od Dean » 16 kvě 2018 20:13
+stiskne rty, aby mu z nich nevyklouzlo něco, co nepůjde vzít zpátky+ Je mi líto, co se jí stalo, ale to neznamená, že budu ignorovat, jaký děláš kraviny. +zavrčí+ A slyšíš se ty? +zamračí se, a ten výraz na její tváři se mu ani trochu nelíbí, nedaří se mu se uklidnit, a to ho frustruje ještě víc+ To jsem neřek, tak mi to necpi do pusy. +zavrtí hlavou rezolutně+ Já moc dobře vím, že to co ty a já děláme je nebezpečný. Ale ani ty sama před sebou nemůžeš přece vážně obhájit, že to děláš úplně sama. +odsekne, a trochu neurčitě ho napadne, že to možná přehnal, že možná neměl tohle všechno říct nahlas, ale než stihne tu myšlenku uchopit, přistane mu na čelist její pěst. Nečeká to, to teda ani trochu, takže málem ztratí rovnováhu a zamává rukama, aby neupadl. Vztek v jeho tváři se skoro komicky změní na zmatenou paniku, oči se mu šokovaně rozšíří+ Doprdele. +odplivne si, promne si čelist, ale ve slinách krev nemá, takže se mu povedlo se nekousnout. koukne jí do očí, a z tý neředěný touhy v nich ho bodne ve slabinách, i když si není úplně jistej, jestli to není touha po tom ho zabít. Jo, rozhodně je vzrušenej a trochu vyděšenej. Zvláštní kombinace. A pak do něj vrazí+ Kurva Payne co bl- +vyhrkne, ale umlčí ho její rty. A to takovým způsobem, že jeho mozek nestihne ani nic namítat, to, kde jsou, v jaký jsou situaci, ten bordel mezi nima. Jeho mozek se totiž brutálně rychle odkrví ve prospěch momentálně podstatnějších orgánů. Pravda je, že iniciativa bývala většinou na jeho straně, ne že by se Payne nikdy ničeho nechopila nebo ho neprovokovala, ale... ne takhle. Nikdy po něm nevyjela takovým způsobem, že ztvrdnul snad už když se k němu přitiskla. A ta touha v ní, ten hlad, s jakým ho líbá... jo, zjišťuje, že to ho bere fakt hodně. Z úst mu uteče zasténání, kterýmu se prostě nedokáže ubránit, kousne ji do rtů a polibky jí divoce, skoro hrubě oplácí; chce jí bejt blíž, ale zároveň s ní zatřást, aby se probrala, obrazně řečeno ji profacknout, a jeho polibky to docela dobře odráží. rukou jí vyjede do vlasů a sevře je na temeni do pěsti, zuřivě ji líbá a pak jí trochu odtáhne hlavu na stranu a zaboří nos do jejího krku; obklopí ho okamžitě, její kůže, tak báječně jemná, jeho, jak to sakra přežil tolik týdnů bez ní? Zhluboka se nadechne a zasype ji polibky, vpíjí ji do sebe všemi smysly, rukama jí klouže po těle jako by se jí chtěl vsublimovat pod oblečení, jako by před minutou bylo pozdě, jako kdyby umíral na žízeň a ona byla poslední doušek vody. Stiskne její kůži v prstech, možná to trochu zabolí, letmo stiskne v dlani její ňadro. Snaží se dostat na její kůži, shrne jí tričko z ramene, aby ji mohl zlíbat, pokrýt polibky, kousnout ji; moc velkej výstřih ale nemá, a tričko trochu zapraská, povolí a natrhne se, a on ji ostře kousne do citlivý kůže ňadra. Jenže je to moc; moc dlouho, moc intenzivní, moc Payne, a on má pocit, že to prostě nevydrží. Chytne ji za boky, pevně a nekompromisně, a bez ptaní je přetočí, teď je na zdi přitisknutá ona, a on ji trochu drtí o studenej kámen, rty jí klouže po krku, po rtech, bere si je v dobyvačným polibku, a pak bez přemýšlení instinktivně sáhne k lemu jejích kalhot, se zapínáním trochu bojuje, ale nakonec zvítězí, a zajede jí rukou rovnou do kalhotek, a je tam tak horko, tak vlhko, jen pro něj, v kalhotech mu bolestivě zaškube+