Ložnice

[Gabriel]

+Prohrábne mu prstama vlasy a nakroutí s na špičko koneček pramene.+ To jsou +zatáhne jemně a ukradne si letmý polibek.+ Ach, děkuji vám, Vaše Chlupatosti. Co bych si počala bez vaší bezbřehé chápavosti a lásky... +zakření se a moc se jí líbí, jak má ruku na břiše. Hezky tam hřeje. K nošení do patra už se ani nevyjadřuje, je potřeba dopřávat malinkaté uspokojení a neprotestovat.+ Uhm, mám takový pocit, že vlastně ani nevím kde mám telefon... +ano, tentokrát se tváří provinile, protože už ho asi ZASE ztratila, nebo je někde rozbitý. A to říkala B. že je nerozbitný a Vzápětí na něj zůstane trochu perplex zírat.+ Nový BFF? +zahýbe na něj obočím a trochu si z něj utahuje.+

Ano, přesně to jsem. +přikývne blahosklonně, ale koutek mu trochu cukne+ Vážně asi neznám nikoho, kdo má takovou roční spotřebu mobilů, jako ty. +zavrtí nevěřícně hlavou a začne ve svým telefonu hledat vlkodlakovo číslo+ To rozhodně ne, bohové chraňte...+ušklíbne se+ Pořád ho nemám rád, aby bylo jasno. +uvede to na pravou míru+ Ale myslel jsem vážně, že bych snesl daleko horší věci, pokud by ti to mělo pomoct. +zadívá se na ni, zatímco si poslouchá vyzváněcí tón; po třetím zvonění to konečně zvedne+ Ne, nic se neděje. +musí Dimitrije očividně hned uklidnit, což ho jen utvrdí v jeho domněce, že má mnohem větší obavy, než dal všeobecně najevo. To jednoho fakt uklidní+ Jen jsem se tě při tom všem zapomněl zeptat, jestli bys sem mohl poslat vaši doktorku. +osvětlí mu to stručně+ Ano, máme vlastní, ale oba jsme došli k závěru, že bude lepší, když Syrianinu léčbu dokončí ta, která odvedla tak skvělou práci. +zakamufluje fakt, že Syr jejich doktorku fakt nemusí:D+ Fajn, budeme ji čekat. Díky. +přikývne a ukončí hovor, tradičně bez rozloučení+ Přijede ještě dnes. +oznámí jí, i když ví, že hovor slyšela+ Jak ti je? +sedne si na kraj postele a pátravě se na ni zadívá. Jo, tohle bude nejspíš jeho nová nejoblíbenější činnost:D+

[Syriana Spinnel]

Moc se omlouvám, možná je to znamení, že bych žádný telefon mít neměla. +vyzubí se.+ Já vím, já vím, +zvedne ruce v obraně,+ omlouvám se, utahuju si z tebe a ty jsi přitom naprosto úžasný. +zčervená trochu provinile a pak jen poslouchá hovor. No, moc ji Domova reakce neuklidnila. Sakra. Ach, Gabriel, vrcholový diplomat na scéně.+ Ještě dnes? +povzdychne si a zajede do polštářů a dělá že spí, no když otevře jedno oko, sedí vedle ní.+ Je mi dobře zlato, možná bys měl zjistit jak je jemu +kývne hlavou dolů, protože i ji by uklidnilo, kdyby měla jistotu že tam pořád je, v pořádku, že ho ani to brutální zvracení neohrozilo.+

[Gabriel]

No to jistě, dobrý pokus lásko. +ušklíbne se pobaveně+ Řekl bych, že na to jsem si za ty roky už mohl trochu zvyknout. +konstatuje suše a koutek mu cukne+ Správně, ještě dnes. Což je naprosto v pořádku. +zadívá se na ni trochu přísně, ale když vidí, jak předstírá spánek, neubrání se úsměvu+ Hm, to je ale skvělý nápad. +usměje se víc a tak nějak měkkčeji; skloní se k jejímu břichu a pomalu jí vyhrne ty děsně sexy šaty a tváří se jí pak přitiskne k hladké kůži břicha. A po chvíli opravdu uslyší ten rychlý, ale pravidelný zvuk. Důkaz, že jejich syn to rozhodně nemá v plánu vzdát. A oni taky ne... Vtiskne jí polibek vedle pupíku a vzhlédne k ní+ Nejsem odborník, ale řekl bych, že je úplně v pořádku. +usměje se měkkce a laškovně ji trochu poškrábe strništěm na tváři, když se o ni znovu mazlivě otře+

[Syriana Spinnel]

No tak teda ne, ale já ho hledat ani kupovat nebudu. Nebaví mě to. +Pokrčí jenom rameny.+ Nedívej se na mě tak. +zamrmle se zavřenýma očima ale pak se taky usměje.+ mmmm... +Není nic víc sexy, než když dělá tohle. Musí si tenhle obrázek uložit do své pomotané paměti jak nejlépe dokáže, protože ji v tuhle chvíli dělá moc šťastnou.+ Lísáš se jak mlsný kocour +zakření se, protože to lechtá, ale hlavně je to moc příjemné. Nakrčí čelo.+ Myslím, že jsem slyšela přijet auto... +povzdechne si, protože jejich pohodička zas na chvíli skončila.+ Dimko to vzal tryskem. +Vzápětí už vydusá doktorka do domu a Gabriel jí jde otevřít a přivede ji dovnitř.+
Doktorko... +pozdraví ji Syr a sedne si na posteli.+ Vítej v našem domě.
D: +pozvdechne si, sotva vejde do pokoje.+ Ty hloupá, hloupá holko. +zavrtí hlavou a přejde rovnou k ní.+ Vysleč to.
S: +vyzubí se na Gabriela, kterému se doktorky tón moc nelíbí, ale zrzka je s ní v pohodě, paradoxně od ní jí to vůbec nevadí. Nechá si pomoct od svého muže a pak už má Dr. Frankensteinová volné pole působnosti.+
D: Cítíš? +různě jí hýbe s prstama a pak do nich píchá tužkou a tak různě zkouší a Syr občas zamručí, chvilku se tváří naštvaně protože je to negativní. Když začne zkoumat hybnost ruky, sem tam zatne čelist.+ No. Kosti srostly, musíme vyndat šrouby, než ti zarostou. Dimuško říkal, že ty obtěžkaná... +zadívá se na ni vážně a trochu víc starostlivě, než jindy.+ Ukaž.. +vezme si stetoskop a vlastně napodobí Gabriela. Pousměje se.+ Dobře, aspoň něco je dobře. +přikývne.+ po Novoluní musíme vyndat šrouby. +shrne to.+ Bude to bolet, ale vydržíš to. A pak se podíváme na to malé. Taky bys měla začít cvičit s rukou. To, že sis sundala sádru ani nebudu komentovat. +Zavrtí hlavou nesouhlasně.+ Za dva dny na tebe budu čekat. A na tebe taky, protože se vsadím, že se od ní nehneš na krok, +poplácá Gabriela babičkovsky po tváři, jako by jí bylo jedno, že je to Vlčí král a vůdce smečky.+ odpočívej. Dobrou noc. +Rozloučí se s nimi a stejně jako přišla, tak odejde.+

S: To šlo celkem dobře, +stáhne si rovnou i punčochy.+ Gabrieli? +Osloví ho, když vidí, že se pořád tváří tak nějak zadumaně.+ mohl bys mi koupit červený telefon? +uculí se a natáhne si jeho triko, které voní jako on, a ona se té vůně nemůže nabažit.+

[Gabriel]

Tak nekupuj, postarám se o to. +pokrčí rameny, čímž otázku mobilu považuje za uzavřenou+ A jak se nemám koukat? +zamručí a vtiskne jí na břicho další polibek+ Ne, jako mlsný jako vlk. To je přesnější, řekl bych. +opraví ji s pobaveným úsměvem+ Jo, je důsledný a neztrácí čas. +zavrčí trochu, i když v tomhle případě si na tyhle povahový rysy jejich souseda vlkodlaka těžko může stěžovat+

Vítejte...+přikývne jí trochu stroze, ale Syr je očividně v pohodě, tak drží jazyk za zuby. A navíc tahle žena z velké části může za to, že té svojí nemusel jít na pohřeb. Znovu mu přeběhne mráz po zádech, když si uvědomí, jak málo stačilo. Pozorně celou proceduru sleduje, ale nijak nezasahuje.+ To máte pravdu. +přikývne souhlasně, no když ho poplácá po tváři, celkem dost ho to překvapí, takže to je i poznat. Ale nijak naštvaně kupodivu nevypadá, vlastně mu přes rty přeběhne slabý úsměv+ I vám, doktoroko. A díky. Za všechno...+dodá a zadívá se na ni; ví, že ona pochopí, co tím “všechno” myslí+

Jo, to šlo. +podívá se na ni a usměje se+ Asi chápu, proč se ti líbí. +poznamená+ Takže červený? Dobře, píšu si. +zvedne pobaveně koutek+ Miluju,když nosíš moje trika. +konstatuje a sklouzne po ní pohledem+ Takže šup, spát se jde. +dorozepne si košili a shodí ji z ramen; nechá si jen boxerky a vleze si k ní do postele+ Dobrou noc...+políbí ji dlouze a důkladně a pak si ji hezky přitáhne k sobě a celou ji u sebe schová+

[Syriana Spinnel]

+V tom jeho triku stráví prakticky celé další dva dny, jen střídavě opouští postel kvůli sprše a jídlu. Taky se snaží trochu pracovat, ale moc to nejde. A pak nastane poslední den úplňku v tomto desetiletí, od rána je napjatá a podrážděná, a všichni se jí téměř obloukem vyhýbají. Až na Gabriela. Ten se zastrašit nedá. K večeru už se to téměř nedá snést. Je neklidná, kůže ji téměř bolí a má pocit že každou chvíli musí popraskat. Ve chvíli, kdy na Gabrielovu obyčejnou otázku jestli si dá trochu džusu zavrčí, je to ta poslední kapka. Ví, že každou chvíli podlehne volání měsíce, který se venku vyloupává výš a výš na nebe.+ Zavolej mu, prosím. +Zadívá se na Gabriela zoufale, protože jí proběhne první vlna bolesti. Pozdě, sakra, měli mu zavolat dřív.+

[Gabriel]

+věděl to. Sakra věděl, že neměl čekat tak dlouho, že ho měl prostě zavolat dřív, bez ohledu na to, co říkala Syr. I když možná trochu čekal, že se objeví sám, vzhledem k těm magickým opatřením, který přijali. Zrovna se s telefonem na uchu ustaraně dívá na Syr, když dveře ložnice rozrazí jejich obzvlášť skvěle naladěný bolverk+

B: o co se tu kurva snažíte?! Kde je Ozera?! +štěkne ostře, když jediným pohledem zhodntí situaci+ Gabrieli, vypadni odsud a pošli sem vlkodlaka, jen co se tu objeví. +nemilosrdně ho vykopne z jeho vlastní ložnice a sedne si k Syr na postel.+ Proč jste čekali tak dlouho? Ozera tu měl být už nejmíň dvě hodiny...+potřese hlavou a zadívá se jí do očí; vidí, že její vlčice je už blízko+ Fajn, holka, ještě chvíli to vydržíš. +vezme Syr za ruce a skloní se nad ní; svírá jí zápěstí a zároveň tak kontroluje její tep. Popustí svou moc spojenou s vlky, její černá vlčice proběhne tou metafyzickou cestičkou, jde naproti velké nazrzlé vlčici a když se setkají, zlehka se dotknou svými čenichy. Zrzavá se pokouší černou obejít, ale ta se jí pokaždé postaí do cesty, zažene ji krátkým, hravým ňafnutím, zatlačí ji zpátky. Zatím to funguje, ale dobře ví, že pokud se Dimitrij brzy neobjeví, nedokáže jí v proměně zabránit+

G: +je tak mimo, že ani nestihne zaprotestovat proti jejímu tónu a vyštvání z ložnice. A i ten blbej telefon pořád jen zvoní a nikdo to nebere. No konečně, když už chce zavěsit, to zvedne+ Je to tady. Okamžitě použij ten zasranej portál. +zavrčí hlasem sevřeným emocemi; skutečnost, že tam nejen nebude, ale navíc ani nemůže nijak pomoct, ho naprosto ničí. A v tomhle stavu bude muset navíc vést dvě smečky při úplňkovém lovu. Prostě fantazie...+

[Dimitrij Ozera]

+O tom, že přijde nějaká vzpoura, vůbec nepochyboval. Ale že to bude takhle brzy, to teda nepředvídal. Ale měl, sakra, měl. Ví, že už není moc času, cítí na sobě moc měsíce a ví, že už musí za zrzkou. Nekompromisně zlomí vaz mocným škubnutím čelistí a promění se do své lidské podoby během mrknutí oka. Celý od krve, s modřinami všude po těle sevře v ruce přívěšek a zamumlá to jediné slůvko a už je před ním portál. Sotva do něj vstoupí, ocitne se v teple domova u souseda. Popadne z komody jedny tepláky, natáhne je na sebe a vyběhne do chodby+ Já vím, já vím, + řekne jenom když potká Gabriela, který se tváří jak peklo samo.+ Nahoď mi to rameno, +zavrčí jenom, když si ho prostě nedokáže nahodit sám. Když to Lupei udělá, přes oči mu přeběhne žlutá vlčí.+ Smečka na tebe čeká, žádné problémy nebudou, +sdělí mu informace pevným hlasem a konečně doběhne do jejich ložnice. Stačí mu jediný pohled. Ví, že zrzka má dost, i když Rebecca dělá co může, aby její proměnu potlačila.+
Zdravstvuj maljenkaja volka, +přejde k ní a pohladí ji po vlasech.+ Už bude dobré, +Sedne si vedle ní, uchopí její tvář do dlaně a zadívá se jí pevně do očí. Otevře mezi nimi pouto naplno a než stihne kdokoliv cokoliv, přitiskne své rty na její. Spojeni tělem i myslí, přinutí její nádhernou zrzavou vlčici poslechnout, zvednou k němu pohled a udělat co po ní chce. Otevře se jí, a pozve ji k sobě, čeká na ni, vítá ji, a když převezme jejího vlka, vybuchne během pár vteřin znovu do své vlčí podoby v litrech průhledné vazké tekutiny, která zacáká všechno kolem, včetně Syr a jejich postele. Když se znovu zadívá na Beccu, má pohled klidný, a jen tiše zakňourá. Tolik proměn rychle po sobě, a přesto je v pohodě. Dloubne čumákem do zračena břicha a položí na něj hlavu. Spokojeně zavrní, protože ho pořád slyší. Tohle bude dlouhá noc.+

[Syriana Spinnel]

+Hned jak vtrhne Becca do pokoje, zalije ji příjemná svěží vůně lesa, hutné zdravé půdy, spadaného jehličí a po několika hodinách se klidně nadechne. Otře si z čela pot a vezme B. za ruku. V okamžiku, kdy se dotknou, rozběhne se Zrzavá blíž k ní. Skoro by je viděla. Dotkne se ňufákem své staré známé, a hravě se s ní obrafá, a pobíhají chvíli spolu. Ale stejně, musí přece najít svého druha, ví že je blízko a určitě na ně čeká, až přijdou.... Najednou zvednou obě dvě hlavu ke dveřím, cítí silnou a podmanivou moc, o Zrzavou se otře síla a moc smečky. Zrzavá zakňučí a bokem drcne do černé vlčice. Před vlkem nakloní hlavu a pak se na něj rozběhne v plné rychlosti. Syr se celá napne a pak vlčice jediným mohutným skokem překoná tu vzdálenost a.... Zrzka uvolněně vydechne. Najednou je celá promočená teplou vazkou tekutinou, stejně jako všechno kolem a hřeje ji obrovské chlupaté vlčí tělo.+ Děkuju, +vydechne a najde pohledem B.+ A tobě taky. +Je vyčerpaná. Zaboří prsty do hebké srsti a jemně ho drbe za uchem. Dimitrij-vlk jenom hluboce příjemně vrčí, a celou ji to prostupuje. Cítí jejich smečku, tedy jich dvou a ví, že by si měla dělat starost o Gabriela, o to jak zvládá lov s oběma smečkami, ale nesmí. Musí být v klidu.+ B. Jdi pomoct svému Alfovi, my budeme celou noc spát. +Oči se jí klíží únavou, která ji posledních pár dní přemáhala a teď tou proměnou/neproměnou to vygradovalo.+

[Rebecca Altamirano]

+slyší, jak se otevřou dveře, ale věděla, že už je v domě, protože vlkodlačí moc, která z něj v tuhle chvíli sálá, se nedá ani náhodou přehlédnout nebo ignorovat. Neodvažuje se ale přerušit oční kontakt se Syr, protože má strach, že ve chvíli, kdy to udělá, zrzka se promění. Počká, než si Dimitrij sedne vedle ní a pak se nad ní skloní a ona mu přenechá své místo. Stáhne se mimo postel a sleduje je od dveří. A je vážně ráda, že u toho Gabriel nebude, protože i jeho sebeovládání má hranice; a může stokrát říkat, že vydrží všechno, jen aby to Syr zvládla, ale...je dobře, že nemusí. Cítí, jak moc v místnosti stoupne a je jí tolik, až sama zalapá po dechu a rychle ještě zesíli své metafyzické štíty a hlavně zažene svou vlčici. Protože opravdu nechce ověřovat, jestli by se mohla proměnit úplně nebo ne. A pak tam najednou v posteli leží se Syr obrovský vlk, všechno kolem ohozené tou čirou tekutinou, včetně jí samotné. Mávne zlehka rukou a aspoň tohle tam uklidí. Zadívá se Dimkovi-vlkovi do očí a nepatrně kývne.+ Neděkuj, honey. To je teprve začátek...+podívá se na Syr a pousměje se; na okamžik zaváhá, není si jistá, že nechat je tady, je úplně dobrý nápad. Zadívá se krátce do očí Dimka a pak i Syr, která už napůl spí.+ Dobře. Tak buďte hodný, děti...+zvedne koutek v úsměvu a pak se přemístí před Dimkův dům+