby ho dnes v noci doprovázel na misi a pak se vzdálí, aby se připravil na noční akci+

[Beatrix]

+Ještě když se vrátí z nemocnice domů, tak dostane pár ran. Tak se sbalí a odjede na pár dní do Itálie, zařídit tam všechno na léto. Když se vrátí, je už klid. Všechno je zase tak jak má být... Zadoufá, že to všechno bylo vážně i pro Altairovo dobro a že toho nebude nikdy litovat.+

[Enzo]

V odlehlých horách Afghánistánu, v jižní provincii, která je baštou spřízněnců hnutí Tálibán, se nachází výcvikové středisko mudžahedínů. Cíl Altairovy a Enzovy mise. Úkol: zlikvidovat osazenstvo tábora.
+když padne tma, tábor ztichne, bojovníci se po namáhavém dni odeberou k odpočinku, na stráži zůstává jen několik ozbrojených mužů. Jeden z nich se při pravidelné obchůzce zastaví pod košatým stromem, aby si zapálil cigaretu. Z koruny stromu se po tenkém laně neslyšně spustí hlavou dolů černý stín a zastaví se jenom pár centimetrů nad nic netušícím mužem. Ten když nad sebou zaslechne tichý zvuk pojistky, zvedne hlavu nahoru. Do ticha zasviští ocel a do odkrytého nechráněného hrdla strážce se zaryje ostrá čepel z damašské oceli a plynulým švihem přetne najednou obě krkavice. Strážcův obličej ani nestačil nabýt překvapený výraz. Dřív než se svalí na zem, assasín chrčící oběť vytáhne nahoru do větví a pak stejně tiše jako se objevil zmizí v korunách. Vše trvalo jenom pár vteřin a jediný zvuk, který prozrazuje, že se tu stalo něco neobvyklého, je šustění stékající krve na suchém listí, jako májový deštík, který rychle ustane+

+na druhém konci tábora se z jednoho ze stanů vypotácí rozespalý muž, chladný noční vzduch ho udeří do tváře a částečně probudí jeho polospící mozek. Po pár krocích se zastaví u křoví a začne vykonávat potřebu, oči zavřené, hlava mu ospale poklimbává. Ani přes to hrobové noční ticho nezaslechne za sebou žádný pohyb, žádný zvuk. Smrt přijde tak rychle, že mu nedá žádnou šanci. Možná v poslední vteřině svého života zaslechl u ucha tichounké cvaknutí a zaskřípání kovu, ale to už se nikdo nedozví. Z asasínova rukávu vystřelí skrytá čepel a její ocel se zaleskne v měsíčním svitu, než ji v příštím zlomku vteřiny silná ruka zarazí muži zezadu do lebky. Muž na okamžik vytřeští oči, čelist mu poklesne překvapením, z otevřených úst mu trčí hrot krví zbrocené dýky. Půl vteřiny nesnesitelné agónie, než se mu podlomí nohy a jeho život vyhasne. Enzo vytrhne čepel z rány a kolem se rozstříkne krev, jak sekne dozadu, aby podřízl hrdlo dalšímu muži, kterého za sebou zaslechl. Útočník padne v gejzíru krve, aniž by stihl použít svoji zbraň, na krku obrovská rozšklebená ústa. Enzovy černé oči těkají do tmy, pátrají po dalším nebezpečí. Jeho úmysl zabíjet tyto zrůdy je stejně smrtící a přesný, jako zbraň, se kterou se ohání. Když se nikde nehne ani stín, zatáhne obě těla do křoví, otře krev z čepele a ztratí se ve tmě jako duch+

[Altair]

+kousek za hranicemi tábora se v teplé měsíční noci rozhodl zašpásovat si s dívkou z nedaleké vesnice jeden z bojovníků, obrovský dvoumetrový chlap. Dívka se ani nesnaží bránit, moc dobře ví, že proti jeho síle nemá absolutně žádnou šanci. Odevzdaná svému osudu, s očima plnýma slz, čeká tiše a pokorně, aby si zachránila holý život. Noc se najednou roztrhne, jak z ní vyrazí postava v kápi a ocitne se přímo za násilníkem. Zasviští ocel a do mužova krku se zakousne dýka. Není to nijak tvrdý útok. Je však efektivní a devastující. Muž se s výkřikem překvapení a bolesti chytne za krk, zakopne a spadne na zem. Vzhledem k jeho mohutné fyzické konstrukci ho však útok nezabije. Bleskově hmátne po noži za pasem, ale asasín se k němu dostane jako první, skočí mu na paži, ve které drží zbraň, s hlasitým prasknutím mu ji zlomí a druhou nohou mu dupne na obličej. Muž se s vrčením vysmekne, jeho obličej je maskou z čerstvé krve. Popadne asasínovu nohu a prudce s ní trhne. Muž v kápi zavrávorá, ztratí rovnováhu a spadne naznak na zem. Situace se najednou obrátí. Obr se rychle vzchopí, zdravou pravou rukou sevře rukojeť nože a vrhne se na asasína. Zalehne ho svými sto třiceti kily a rozpřáhne se, aby mu nůž zabodl do srdce. Asasín v poslední chvíli sevře útočníkovo zápěstí a na krátkou chvíli oddálí smrtící úder+

[Altair]

+zápasí proti sobě holýma rukama, asasín se ze všech sil snaží zadržet pěst svírající nůž a přibližující se centimetr po centimetru k jeho hrudi. Musí vynaložit všechnu svoji sílu, obr je mnohem silnější, přestože krvácí. Krev z rány kape asasínovi do tváře, stéká mu do očí a omezuje jeho zorné pole a on se snaží nezavřít víčka, ví, že by to byla jeho smrt. Myslí mu prolétne znepokojivá myšlenka, kolik ten zraněný chlap ještě vydrží. Nemůže použít vystřelovací čepel, jelikož jeho levá ruka s pouzdrem brání muži zapíchnout mu nůž do těla. Když se mu špička čepele zaleskne v měsíčním svitu těsně nad hrudním košem, ví, že mu dochází čas. Tohohle rozzuřeného býka nepřemůže silou. Nemíní mu však dovolit dokončit jeho záměr. Rozhodne se bleskově...+

[Altair]

+volnou rukou udeří muže do zraněné paže. Obr se narovná a s bolestivým zařváním tlak na nůž povolí. Jeho jekot náhle utichne, když mu asasín zasadí druhou ránu. Opět hranou dlaně směrem do obličejové části hlavy, tato však je mnohem tvrdší a silnější. Útok je zničující, zlomí mu nos tak destruktivně, že úlomky kostí proniknou až do mozku. Útočníkovo obrovské tělo se svalí do nepokosené trávy, z nosních dírek mu crčí tmavé stroužky krve a mozkové hmoty. Víčka se mu zachvějí, z očí mu vyprchá život a konečně je po něm. Asasín se namáhavě vyhrabe na nohy, vytře si krev z očí, ramena se mu zvedají a klesají, jak se snaží popadnout dech. Pár vteřin vyčerpaně hledí na tu mrtvou masu pod sebou, hledí na smrt, rychlou, brutální, nemilosrdnou. A pak si najednou vzpomene na tu dívku. Rozhlédne se kolem sebe do tmy, ale nikde ji nevidí, jediným svědkem smrtelného boje byl pouze měsíc na obloze. Asasín ještě jednou pohlédne na mrtvé tělo, nenamáhá se ho ani ukrýt a opět zmizí ve stínech noci+

[Altair]

+když se asasíni zbaví hlídkujících stráží, pod pláštěm tmy, milosrdně kryjícím krvavou spoušť, kterou po sobě zanechávají, se jim podaří vyčistit tábor extrémistů, aniž by si kdokoliv čehokoliv všiml. Všichni zemřou tiše, ve spánku, a už se asi nikdo nedozví, jestli si těsně před smrtí vůbec uvědomili, co se děje. Než vybledne noc, asasínští zabijáci tiše opustí čerstvý hřbitov, nad kterým se vznáší zlověstné, hrobové ticho. Mise splněna+

[Beatrix]

Love.
Bea