od Smečka » 12 dub 2016 17:02
Zpočátku pozorují Syrianu značně skepticky, ale když zaznamenají, že se opravdu něco děje, znejistí. A když se tam pak ve výbuchu té zvláštní čiré tekutiny před nimi objeví mohutná, nazrzlá vlčice, nevěří vlastním očím. Neujde jim ta chvíle, kdy není tak docela pod kontrolou a jednoznačně výhružné zavrčení projde Raven až do morku kostí. Vyčkávavě se pak zahledí na oba gammy, kteří se ji vydali zkontrolovat, přestože už všichni vědí, jaký bude jejich verdikt. Raven sklopí oči do klína, aniž by si uvědomila, že uhnula před vyzývavým pohledem vlčice. Myslí jen na to, že za to, čím je, může ona. Koho by ale napadlo, že to nejen přežije, ale bude hned schopná se přeměnit. Naplno jí dojde, že stvořila něco, co by nejspíš dokázalo zabít její dceru a to bez mrknutí oka. Poprvé ucítí opravdový, syrový strach z toho, až se utkají. Protože o tom, že se utkají nepochybuje. Poslední souboj skoro nevnímá, je si vědoma jen strnulého a mrazivého Devinova mlčení a když pak jásot z tribun protne jásot a Gabrielův hlas ohlašující vítězku druhého souboje, zvedne hlavu a trochu překvapeně zamrká. Pocítí mírnou naději, že nejhorší den v jejím životě končí. Jen okrajově zaznamená, že druhý souboj obě přežily; všichni postupně opustí shromaždiště a vrátí se do domu.+