Land of Sinners

+Takže ani marodění neprošlo. No co se dá dělat. Vyleze tedy z postele a briskně se obleče. Gabrielovu pobavenému pohledu věnuje jenom zabrblání a to už jsou dole v kuchyni. Díky bohům za Wadea kterej právě vešel do kuchyně po boku Riny... Syr zvedne hlavu a oči se jí rozšíří, do nosu ji totiž praští.... No ty kráso. Chtě nechtě se prostě usměje, hodně a když se střetne pohledem s Gabrielem zvedne jedno obočí v otázce, jestli o tom věděl. Nalije si kávu a když si pak uvědomí že je najednou šest večer, ani si nedokáže vybavit, co za celý dlouhý den dělala. Jasně, chystala se spolu s Gabrielem a Dimitrijem na večer. Všechno ještě znovu a znovu probírali. Dnešní společný lov povede na místo Gabriela Will s Davem. Oni tři plus Beccy totiž za pár minut budou mít naprosto jinou zábavu. Syr se chtě nechtě vybaví sen z noci a naskočí jí husí kůže. Dimitrij se na ni zadívá... stejně jako Gabriel. Sakra, taky by nemuseli být tak senzitivní a ona by si sakra měla dáva pozor na své emoce. Protože když je cítí ti dva, Rollo je bude zatraceně cítit taky. A to opravdu nikdo dneska neche.+

+když zachytí Syriany pohled, jen se pobaveně pousměje a pokrčí rameny. Když se venku setmí a v domě kromě nich už zůstali jen starší členové smečky, kteří dohlížejí na děti, je pomalu čas vyrazit na místo, které vybrali pro souboj. Vnímá Syriany rozpoložení a neujde mu ani skutečnost, že to vnímá i Dimitrij. Nijak to nekomentuje a místo toho se podívá ke dveřím, kde se akorát objeví upírka. Která už je očividně připravená na show. Za ramenem jí vyčuhuje rukojeť katany, stříbro z ní je cítit na dálku a vymóděná je přesně ve svým dramaqueen stylu. Zvedne obočí a podívá se na Bí.+

B: Co je? Něco se ti nelíbí, Alfo? +ušklíbne se na něj, plynulým pohybem sundá katanu ze zad a sedne si+ Musíme udělat dojem. +oznámí mu a významně se zadívá na něj a pak i na ostatní+ Měli byste na tom zapracovat. +poznamená maličko kousavě+ Myslím, že bude nejlepší, když vyrobíme dvě přenášedla. Ty nás rychle dopraví tam a hlavně zpátky...+podívá se z Gabriela na Syr a pak na Dimka. A nemusí nijak upřesňovat, že rychlost bude stěžejní, protože zraněním se určitě nevyhne...+

G: Vůbec nic jsem neřekl. +zvedne v obraně ruce a koutek mu trochu cukne+ Cože, to máme i dresscode? +protočí oči, ale radši už nic neříká+ Jo, to asi bude nejlepší. +přikývne a trochu nakrčí čelo. Protože přemisťování pořád nemá rád, ale přenášedlo je ještě o level horší. Bohové, za co nás trestáš...pomyslí si v duchu a pohled, který si vymění s Dimitrijem je vysloveně solidární:D+

+Skoro celý den se courá po lese. Nemá potřebu... ne. NECHCE se s nikým bavit. A nechce se vidět se zrzkou dokud to nebude nezbytně nutné. Když na ni ráno narazil v té kuchyni.... Byla tak vyděšená, tak křehká, rozcuchaná a roztomilá s bosýma nohama. Chtěl ji schovat ve svém náručí a daleko víc. To, že se o něj bojí ho jen víc nabudilo. Ale taky z ní zatraceně cítitl a nakonec i viděl všecek ten sex, který si Lupeiem užili. Pouta na rukou... a ještě roubík na tu její drzou pusu. Jo, to je představa podle jeho gusta. Však on by ji už zkrotil. i když vypadala spokojeně. Proto pro něj bylo hodně těžký ji jen tak poslat spát a nechtít... víc. Začíná se stmívat. Je čas vrátit se. Krom rozdrbaných džíns má na sobě jen bundu a boty. Stejně nic víc nebude potřeba. Proto ho překvapí jak je Rebecca vymóděná. I když jí to teda zatraceně sekne. A ten diametrální rozdíl, že malá vlčice má na sobě obyčejný nátělník a kalhoty je až do očí bijící. Stejně jako její úzkost. Cítí, chutná ji na patře. Mírně nakloní hlavu na bok, zkoumavě si ji prohlídne. Ale pak se zablokuje. Výborně, hodná holka. Nicméně znovu si uvědomí, že zřejmě nikdy s Lupeiem nebude mít takové pouto, jaké by jí mohl dát. On by její emoce mohl schovat, aby je nemohl nikdo zneužít. Jako třeba ten bastard, kterýho dneska večer zabije.+ No, myslím, že tvůj outfit už nikdo z nás netrumfne. Mě korzety neberou a Lupei ho neobleče. +ušklíbne se, pobaveně a pak poslouchá bolverkův plán.+ Přemisťovadlo... +zaúpí útrpně.+ nemůžeme tam doběhnout? +navrhne kolegiálně, když vidí obdobnej výraz u místního alfy a pobavený škleb dvou čarodějek+.

+Samozřejmě, že od Beccy nic jinýho ani nečekala. Vlastně jo. Možná jo. Tohle je totiž ještě dost umírněný ošacení, oproti tomu jak by to mohlo vypadat.+ Hej B. +pozdraví se s ní a pečlivě kontroluje svůj výraz.+ To zní jako plán, z něhož se tady chlapcům třesou kolena. +A vlastně už není ani na co moc čekat. Ze stolu vezme dvě propisky, a na chvilku se ztratí v magii. Nechá se jí prostoupit, cítí jak se zatetelí nad kůží jako horký vzduch nad rozpáleným chodníkem, když ji usměrní a za nesrozumitelného mumlání (pro vlky) do nich zakóduje kouzlo přenášedla. Obejde své komplice a každému vezme vlas. Svůj a Gabrielův omotá kolem jednoho přenášedla, Beccy a Dimka kolem druhého. Nechceme přece, aby se sem přemístil kdokoliv jiný. Časový horizont návratu nespecifikuje, ale "odlet" mají asi za dvě minuty.+

Snad se na nás nevrhnou hned při přistání. +Zamyslí se, ale pak jí škubnou koutky při představě těch dvou v korzetu.+ Protože by si nechali ujít to, jak jste zelení, pánové. +podá tužku B. a čapne Gabriela za ruku a s výčkávajícím pohledem ho donutí se chytit a vzápětí je to vtáhne do víru přenosu. Až jsou z nich jenom rozmazané šmouhy. Těsně před přistáním zbrzdí svůj a manželův pád, aby to nedopadlo jak minule. Na druhé straně mýtiny už je shromážděná celá vlkodlačí smečka. Cítí je. Skoro jednotlivě. Vidí jejich žhnoucí oči a taky cítí... strach? někteří z nich, a vsadila by se, že jsou to ti, co zaútočili na naši smečku, by nejraději utekli pryč. Výborně. Pořád ještě je její kouzlo děsí. To je moc dobře. Vyděšení budou ochromení a nebudou chtít se zapojovat. Před nimi stojí jako parchantí král světa Rollo. Měsíc ho zalévá svým stříbrným svitem a barva očí dává jasně znát, jak moc se chce vlk ujmout kontroly.+

+tak trochu odevzdaně sleduje, jak Syr vyrábí přenášedla, smířený s tím, že se tomu nevyhnou. Na Ozerovy vtipný průpovídky pro jistotu nereaguje a místo toho dojde k Syr a na přenášedlo se zadívá trochu jak kdyby to byl jedovatý had.+ No ovšem, hlavně, že se dobře bavíte, dámy. +protočí oči a poslušně se chopí jedné strany propisky. Přetrpí pár hnusných vteřin v dusivé temnotě a pak už se nadechne chladného vzduchu...prosyceného mocí vlkodlačí smečky. Celý ztuhne, ale svého vlka drží pevně pod kontrolou, takže jemu očii nezezlátnou; zatím. Když ale vidí arogantní škleb toho hajzla,, má chuť vrhnout se na něj a rozevrat mu krk. Tohle ale není jeho práce. Podívá se na Dimitrije a Beccu, která se postaví po jeho levé ruce. Napravo stojí Syr a vedle Bí Ozera.+

B: To máš asi pravdu, darling. +uculí se na Dimka+ Jo, to si ujít nenecháme. +přikývne a škodolibě mrkne na Syr. Vezme si od ní propisku, vstane a hodí si katanu zase na záda. Natáhne k Dimkovi ruku s přenášedlem, aby se chytil+ No, tak to bych jim fakt nedoporučovala...+poznamená ještě temně na to, že by je napadli po přemístění a pak už se aktivuje přenášedlo. Když se objeví na mýtině, která byla vybrána jako neutrální území, bodající energie vlkodlačí smečky ji bodne do kůže, jako výboj elektřiny. Zesíli svoje metafyzický štíty a zadívá se na druhou stranu mýtiny. Velmi rychle si uvědomí, že tam je celá smečka, přestože dohoda jasně zněla, že přijde alfa, s maximálně dvěma dalšími vlky. Stiskne rty, ale nijak víc ji to neznervózní. Protože když může podvádět Rollo, ona na to může adekvátně reagovat. Takže když Dimitrij a Rollo a postoupí o několik kroku k sobě, Becca lehce mávne rukou, tiše zašeptá pár slov a kolem obou vlkodlaků vzplane magický oheň temně šarlatové barvy.+ Kdokolliv se pokusí projít a jakkoliv zasáhnout do boje před jeho koncem, zemře. +oznámí do ticha, které neruší ani praskání ohně; podívá se na Syr a pak na Gabriela. Zahájit souboj musí on...+

+jeho ruské mrmlání, obsahující nepřetržitý tok nadávek nikdo nebere v potaz. Co víc, čím víc vidí ty dvě jak se baví, tím víc ho to vysírá. Ale taky ví, že za to může Měsíc, a jeho volání. Běžně by ho to totiž pobavilo asi taky. Takže s útrpným výrazem popadne druhou část propisky, kterou svírá B. a nechá se strhnout do časoprostoru. Bleh. Měl sice několik let na to, aby si zvyknul, ale prostě tohle je věc na kterou si nejde zvyknout. I když při přistání vypadá trochu líp než Lupei. Nebo se mu to aspoň minimálně zdá. Fajn, blít nebude. To je dobře, protože sotva si to uvědomí, nabourá do něj energie celé smečky. A zrovna přívětivá není. Ale to bude v pořádku. Už brzy ji donutí podvolit se mu. Přijmout jeho pravidla. Pohledem nejprve zkontroluje svůj doprovod a teprve potom se podívá na svého protivníka. Vida vida, tak tohle je ten Rollo, kterého Syr chytla za koule a poslala s pláčem domů. Z hrudi mu samovolně unikne tiché neustávající vrčení. Měsíc se vyloupne v celé své velikosti, ozářený sluncem, nad jejich hlavami a téměř všichni se na něj zadívají. Ach, jsou tak slabí. Tak blízko k proměně, že ví, že jen Rollova moc je drží, aby nepropadli volání. Přejde blíž k němu, je načase to začít. A skončit. V tu chvíli se kolem nich uzavře magický ohnivý kruh. A přeruší tak Rollovo spojení se smečkou. Která je na pokraji zdivočení. Rolla to na chvíli vyvede z míry, ale ne moc. Zaútočí rychle a tvrdě. V uzavřeném prostoru není moc místa na taktiku, či úniky. Dunivé vrčení, dopady pěstí, praskání kostí. Krev a pot. Zranění obou z nich se projevují. Rollo je hodně zraněný, na hrudníku, kde je nejvíc zranitelný, břicho totiž není chráněné kostmi, má hlubokou ránu, až jsou vidět vnitřnosti. Ale sám na tom není líp, ten zmetek mu pravděpodobně zlomil koleno. Je rychlý a jeho rány jsou tvrdé. Ale to Ozerovy taky. A možná ještě víc. Další táhlé zaúpění, které se zavrtává do morku kostí a pak to přijde. Proměna tak rychlá, že bolest sotva stihne říct své Ave. Ve zlomku mrknutí oka tu stojí dva mohutní vlkodlaci s odhalenými pysky a mordou od krve. Pak už to nabere rychlý spád. A vzápětí jen jeden z nich stojí na nohou. Ponoří svůj čumák do teplé krve uvnitř vnitřností a prudce škubne. Vyrve kus masa a vnitřností a sežere je. Rozsápe a roztrhá tělo toho druhé a Vlk se ujímá vlády. Zmasakruje svou kořist a když s ní skončí, proskočí kruhem, který je uzamyká a podmanivě zavrčí na smečku. Donutí je k proměně, všechny naráz. Zaplaví jejich mysl svou a přinutí je se před ním sklonit. Plazit se před ním a vyzývá jednoho po druhém, aby s ním bojovali. Aby ho zkusili vyzvat… Když si je takto podrobí jednoho po druhém, otočí se k těm druhým lidem. Nasaje vzduch a vůně vlčice… Nesvázané vlkodlačí královny ho praští přes čumák, až mu oči zezlátnou. Udělá jeden, dva kroky blíž a celá smečka kopíruje jeho pohyby. Chtějí ji. Všichni do jednoho. Přijmuli by ji mez sebe, krev a maso… jedna mysl. Tak dost. Je na čase, any se vlády ujmul opět ten druhý…..+

+sotva se tam objeví, ucítí nutkání přidat se ke smečce. Což jí naprosto stačí k tomu, aby to neudělala. Ale celým tělem jí projede až citelná vlna bolesti, jak se tomu vzpírá. Proto se přiblíží víc ke Gabrielovi a jeho vůně, tak známá a podmanivá jí pomůže vyčistit mysl. Nadechne se, volně a konečně se může zadívat na ty dva, kteří vstupují do kruhu, aniž by ji svádělo se k nim nedej bože přidat. Soustředěně zvedne všechny vnitční štíty, kterých je schopná a vystaví z nich pevnou bytelnou zeď kolem sebe. Takže se za ni snad nedostane vůbec nikdo. Je to jako sledovat ten nejhorší horor. Nechcete se dívat a přesto nemůžete odtrhnout oči. A je to o to horší, že přesně takhle to viděla ve svém snu. Naprosto přesně ví, jaký bude další pohyb, další zranění, zvuk.... Hrůza se jí začne šplhat vzhůru po páteři a oči se rozšíří v panice. Teď, teď Dimitrij umře. Je odhodlaná vykřiknout, vtrhnout tam, ale je o zlomek vteřiny pomalejší. Díky bohům. Protože se tak nestane. Dimitrij, jako by to snad věděl. Vykryje ten kritický moment a pak už má jasně navrch. Závěrečnou podívanou si Syr nechá ujít. S hlavou zabořenou do Gabrielova hrudníku vydýchává předchozí podívanou. Možná až příliš zhluboka. Cítí krev a maso, jejich vůni by skoro mohla ochutnat. Vlčice uvnitř ní nesouhlasně, netrpělivě přešlapuje, a dožaduje se propuštění na svobodu. Chtěla by jím jít vstříc.+ Gabrieli pomoz mi... +zašeptá Syr sotva postřehnutelně pro okolí, protože je to spíš pohyb rtů, než slova. Ale zatraceně ví, že má co dělat, aby jim nepodlehla. Celé smečce, která ji volá. Volají ji k sobě, vábí a lákají s mnohými přísliby. Syr svírá pevně tělo svého vlka a... pak se může zas znovu nadechnout. Není to sice uplně ono, ale je to daleko lepší. Ucítí totiž jejich smečku. Svého alfu a úlevou se div nerozpláče. Znovu si dovolí podívat se směrem k té druhé... Kde před nimi stojí Dimitrij - muž, za sebou smečku vlků a vypadá mocněji, než kdy dřív. Odštiťuje od nich magii smečky, která se za ním tetelí jako mlhový opar. Aha, takže nejen Gabriel pomohl. To je dobře. Je to dobré znamení, že snad nikdo další dneska neumře. Je na čase uzavřít nové spojenectví. Nebo spíš utvrdit to stávající.+

+sleduje souboj od jeho začátku, až do konce. A přestože na sobě nedá nic znát, je trochu nervózní. Ne, že by mu na Ozerovi tak záleželo. To ani náhodou. Naopak, čím déle je v jejich domě, tím víc touží po tom, aby už konečně zmizel. Musel by být úplně slepý idiot, aby si nevšiml, jak na Syr působí. A jen zčásti za to může skutečnost, že byl vlkodlak, stejně jako ona. Když se mu Syr schová do náruče, jen ji k sobě přitiskne a dívá se až do konce. Zalétne krátce pohledem k Beccy, která se taky dívá, tvář naprosto bezvýraznou. Na okamžik znovu zapochybuje, že to byl dobrý nápad, přijmout ji do smečky. Vždycky bude poněkud nekontrolovatelný článek, neřízená střela. A je jedno, jak dobře mu prokazuje respekt a oslovuje ho alfo. Ale na druhou stranu, takový by Bolverk měl být; zčásti mimo hierarchii, bez ambicí postupovat na žebříčku výš, ale přesto dostatečně silný. A taky ochotný dělat špinavou práci, to se rozhodně taky hodí. Že se něco děje si uvědomí okamžik před tím, než uslyší Syrianino zašeptání, prosbu o pomoc. Vzápětí ucítí moc vlkodlačí smečky a vůbec mu neudělá radost zjištění, že působí mnohem silněji, než energie té předchozí. Ovine kolem Syr paže a zahalí ji do moci a magie jejich smečky, vzápětí si uvědomí i přítomnost další magie, z které cítí vlkodlačí magii, ale jinou než má Syr, jinou než má Ozera nebo on sám. Je to magie upírky, která se přidá k nim a zaštítí Syr taky a on si znovu připomene skutečnost, že nebýt jí, ztratil Syr už dávno. Neví, jak dlouho to trvalo, než se Ozerovi povedlo dostat magii své nové smečky i svého vlka pod kontrolu. Přesto ale dál zůstává ostražitý a metafyzciké štíty smečky nechává zvednuté. Podívá se přes mýtinu na Dimitrije+ Vyhrál jsi ve spravedlivém souboji, smečka i území je tvé. Pravidla jsou stejná; ty respektuješ naše území, my tvoje. Samozřejmě, pokud bude tvá dcera u nás, můžeš ji kdykoliv navštívit, s tebou ale může přijíít maximálně jeden tvůj vlk. Gratuluju. +dodá nakonec a pousměje se, je to jen letmé nadzvednutí koutku, ale rozhodně to úsměv byl+

+Už opět sama sebou, nicméně s rukou pevně kolem Gabrielova pasu aby měla jistotu, zastírá, že jí z hrudi spadl obrovský balvan. Má radost, obrovskou radost, že vyhrál Dimitrij. Na tváři se jí ale nepohne ani jediný sval, který by tuto emoci prozradil. I díky tomu mohutnému zaštítění jejími nejbližšími.+

Спасибо за убийство этого ублюдка. Поздравляю, Альфо. Пусть мир будет среди наших стаей.

+Ona se teda usmát nezdráhá. Vážně je ráda, že je Rollo mrtvý a vše dopadlo podle jejich plánu. Pak se ale stane to, co se stát muselo. Noc už hodně pokročila a volání měsíce se odolat nedá. Vynutí si, aby ho bylo vyslyšeno. Celá se v Gabrielově náruči prohne první vlnou bolesti při proměně. Oči jí zežloutnou.+ Domů, hned, +rozhodně nechce běhat při měsíčku s Ozerovou novou smečkou. To teda ani náhodou, ale jestli si sakra nepohnou, tak jí nic jiného nezbyde, a to... byl byl průser kardinálních rozměrů.+