Pokoj v prvním patře vlevo

[Wenai Lafayette]

Pokoj mého milovaného bratra.

[Wenai Lafayette]

+dojde za bráchou do pokoje, teda ona zaklepe a počká, jestli ji pustí dovnitř+

[Viktor Lafayette]

+sedí tam obklopenej knihama, na nose má brýle a je do toho tak zabranej, že uslyší až druhý zaklepání+ Ano? dále? +zavolá a zvedne hlavu+

[Wenai Lafayette]

+vejde do pracovny a zaculí se na něj+ Čau, co děláš? Zase pracuješ? +nakoukne mu do papírů+ Helel, co kdyby sis dal malou pauzu a šli sme do hospody? Nebo si aspoň zarát kulečník nebo něco, já se děsně nudíííím.

[Viktor Lafayette]

Ahoj. +usměje se na ni+ Pracuji na publikaci k výstavě o starém egyptě. +ukáže jí knihu+ Hm? No proč ne, taky už jsem dlouho nikam nevypadnul. +pousměje se+ A kam vyrazíme? +sundá si brýle a složí je na stůl+

[Wenai Lafayette]

Super! +zavýskne+ Mnooo můžueme jít do Tapu. Já vim, já vim, že tam nerad chodíš, že je to pajzl. Nebo do hotelu nebo na Mýtinku, nebo klidně někam úplně jinam. Nebo si vzít flašku a jít do parku. +navrhne+

[Viktor Lafayette]

To je děsnej pajzl. +přikývne a sklidí si knihy+ Vždycky když se tam náhodou ocitnu, smrdím ještě tři dny. +zasměje se+ Uvidíme jak je venku, a kdyžtak někam zapadnem. Tak já se převleču a sejdem se v hale? +navrhne+

[Wenai Lafayette]

No jo, já vím, ale ta atmosféra, chápeš? +vykulí na něj oči, jestli jako chápe+ Jo, já si taky vezmu něco jinýho. Ale venku je docela pěkně. +pousměje se, kývne na něj a maže se nahoru převlíct+

[Viktor Lafayette]

Ale chápu. +uculí se+ Nezapomeň bundu! +zavolá jako zodpovědnej starší bratr, převlíkne se, a čeká na ni dole pod schodama+ Náhodou, víš jak je to dlouho, co jsem se naposled poflakoval v parku. +uculí se+

[Wenai Lafayette]

Jááá nejsem pometlo, ty jsi pometlo ty pometlo. +směje se a chichotá se, ale nechá si to teda vyčistit a zalepit a kňourá u toho jenom trošku+