Lupeis <3

[Syriana Spinnel]

Somewhere in Romania

[Gabriel]

Promiň...+hned ji začne prohlížet, protože mu to heknutí samozřejmě neušlo+ Jsi v pořádku? +starostlivě na ni kouká a jemně se dotkne fialové modřiny na levé straně žeber+ No..myslím, že jsem to slíbil. +koukne na ni a v očích mu zajiskří+ A já se snažím svoje sliby plnit. Tak šup, oblíkat a pak nás vezmi někam, kde nás hned oddají. Škoda, že nejsme ve Vegas. +uculí se pobaveně a sám se začne hned oblékat+

[Syriana Spinnel]

+široce se usměje.+ hmmm, vaše veličenstvo +líbne ho na nos a sleze z něj+. To nic, vážně +stiskne mu prsty na svý kůži a pak na chvilku zmizí v té jejich velké šatně. Má tam už nějakej čas schovaný v jednom zapínacím pytle takové šaty....

Spoiler: show

...Obleče si je a chvilku se prohlíží v zrcadle. Pak si rozpustí vlasy a nanese jen trochu rtěnky a řasenku. Když zase vyjde ven, tak Gabriel je už oblečený, a páni, děsně moc mu to sluší.+ Tak, asi... +přijde k němu, trochu nervozní, potí se jí ruce, když ho čapne za tlapky.+ Drž se mě +přitulí ho k sobě a nadechne se jeho vůně. Je moc šťastná. Přemístí je do nedaleké vesnice v horách, kde je tradiční kostelík na kopci nad vesnicí. Už několik desítek let tam slouží starý pastor.+

+Ani jeden z nich asi nesplňuje vzhled snoubenců, kteří sem obvykle chodí. Nevěsta s bílými šaty a pevnýma koženýma botama a koženou bundou. Ženich sice v košili, ale o obleku se moc mluvit nedá když má koženou bundu. Nevěsta s jasně viditelnými zhmožděninami, a rudofialovým cucflekem na tváři, ženich s lehce nateklou nafialovělou tváří. Přesto spolu ruku v ruce vyjdou až k vratům do kostela, kde to tradičně voní, svítí tam stovky svící. Před pár desítkami minut skončila večerní mše, a tak pastor sklízí zbytky propriet, za ohlušujícího ticha.+

[Gabriel]

+když vyjde ven převlečená, sjede ji dlouhým pohledem a zvedne koutek v křivém úsměvu+ Vypadáš doslova k nakousnutí. +přitáhne ji k sobě a krátce ji políbí+ Jo, to hodlám udělat a už nikdy nepustit. +pousměje se a pak už je přemístí. A musí přiznat, že hezčí místo pro svoji svatbu by si sám nevybral+ Dokonalý. +prohodí, když se rozhlédne a usměje se na ni. Vezme ji za ruku a zamíří k otevřeným dveřím. Když jejich kroky poněkud zaduní na kamené podlaze, vzhlédne kněz od uklízení oltáře a doslova strne. Sjede po nich pohledem, nejdřív na Gabrielově tváři, pak o trochu déle na dobité Syr a na je vidět, jak mu trochu zaškube ve tváři. Je jasné, co musí každýho napadnout. Že ji někde unesl, zmlátil a teď ji hodlá donutit k sňatku. Jenže když se podívá důkladněji, vidí jak oba září štěstím, jak malé jaderné reaktory a že nevěsta očividně nemá zaječí úmysly. Rezignovaně si pozvedchne a gestem je přizve blíž.+ Asi se nemám ptát, že ne? +podívá se tázavě z jednoho na druhýho a zní to trochu odevzdaně:D+

[Syriana Spinnel]

Ano, to opravdu je +pousměje se, protože to místo je pro ně jak stvořené.+ Ehm, dobrý večer otče. +Usměje se v pozdravu, protože má dojem, že toho starého muže právě asi klepne pepka, když vidí jak si je prohlíží.+ Možná ani raději ne, pane +uculí se trochu víc, a má pocit, že se snad nadnáší, když jdou cestičkou k oltáři.+


Řekněte mi ale jedno, oba +sjede je pohledem kněz.+ Jste tu oba dobrovolně, a chcete se vzít ano?
Ano +odpoví mu prostě Syr a podívá se na Gabriela, protože má nejspíš předposlední šanci vzít nohy na ramena, než mu zůstane už na vždy jen celkem divoká karta v rukávu.+

V tom případě, +pokyne jim pastor, aby si klekli na dva malé polštářky před oltářem. Vezme jejich spojené ruce a položí na ně fialovou stuhu, kterou je sváže dohromady. Pak jim oběma položí dlaň na čelo a vlasy a musí se sám pro sebe malinko usmát. To jak se ti dva na sebe dívají... To je přesně ten důvod, pro který si kdysi vybral dělat tohle povolání.+

Nyní spojíme vaše duše, vaše jména, vaše srdce a těla v jedno, začne pomalu, s rozvahou a srozumitelně pronášet slova obřadu, které se nesou ztichlým kostelem. Nechť pán bdí nad vaším štěstím, i nad vaším neštěstím. Nad blahobytem i bídou, nad zdravím i churovostí. Jen vy sami, můžete dát vaší společné cestě správný směr a rozzářit ji stovkami lampionů, naplněných vašimi sny. +Pak se podívá nejprve na Gabriela a pak na Syrianu. Nyní +pokyne spojenými prsty nedřív Gabrielovi+ Můžete předat své srdce a svůj slib.

[Gabriel]

Otče, dobrý večer. +pokývne mu zdvořile a dokonce se ovládne a ani se tomu jeho výrazu neusměje+ Ano, přesně tak, otče. +potvrdí to taky, aby z toho ještě tak svatý muž měl špatný spaní:D podívá se na Syr a usměje a pak už jsou u oltáře a drží její drobnou ruku ve svých velkých dlaních a poslouchá kněze, jak říká ty krásný slova a naplno mu to dojde. Konečně, po tolika letech a tolika potížích, si ji konečně bere. Takže když mu kněz řekne, aby řekl svůj slib, lekne se jen maličko:D+ Syriano...+osloví ji a usměje se+ ...moje srdce máš už dávno. Máš ho od chvíle, kdy jsem tě viděl poprvé a kdy sis málem zlomila kotník. +v očích mu zajiskří jiskřičky smíchu+ Ty roky bez tebe byly naplněné temnotou, která se rozplynula až ve chvíli, kdy ses s intenzitou jadrné bomby do mého života vrátila. A tehdy jsem už věděl jistě, že podruhé tě už zmizet nenechám. +stiskne její ruce ve svých pevněji+ Jsi láska mého života a jsem šťastný, že mi budeš stát poboku po zbytek života. Přestože jsem takový nesnesitelný, arogantní a kontrolou posedlý vl....chlap. +opraví se v poslední chvíli a koutky mu pobaveně cuknou a oči mu pobaveně blýsknou+

[Syriana Spinnel]

+U všech bohů, je to opravdu tak. Vypadá to, že se vážně vdává. Vnímá, co pastor říká a přesto, jako by to by byl jen vzdálený příboj moře na útesy. Dívá se na muže, který tady klečí vedle ní, drží její ruce ve svých a dívá se na ni s takovou oddaností a láskou, až se srdce chvěje. Když ji ale osloví G. všechen ten příboj zmizí a jen lehounce zrychlený tep srdce dává znát, jak je nervózní a přesto nadmíru šťastná. Usměje se na něj jako malé soukromé slunce a jeho slova se jí vryjí nejen hluboko do paměti, ale i do srdce, které mu už dávno patří. Tiše se zasměje té vzpomínce a má co dělat, aby ty slzy v očích neopustily svý místo, ale... Prostě to nejde, protože je tak dojatá a na měkko, a on je... prostě dokonalý chlap. Když se pak kněz podívá na ni, musí lehce odkašlat, protože má trochu stažené hrdlo. Proplete své prsty s Gabrielovými a když konečně najde hlas, je na ní, aby složila slib svému muži.+
Gabrieli +vydechne jeho jméno.+ Miluji tě, a vlastně už si skoro ani nepamatuji jak dlouho +koutky jí malinko cuknou.+ I když to se mnou nemáš vůbec jednoduché, a mít nebudeš, nikdy to se mnou nevzdáváš. Vždycky jsi tu pro mě, jako já pro tebe a není nic, co bychom jeden pro druhého neudělali. Zvládáš čelit mým náladám a šíleným nápadům, a vždy jako maják v bouři mi poskytuješ ochranu a útěchu. +Jemně ho volnou rukou pohladí po tváři.+ Dávám ti sebe, své srdce, které ti dávno patří, svou sílu a svou lásku. Jsem šťastná, že mohu být tvojí ženou, a ještě šťastnější, že jsi mým mužem. +Má vážný, ale spokojený výraz obličeje a nejradši by ho hned teď políbila, ale asi ještě něco musí říct pastor, a tak se jen s velkým sebezapřením na něj podívá.+

Zaslíbili jste se jeden druhému, po zbytek vašich životů. Zapamatujte si dobře tyto sliby a myslete na ně a na tento den, když vám bouřková mračna zakryjí výhled na slunce. Vaše láska je silná a zdravá. +usměje se na ně.+ A nyní, máte-li prstýnky... +řekne, protože vypadá že přišli docela narychlo.+

Ano, máme, chviličku, +Syr se uculí a z kapsy bundy vytáhne malinké manikůrní nůžky.+ Dovolíš... +usměje se a ustřihne Gabrielovi kousek vlasů, a pak i sobě. Vzjámně je smísí a pak z nich vytvoří dva malé kroužky.+ Možná na chvilku zavřete oči, otče... +přece jenom by chtěla, aby ten obřad dokončil a ne ji upálil. Položí Gabrielovi ty dva prstýnky na dlaň a jemně do nich foukne. Z vlasů, se stanou zlaté nitky, které nakonec vytvoří dva kroužky. Když se pak pastor na ně zadívá, mohl by přísahat, že se přelévají jako tekuté zlato a tvoří jméno. Na menším Gabriel, na větším Syriana.

+Ach, jak nečekané a přesto... oči přivře jen malinko, no teda... Rozšíří oči protože to je kouzlo..+ Ano, tedy, ehm... prosím... +vybídne je, aby si je vyměnili. Syriana vezme větší, a slzy už ani neskrývá. Prstýnek je trochu teplý a na Gabrielův prst padne dokonale.+ Blahopřeji vám, pane a paní...

Lupei.. +odpoví mu S. a G. zároveň.+

[Gabriel]

+dívá se na ni, když odříkává svůj slib a usmívá se, možná trochu jako idiot, ale prostě si nemůže pomoct, protože je tak krásná, až to bere dech. Pak se ale zase trochu vyděsí, protože prstýnky! No naštěstí si bere čarodějku, takže se to ukáže jako žádný problém:D Fascinovaně sleduje, jak promění jejich vlasy v prstýnky a je naprosto nadšený. Nechá si navléknout ten svůj a pak vezme menší a opatrně ho Syr navlékne na prst. Zlehka jí pohladí konečky prstů přes klouby prstů, než je znovu jemně sevře ve svých. A když pak společně vysloví své příjmení, široce se na ni usměje.+ Hm...můžu ji už políbit, otče? +zeptá se zcela bezostyšně a oči mu blýsknou+

[Syriana Spinnel]

+Dívá se, jak prstýnek hezky zapadne na svý místo a při doteku Gabrielových rukou jí proběhne zachvění. Tak. A je to. Už jsou svoji....+

Tak nedočkavý +zavrtí pastor hlavou nad Gabrielovou otázkou, a jeden by byl řekl že protočil i oči, ale možná to bylo jen zdání.+ Ale ano, nyní ji už můžeš políbit. +A zatímco tak činí, a ne, on jako kněz se na to nechce dívat, protože u těchto dvou nepředpokládá cudné líbnutí na rty, nachystá obřadní knihu, do které zapíše datum a čas.+

Uhm... jestli jsi už skončil.... přeruší ty dva, Tady napište svá jména a nacionále. A protože chcete pravděpodobně aby byl sňatek platný.... Dá na ta slova důraz, budu vážně předstírat, že vaši svědkové - jména si dolňte dle libosti, stojí ihned za vámi a vstřícně se na mě usmívají.

[Gabriel]

+trochu se uculí a omluvně pokrčí rameny, ale nijak zvlášt provinile nevypadá:D+ Prima. +mroukne tlumeně a pak si ji přitáhne k sobě a velice důkladně a dlouze ji novomanželsky políbí+
Ehm, jistě. Otče. +pustí Syr trochu neochotně, ale zatváří se patřičně kajíně, i když by mu to asi nikdo nesežral. No pak se vyděsí znovu, už ani neví pokolikáté během vlastní svatby. Pak se podívá na Syr a snaží se nesmát, přestože to opravdu není moc vtipné.+ Zapomněla jsi na svědky, miláčku. Asi proto, že jsi mě potřebovala tak rychle dostat před oltář. +poví jí káravě a v očích mu hoří veselé plamínky. Je si totiž dost jistý, že praštit ho před knězem si netroufne ani ona:D Ale pro jistotu si vezme pero a napíše tam Charlieho jméno a pak i sebejistě zfalšuje jeho podpis a předá pero Syr+