The Bunker

[Rebecca Altamirano]

+trochu se ušklíbne, když sáčky položí na stůl, ale jeden si vezme. Víc ani nebude potřeba, vzhledem k tomu, že stříbro v sobě už žádný nemá, nastartuje se hojení hned, protože ho nebude brzdit odbourávání stříbra. Cítí na sobě Deanův pohled, ale dnes show nebude, na to není čas:D Takže tuhle instatní krev otevře a ze vzduchu si vyčaruje skleničku, páč je prostě slušně vychovaná a civilizovaná upírka:D Přelije rudou tekutinu do skleničky a nadvakrát ji do sebe obrátí. Okamžitě cítí, jak se spustí hojení, ale pro jistotu to ještě trochu podpoří kouzlem; přitiskne si dlaň na ránu a tiše šeptá zaklínadla a když dá ruku pryč, v místě, kde před chvílí byla ošklivě potrhaná rána, už je jen růžová jizva, jakoby to bylo už několik týdnů staré zranění. Nechá skleničku i obal zmizet, aby ji ještě neobvinili, že po sobě neuklidí:D Věnuje těm dvě poslední pohled a krátce se podívá i na Tylera. S nějakými příkazy puberťáků se neobtěžuje, protože je jí jasný, že by stejně neposlechli, tak proč si třepit jazyk:D Nicméně nad Jadeovou poznámkou jí maličko cuknou koutky; následuje ho bezeslova chodbami a zapamatovat si cestu se ani nepokouší. Podívá se na ty tři, výraz neutrální, ale podobně obezřetný. Vejde do té malé místnosti a postaví se tak, aby těm třem nijak moc nezasahovala do osobní zóny i když to tam jde celkem těžko. Poslouchá jaký je plán a Jade v akčním módu jí vyhovuje, protože aspoň není tak protivnej:D Dotazy nemá, tak jen úsporně kývne a čeká, až řekne, že jsou spuštěný štíty a budou se moct přemístit+

[Payne]

+trochu stiskne rty a oči jí potemní, ale radši by si ukousla jazyk, než by něco řekla. Když si Bí vezme sáček, nekouká na ni, protože ví, jak to vypadá a nikdy jí to nevadilo. Místo toho nenápadně, zpod řas, pozoruje Deana a možná i Tylera, ale toho spíš proto, že ho nezná a neví, jaký k němu zaujmout postoj, i když tam na chodbě, když na ně narazil, si vysloužil pár plusových bodů. Koukne na Bí, až když dosvačí a když vidí zahojenou ránu, usměje se a trochu se jí uleví. Vyprovodí je pohledem a když za nima zaklapnou dveře, uleví se jí, ale vzápětí pocit trapnostii prudce zesílí, protože je tam najednou poněkud hlasitý ticho a tak nějak neví, co má asi tak teď dělat a začne být trochu nervózní i z Tylera. +

[Jade]

+jestli je těm třem její blízkost nepříjemná, jsou natolik profesionální, že to nedají najevo. Olivia si ji prohlídne pozorněji, ale tváří se naprosto neutrálně; má pravidelné, vzdáleně slovanské rysy, které se vyznačují snad až nepřirozenou dokonalostí, kolem tváře se jí perfektně vlní leskle hnědé vlasy barvy čerstvě vyloupnutých kaštanů, a když na ni na chvilku dopadne světlo z chodby, nedá se přehlídnout, že má v sobě víc než kapku vílí krve. Teď ale nejspíš svoje kouzlo nějak "vypnula", protože Jade i Sven vypadají naprosto v klidu+ Nezkusíme je oddělit? +navrhne melodickým, nečekaně hlubokým hlasem se zájmem+ A jak to navrhuješ udělat? +zeptá se Jade klidně, pokud se to týká akce, evidentně mu nevadí, když někdo zpochybní jeho postup+ Můžeme se pokusit odčerpat část její magie. +nadhodí a hispánka Maria s rovnýma tmavýma vlasama vypadá, že ji to zaujalo+ Bylo by to nesmírně nebezpečný, budeme mít málo času a prostoru. Navíc nevíme, jak tvoje schopnosti zareagují ve styku s jejíma. +namítne Jade+
Co tvůj krevel? +zeptá se Sven, má slabý náznak přízvuku a kůži skoro jako albín+
Ten nefunguje na dálku, a objímat obscura fakt nebudu. +zašklebí se Jade v odpověď, zamyšleně koukne na Beccu, a neochotně přikývne+ Nemyslím si, že to vyjde. odčerpat obscurovu magii jde možná v prvních stádiích, ale ne teď. Nicméně... zkusit se to může. Jestli se něco zvrtne, vracíme se k původnímu plánu. +ukončí diskuzi. Pak jim čtyřem konečně zapípají hodinky se souřadnicemi od Tylera, kam se mají přemístit, Jade zavře oči, zašeptá pár tichých slov, a spustí štíty. A protože Becca hodinky nemá, chytne ji za předloktí a přemístí je na udaný místo+
(v tomhle tématu je The World, tak asi pokračuj tam)

[Dean]

+sleduje Beccu, jak si vymačká krev do sklenice, a fascinovaně to pozoruje, trochu se mu chce zvracet, ale ovládá se, i když jak si pak olízne rty, zachvění potlačí jen s největším sebezapřením. Na tohle si asi fakt nikdy nezvykne. Ale... takhle to vypadá skoro i civilizovaně. když vypadnou, dost se mu uleví, i když pořád tu je Payne a ten obrovskej mrak, kterej budou muset probrat. Tyler přejde za stůl; do Jadeova křesla se ale neposadí, vezme si notebook a odnese si ho na pohovku. Vypadá neobvykle znepokojeně, což Deana překvapí; v Jadeově nepřítomnosti přebírá velení vždycky, to ho nerozhodí, ale dneska se oba dva chovají trochu divně. Deana napadne, že to asi bude tím obscurem, přece jenom se neevakuují každý den+ Vy dva někam zmizte. +doporučí jim tyler, ale narozdíl od Jadea to nezní jízlivě, ale možná i dobromyslně+ čím míň o vás bude slyšet, tím líp. Až se vrátí, dám ti vědět. +koukne přímo a Deana+ Snažte se už do ničeho nenamočit. +ušklíbne se trochu koutkem, a vrátí se pohledem k monitoru. Obočí se mu stáhne obavami+ Jo. +přikývne Dean, koukne na Payne, pak zaváhá, a nakonec vyhrkne+ Nevyhodí mě, že ne? +kousne se do rtu+
To... já nevím, Deane. Ty tvoje věčný průšvihy ho vytáčí, ale tentokrát jsi ohrozil všechny. Víš, že to netoleruje. +koukne na něj Tyler vážně, nic nepřislazuje a mluví s ním na rovinu+ Pár dní se drž stranou a nevytahuj to. Teď fakt není dobrá chvíle, má svý starosti. +doporučí mu a vrátí se k počítači, čímž dá najevo, že i on má teď jinou práci. Dean si povzdychne, otevře dveře, a pustí Payne na chodbu jako první+ Nemáš hlad nebo žizeń? +navrhne, a vede ji směrem ke kuchyním, jako by se bál zůstat s ní někde sám, protože pak budou muset fakt tnout do živýho. Před kuchyněma je velká jídelna, nebo možná společenskej prostor, Dean jim v zásobárně vezme dvě lahve vody a nějaký sendviče, posadí se s ní k jednomu ze zastrčenejch stolů a jeden si rozbalí, rozpačitě k ní zvedne oči, ale v tom se ozve výkřik+ Deeeeeaaaane! +zavýskne dětskej hlas, a Dean ztuhne, tvář mu zbledne, a oči se rozšíří panikou+

[Payne]

+je celkem příjemně překvapená, že Beccyinu svačinku ustál docela v pohodě a je na něj tak nějak pyšná, ale dál drží neutrální výraz a lehce defenzivní postoj. Maličko se ale uvolní, když ti dva zmizí a když jim Tyler doporučí, aby se uklidili z cesty, přijde jí to jako dobrý nápad. I když představa, že bude s Deanaem sama, po tom...všem. Uhm. Kousne se do rtu a nová vlna výčitek jí znovu projede skoro bolestivě tělem, když se Dean zeptá Tylera, jestli ho nevyhodí. A Tylerova odpověď ji vůbec neuklidní, spíš naopak. Bože, proč musela být tak pitomá, proč na tom trvala?! Bí by se o sebe určitě postarala, když by věděla, o co jde. Teď už je ale pozdě, přemítat nad nějakými "kdyby". Musí to prostě nějak vyřešit, srovnat. Povzdechne si a tak nějak se na to vůbec netěší.+ Jenom trochu žízeň. +přikývne, když vyjdou ven; na jídlo momentálně nemá ani pomyšlení, protože žaludek má z toho všeho stažený do velikosti hrášku:D Sedne si ke stolu a vezme si jednu láhev, chvilku se trochu příliš pečlivě věnuje jejímu otevření, ale ví, že jednou se na něj podívat musí a musí tomu čelit, takže k němu vzhlédne, přestože netuší, co říct, ale v tu chvíli se ozve to vysoké, zavýsknutí. Dětské zavýsknutí a když vidí, Deanův výraz, ani nepotřebuje žádnou další nápovědu. Jeho starý život, ten který měl a ztratil, ho právě kousnul do zadku. Nebo spíš se mu zrovna pověsil na krk. Dívá se na ně a na nečekaně bolestivý okamžik se jí připomene i její starý život...Honem se ale vzpamatuje, párkrát zamrká, aby zahnala zrádnou vlhkost z očí a maličko se usměje+

[Dean]

+na chvilku vypadá, že je mu maximálně dvanáct, zděšení jeho obličej nějak omladí, ztěžka polkne, ale ve vteřině je to pryč, a když se otočí, přesně včas, aby běžícího chlapečka popadl do náruče a vyzvedl ho do vzduchu, široce se usmívá, a je to skoro stoprocentně přesvědčivý. Chlapeček zavýskne a vrhne se mu kolem krku, je celej rozesmátej, a vůbec nevypadá jako někdo, kdo se stal sirotkem tak ve dvou letech+ Ahoj cvrčku. +usměje se Dean na holku, která se chlapečkovi courá v patách. Oba mají v rysech něco podobnýho Deanovi, kolem rtů, možná i ve tvaru nosu, ale Dean má jako jedinej z nich tří tmavý vlasy. Zato čokoládový oči s ním sdílí aspoň sestra. Klukovi může být tak pět, a jí okolo deseti, možná jedenáct, je docela drobná, takže působí mladší. Narozdíl od bratříčka se ale nesměje, světle hnědý rovný vlasy jí rámují obličej, a částečně zakrývají bystrý oči+ Slíbils, že nás vezmeš na zmrzku! +plácne Deana bráška do čela nespokojeně, ale culí se+ No jo, to jsem slíbil. +pousměje se Dean, a rozcuchá ségře vlasy, když se k nim došourá, ale děvče mu uteče pod rukou+ Ehm... Payne, to je Ben a tohle je Meg. +představí jí sourozence rozpačitě+ To je Payne, moje holka. +uculí se trochu+ ty ji pusinkuješ? +zajímá se Ben živě, a dean trochu zrudne. Jo, kdyby jenom to+ Nepřišel jsi. Ani jednou. +vyčte mu okamžitě Megan, a vypadá docela naštvaně. Jo, u ženskejch dneska nemá dobrej den+ Mám moc práce u Jadea, vždyť víš že- +začne se omlouvat, ale Meg si jen odfrkne+ Kdybys chtěl, našel by sis ho. +založí si ruce na útlý hrudi. Zdálky na ně zamává zaklínačka Lauren, a malej Ben si k ní odběhne pro svačinu+ Jsou na vás hodný? +zeptá se Dean aspoň rozpačitě, a Meg si povzdechne+ Jo... jo, Lauren je fajn. +přikývne a sedne si na lavici+ Ben jí říká mami. +zamumlá a koukne se na něj+ On už si na tátu vůbec nepamatuje. +dodá tiše, trochu svěsí ramena, a na chvilku vypadá děsně osaměle, až musí Dean zamrkat+

[Payne]

+po očku si je prohlíží a to jak jsou si podobný, v těch drobných detailech, jí přijde úžasný a najednou jí i trochu zamrzí, že je nepředstavil dřív. To ale nedá nijak najevo a když ji představí, musí se prostě usmát, přesto všechno, co mezi nima momentálně visí jako obrovskej rudej vykřičník. A navíc, jak drží brášku v náručí, je prostě sladkej:D A když se Ben s dětskou nevinností zeptá, jestli ji pusinkuje, oči jí zajiskří smíchem a malinko zčervená.+ Ahoj. +usměje se na ně mile; na Meg ale vidí, že se zlobí. Jo, pro Bena je to vlastně snazší, díky tomu, jak byl malý. A o to těžší je to pro ni, protože si pamatuje víc a bude si rodiče pamatovat dýl, i když i její vzpomínky vyblednou. Ale to, že za nimi Dean nebyl...to není dobrý. Pořád jsou rodina a tohle je pro ni docela citlivý, vzhledem k tomu, že ona už nemá nikoho. Zadívá se za Benem, když se rozběhne za ženou, která akorát přišla a pak zvedne oči k Deanovi. Opravdu ráda by mu nějak pomohla, ale tuhle bitvu musí vybojovat sám; ale zadívá se mu do očí a nepatrně, povzbudivě se usměje a najednou tak moc chce, aby se to mezi ní a Deanem zase urovnalo, až musí na chvíli sklopit oči, protože hrozí, že jí to přemůže.+

[Dean]

+Meg kývne, když ji pozdraví, trochu se usměje, ale je nafouknutá na Deana, takže se nemůže moc kamarádit + Pocem, cvrčku. +polkne trochu, a rozvolní si ten knedlík, co má najednou v krku. Obejme ségru kolem hubenejch ramen, a přitáhne si ji k sobě+ Já vím, je to těžký. Ale vy... ty a Ben, vy můžete začít znova. S Lauren. Mít normální život. Možná... je prostě lepší nechat Bena zapomenout. +řekne tiše, ale Meg se mu prudce vymaní a tak opařeně na něj koukne+ To nemyslíš vážně! +vyhrkne a postaví se, Dean si povzdychne, a ramena mu trochu klesnou+ Ne... vlastně nemyslím. +přikývne rezignovaně+ Neměli byste zapomenout. Já... slibuju, že se zastavím. +usměje se+ Půjdeme na tu zmrzku. Nebo do zoo. +navrhne, a koukne na Payne+ Meg půjde v září do školy. +uculí se trochu, aby ji zapojil do rozhovoru+ Dostaneš hůlku, cvrčku. +mrkne na ségru, a jeho veselí je skoro přesvědčivý, skoro+ Jo. +přikývne důležitě děvče, a nedokáže schovat širokej úsměv. Ben k nim přiběhne zpátky, a rozdělí se s nima o mrkvičky, co dostal, dokonce i Payne jednu dostane+ Ty budeš Deanova nevěsta? +koukne na ni s dětským zájmem+

[Payne]

+je jí Deana docela líto, jak se snaží si ji usmířit a i když má v podstatě pravdu, říkat jí to teď nemá moc smysl. To pochopí sama, ale později, za pár let.+ Nezapomenete. +ozve se pak tiše a podívá se na Meg, trochu rozpačitě, protože si není jistá, že může něco říct, ale pevně+ Ty i Dean máte vzpomínky, o který se můžete s Benem podělit. A ty vám nikdo nevezme. +usměje se měkkce a vzhlédne k Deanovi ve stejné chvíli, kdy se na ni podívá i on a pousměje se+ Vážně? To je super. Do Bradavic? +zadívá se na ni zvědavě a když přiběhne Ben a podělí se o svačinku, na chvilku se jí poněkud sevře hrdlo, protože i její bráškové se s ní vždycky o všechno podělili. Nad tou dětsky upřímnou otázkou zrozpačití, ale musí se usmát+ To nevím. Myslíš, že by měl? +podívá se na klučinu úplně vážně, jakoby na jeho názoru záleželo ze všeho nejvíc a v očích má tolik něhy a tepla, jako dokáže mít chladu. A možná proto, že spoustu svých pocitů a emocí pečlivě skrývá, je to teď o to víc poznat+

[Dean]

+Meg se na ni podívá, trochu překvapeně, ale pak pomalu přikývne+ Jo. +jakože tak to taky myslela+ Lauren se snaží. Sehnala nějaký fotky, a vystavila nám je, ale... +pokrčí hubenýma ramenama+ Nee, my nechodíme do opravdickejch škol. +zašklebí se Meg vesele+ Máme takovou menší školu tady, vlastní. +vysvětlí Dean+ Ale hůlku dostaneš. +uculí se+ A konečně budu moct na koště i oficiáln+. +zazubí se Meg a oči jí zasvítí, až se Dean musí usmát. Ben se posadí vedle ní na lavici, pak zjistí, že nevidí, a radši si klekne+ Asi jo. +usoudí potom moudře a přikývne, a Dean sse trochu uculí do svýho sendviče, sklopí oči, a trochu se nadechne, protože je toho na něj poněkud moc, a svírá se mu z toho hrdlo+ Bene, Meg... +dojde k nim Lauren, jejich nová máma, a na Deana s Payne se usměje+ Konečně nám vyměnili buňky za větší, pojďte si vybrat postele. +pohladí chlapečka ve vlasech a Meg po rameni+ Večer se můžete za Deanem zase zastavit, když bude mít čas. +navrhne, a Dean se na ni vděčně usměje+