Hospital wing

[Jade]

+zařadí trochu zpátečku, když vidí, jak se tváří+ né, to ne... nemyslím, že se cíleně nechce probudit. Spíš si neuvědomuje, že není vzhůru? +zatváří se pochybovačně+ kdoví, co se mu tam děje. Ale co já vím, nejsem léčitel. +pokrčí rameny, a pak se pro sebe pousměje, a podívá se na ni+ můžu za to já. +odtuší vyrovnaně, nijak se nelituje, ani v tom neutápí, ale myslí to zcela vážně+ Oni na něco přijdou. lepší doktory neznám. dostanou ho z toho za každou cenu. +dodá smířlivě+ nemusíš tu být celou dobu... z tohohle se ti za chvíli zkřiví páteř. +poukáže na to lehátko složený v rohu+

[Payne]

+to jí zrovna moc neuklidnilo, ale nechá to být a rozhodne se radši zaměřit na to, že se určitě brzo probudí. A odmítá přemýšlet nad tím, co když se neprobudí...+ Hmm...+přimhouří oči, když prohlásí, že za to může on; nakloní trochu hlavu na stranu a chvilku si ho prohlíží a pak se najednou usměje, měkkce, hřejivě a upřímně+ Ovšem. A jsem si úplně jistá, že kdyby to bylo naopak, řekl by Dean přesně totéž. +potřese s úsměvem hlavou a dál do toho nerýpe, hlavně proto, že si je jistá, že jinou odpověď by z něj nedostala. Přesto si jen potvrdí svůj dojem, který z tohodle muže má, už od toho prvního, letmého setkání. A taky pochopí, proč o něm Dean vždycky mluví s takovou úctou a uznáním.+ Vím, že nemusím. Ale chci. +poznamená a pokrčí lehce rameny+ Doma bych se nejspíš brzo zbláznila...+a bůhví, co bych kde zase provedla; pomyslí si, ale nahlas to neřekne:D+ Ale ne, toho bych se nebála. +zasměje se+ Spala jsem už na horších místech. +konstatuje s pobaveným úšklebkem+ Spala bych i na zemi, kdyby to znamenalo, že tady můžu zůstat. +poznamená vážně a zadívá se na něj+ Vím, že moje přítomnost tady je...mírně řečeno nežádoucí. +sklouzne krátce pohledem k Deanovi, než se znovu zadívá Tylerovi do očí+ A fakt jsem vděčná, že tady můžu být. +dodá a pak trochu překvapeně potřese hlavou+ Zvláštní, říct to vám bylo o dost jednodušší, než...Jadeovi. +pousměje se a oči jí trochu pobaveně blýsknou; a kupodivu se ani při vyslovení jeho jména nezalkla +

[Jade]

+klidně jí opětuje pohled, a popravdě ho trochu překvapí, když se na něj usměje a celý obličej se jí promění. Nijak ji nepřesvědčuje, ale je na něm vidět, že to tak prostě bere, ostatně jako všichni - každej je zodpovědnej za sebe, ale ten kdo vede tým je za všechny zodpovědnej tak trochu víc+ Ale jo, chápu to. +kývne+ ale tady se utlučeš, kdoví, kolik dní to ještě bude trvat... +zachmuří se zase trochu, a na chvilku se odmlčí+ Nemusíš si to brát osobně, to... +řekne pomalu, vždycky mluví rozvážně a pečlivě hledá slova+ není to proti tobě. ale všem lidem tady se stokrát osvědčilo, že spoléhat se jeden na druhýho je jedinej způsob, jak můžeme všichni fungovat. Jasně, že si spousta lidí najde partnery venku, ale... když je to vážný, začlení se mezi nás. Je těžký zůstat na okraji. +pokrčí rameny a zadívá se zpátky na Deana+ Řek bych, že ani on ještě úplně neví, jak moc. +pousměje se koutkem, ale pak zakloní hlavu a zasměje se, evidentně není první, kdo mu něco na ten způsob říká + Je to velkej kluk, myslím, že se smíří s tím, že ho nemáš ráda. +uculí se trochu+

[Payne]

+jen se znovu usměje a malinko zavrtí hlavou+ Moje záda budou v pohodě, fakt. +ujistí ho vážně a očividně vážně nemá v plánu kamkoliv odtud odcházet.+ Jo, s tím se asi dokážu ztotožnit. +přikývne souhlasně+ A vlastně si to ani osobně neberu. Nepotřebuju, aby mě měl každej rád. +ušklíbne se trochu+ Každej prostě má jinej názor na to, kdo je a kdo není monstrum. +pokrčí lehce rameny a pousměje se+ A to je asi v pořádku. +poznamená+ Hmm....+kousne se zamyšleně do rtu a trochu bezmyšlenkovitě přejede prstem po prstýnku, který se pod tlumeným osvětlením slabě zaleskne+ To mě nikdy nenapadlo. +přizná upřímně+ A nejsem si jistá, že bych tady chtěla žít. +dodá a zvedne k němu na chvilku oči, než znovu sklouzne pohledem k Deanovi+ Asi jen kdyby to Dean výslovně chtěl. +poznamená zamyšleně+ Jo, tím jsem si jistá. +že se s tím Jade určitě srovná:D+ On nevěří mně, já jemu. To je fér, jak jsem mu ostatně řekla. +konstatuje s mírně pobaveným úsměvem na rtech+

[Jade]

+pousměje se, protože to je něco, čemu rozumí+ to není rád nebo nerad. +namítne a opře se do židle, aby ulevil zraněný noze+ tady se taky všichni nemilujeme, to je normální. +pokrčí rameny+ s někým se přátelíš a s někým ne. Je to o spolehlivosti. Důvěře. +pohladí si zamyšleně bradu se strništěm+ O tom, že víš, že i ti, který fakt nemusíš, pracujou na sto procent a můžeš jim věřit. +pousměje se, a zadívá se na Deanův bledej obličej+ Nemyslím si, že by tě o to někdy požádal. Ani kdyby vážně chtěl. +podotkne+ Hm. +usměje se a vrátí se očima k ní+ Ale nechal tě tu. +zvedne lehce koutek výš, že to s tou nedůvěrou nemůže bejt tak zlý, a o vteřinu později se otevřou dveře, jako kdyby Jadea přivolalo to, že řekla jeho jméno nahlas a jeho lehce zvednutý obočí se jich zeptá, jestli se dobře baví+
Žádná změna. +informuje ho ve stručnosti Tyler+
Jo, mluvil jsem s Judy. +odtuší Jade stejně stručně, a zavře za sebou. Během těch pár vteřin jako by mezi nimi proběhla tichá výměna, která je víc neverbální, v gestech a pohledech, než co si řeknou nahlas. Tylerovi se na tváři krátce mihne překvapení+
Potřebuješ back-up? +zeptá se jenom a Jade zamyšleně přimhouří oči+ Možná. +přikývne nakonec+ Budu muset rozvolnit ty pouta. ale mám větší šanci. +dodá a podívá se na Payne, jako kdyby zvažoval, jestli víc škody způsobí ji tu nechat, nebo ji poslat pryč+

[Payne]

To je pravda. Vlastně jsem si tenhle koncept měla možnost vyzkoušet na vlastní kůži. A k překvapení všech, včetně mě, to docela fungovalo. Přinejmenším do prvního menšího rozporu v prioritách. +ušklíbne se pobaveně+ Nechal. +přikývne souhlasně+ Ale já tady opravdu nepředstavuju ani to nejmenší hrozbu. A to bez ohledu na to, jestli mám u sebe nějakou zbraň nebo ne. +ušklíbne se skepticky; když se vzápětí otevřou dveře, ani se nemusí ohlížet, aby jí bylo jasný, kdo to je. My o vlku.... Snaží se předstírat, že tam vlastně vůbec není, ale tak nějak vytuší, že tohle není žádná návštěva ve stylu "dobrou noc". Přejde pohledm z jednoho na druhýho a ani si neuvědomí, že se vymotala z deky a narovnala se+ O co jde? Co chceš dělat? +zeptá se tlumeně a má dojem, že odpověď se jí určitě nebude líbit. A najednou si sama není jistá, jestli chce, aby ji tam nechal, nebo poslal pryč:D+

[Jade]

+pousměje se a zadívá se jí přímo do očí+ Nikdo si přece nemyslí, že to tady vystřílíš. No... +připustí sebekriticky+ pár lidí možná jo. A i kdyby, zasáhla bys tak možná dva tři lidi, než by tě někdo sundal. Jde o to, co vidíš. Co slyšíš. Protože to všechno se z člověka dá vymučit. +dodá klidně, víc už říct nestihne, než se objeví Jade. Když se ozve, Tyler se na ni zpoza Jadeových zad varovně podívá, ale neřekne nic. Zato Jade se zvedne jeden koutek a natočí hlavu trochu na stranu+ Probudit ho. +odtuší, jako by to byla ta nejvíc samozřejmá věc na světě. A zjevně dojde k názoru, že nemá čas jí hledat další chůvu, protože se od ní odvrátí, a přitáhne si židli k Deanově posteli. Rukávy si vyhrne nad lokty, a několikrát se zhluboka nadechne, a Tyler se zatím zvedne ze židle+
Nedotýkej se ho. +instruuje Payne tiše, myslí tím Deana, nějak nepředpokládá, že by běžela obejmout Jadea a než se nachystá, připojí se k nim doktorka Judy a oba s Tylerem vytáhnou hůlky. Jade se obejde bez ní, vymění si krátký pohled s Tylerem a kývne+ Raz... dva... tři. +odpočítá a pak zavře oči. Tyler mávne hůlkou a zlatavý pouta na Deanovi na moment zazáří a pak zhasnou. Jade přitiskne dva prsty Deanovi na spánek a na první pohled se nic nestane, jen jeho tvář se lehce napne. Judy i Tyler ostražitě čekají, připravení kdykoliv zasáhnout, a doktorka bezhlesně udržuje monitorovací kouzlo, který hlídá Deanův tep a další ukazatele. ČÍslo na jejím ipadu slabě vzroste, ale jinak je ticho a klid. Každý vteřina se tiše vleče a ruší ji jen Deanův dech, který chvílemi trochu zrychlí. Ruce na přikrývce se mu sevřou a Jadeovo obočí se trochu stáhne, sevře čelisti pevněji, držení těla se mu trochu změní+
Come on. +zamumlá si Tyler tiše pro sebe a doktorka Judy cosi znepokojeně nacvaká na svým tabletu, a pak sebou Dean škubne, a Jadeovým tělem jako by projel blesk, ale pořád drží prsty na Deanově spánku, i když to teď začíná bejt těžký, když se začne na posteli třást+ Musíme to zastavit. +zamračí se doktorka+ dej mu ještě deset sekund. +zašeptá Tyler napjatě, ale nespouští z těch dvou oči a hůlku má v pohotovostní poloze. Jadeovi na čele vyrazí pot, celý tělo má teď napjatý a ztuhlý a dýchá zrychleněji, jako kdyby mu to působilo fyzickou bolest+
Už dost. +řekne doktorka rázně a vykročí k nim, ale v tu chvíli se Dean na posteli prudce prohne a slabej záblesk od něj Jadea doslova odrazí, až popojede i se židlí skoro až ke zdi+
Kurva. +zamumlá a sevře ruce, aby potlačil třas, zatímco Tyler okamžitě obnoví Deanovy magický pouta a doktorka se vrhne k jeho tělu prozkoumat škody+
Myslím, že mě ani nepoznal. +vydechne Jade a promne si kořen nosu, jako kdyby vymrkával z očí migrénu+

[Payne]

+po tom, co Tyler řekne, se zatváří trochu překvapeně a samotný je jí najednou trapně, že ji tahle bezpečnostní hrozba nenapadla. Naštěstí už nemá příležitost na to nic říct, ani nad tím přemýšlet, protože jí Jade nastíní nejbližší plány. A když jí dojde, že ji ani nepošle do vyhnanství, sama se zvedne a stoupne si kus dál od postele, tak aby viděla, ale nepřekážela. Na Tylerovu radu jen bezeslova přikývne a pak napjatě a s obavami sleduje, co se bude dít. Na pohled se víceméně neděje nic, ale už jen podle Jadeova výrazu je jí jasné, že to je jen zdání. Ani si neuvědomí, kdy si pevně zaťala nehty do dlaní, ale z celýho srdce souhlasí s doktorkou. Než ale stačí zasáhnout, ukončí to Dean sám. Trochu nevěřícně zírá, jak od sebe Jadea odmrští a to následné, lehce šokované ticho i Jadeovo oznámení jí napoví, že tohle rozhodně není dobrý. Dívá se z jednoho na druhýho, chce se zeptat, co bude dál, jaký další možnosti mají, ale strach z toho, že by mohla slyšet, že už žádné nejsou, jí to nedovolí. Nakonec se ale zastaví u Jadea, protože je jí jasné, že pokud nějaký možnosti on je bude znát. A nejspíš je bude chtít i provést...+

[Jade]

+Jade se vzchopí poměrně rychle a podvědomě si promne rameno a ohbí krku, přestože tam má kůži neporušenou a hladkou. Tyler dokončí kouzlo a dokulhá k Jadeovi, skloní se k němu a tlumeně si vymění pár slov, zatímco Judy rychle provádí diagnostický zaklínadla+
...Olivii, nebo někoho z empathů... +navrhne Tyler tiše, ale Jade zavrtí hlavou a cosi odpoví, tváří se vážně, zamyšleně, a je vidět, jak mu v hlavě už jedou kolečka+
Ať už plánuješ cokoliv, máš na to tak maximálně jeden pokus. +otočí se k těm dvěma doktorka+ Hodnoty mu zase stouply. +dodá, na tváři se jí zračí obavy, a najednou nevypadá tak přísně+
Je moc hluboko. +namítne Jade a poklepe si prstem na spodní ret+ nemůžu se dostat dostatečně blízko. Jeho magie zareaguje na tu moji a brání se, a těsnější magický spojení s ním nikdo jinej nemá... +poznamená a pak se očima zastaví na Payne a zvedne koutek o trochu výš. V očích mu blýskne+ Ale ty se můžeš dostat hloub. +přimhouří oči+
To nepřichází v úvahu. +zamračí se Judy+ Mozek nekouzelníků na to není stavěný, nevíš, co se může stát. Už jenom snažit se ji tam dostat je riskantní i pro tebe. +zavrtí hlavou rázně+

[Payne]

+na to, aby pochopila, jak moc to je vážný, nepotřebuje být ani doktor, ani čarodějka. Přejede pohledem z doktorky na Jadea, ale drží se v pozadí, protože nemá dojem, že by tady mohla být něco platná. Když se na ni pak ale Jade zadívá, na chvilku překvapením zapomene zavřít pusu, protože něco takovýho fakt nečekala. Šokované výrazy zbylých zůčastněných a kategorické "ne" z doktorčiny strany jí znovu prozradí všechno o tom, jak moc špatný nápad to je. Jenže jí stačí jediný pohled na Deanovu pobledlou tvář, aby věděla, že hodlá zkusit naprosto všechno, co jen bude možný, aby ho přiměla se vrátit zpátky.+ Jo, jdu do toho. +prohlásí jen pevně, ale kdyby měla říct, že nemá strach, byla by to prachsprostá lež+