Pokoj Vici a Byrona

[Byron]

+drží ji u sebe a schovává jí do vlasů polibky a je rád, že ji tam má tak u sebe+ Já se mám už docela dobře. +pousměje se a koukne na ni+ Jsem rád, že jsi tu se mnou.

[Victoria]

já vím, trvalo mi to. +pousměje se omluvně, vyleze k němu zpod deky a políbí ho na krk+ chceš sex? +navrhne a sklouzne mu rukama po těle, pač je rozhozená a neví jak se uklidnit+

[Byron]

To nevadí, cokoliv potřebuješ, kočko. +usměje se na ni a tulí si ji k sobě+ Já nevim, +koukne na ni opatrně+ Co ty? Ty bys chtěla? +zeptá se jí+

[Victoria]

jo. ne... já nevim. +povzdychne si a přestane ho osahávat, obejme ho, ale pořád je tak neklidná, tak vstane a nalije si panáka+ bavili jsme se, a tak. o mně, a o tobě, a o mejch nejistotách a strachu a nízkým sebevědomí, a tak. o tom že nevim jak vybudovat intimitu bez fyzickejch doteků. +uculí se+ a že se pořád strašně hlídám, a že moje identita a sebejistota je celá postavená na tobě. +pousměje se, napije se a přejde k oknu+

[Byron]

Jak chceš,lásko. +usměje se a pak se posadí a sleduje ji, jak tam chodí+ Na mě, jo? +uculí se na ni+ Já pro tebe udělám cokoliv, kočko, to víš. +zamrká na ni+ A nalej mi taky!

[Victoria]

já vím že jo. +pousměje se+ otázka je, jestli to je dobře, že jo. +uculí se a nalije mu taky, přinese mu sklenici do postele a sedne si na roh+ ale jo, na tobě. protože já vlastně nevim, kdo jsem bez tebe. jako já. +poklepe si na hrudní kost+ a je pro mě těžký přestat upravovat pravdu a realitu tak, abych ti přišla báječná. +usměje se+ no, ten doktor navrhuje, že bych ti mohla zkusit říct něco... něco velkýho, něco ošklivýho, co jsem ti nikdy neřekla. nikomu neřekla, něco co je pro mě těžký sdílet. +zastrčí si vlasy za ucho+ tak sem napsala seznam. +vytáhne z kapsy papír, je to pěkná složená A4+

[Byron]

Aha. +přikyvuje a sleduje ji+ No, já vím, že bez tebe bych nebyl vůbec níic, kočko. +usměje se na ni+ Protože ty a malá ste můj celej svět. A kdybych vás neměl... no to bych si mohl skočit. +usměje se na ni+ Tak jo, a chceš mi to říct? Mám se připravit? +koukne na ni napjatě+

[Victoria]

to jo. ale to je normální že jo. máš nás rád. +usměje se na něj pěkně+ ale já ani nevím, jestli mám bez tebe vůbec nějakou osobnost, něco co je moje a ne pro tebe. +uculí se+ jo, jo, to chci. mám se snažit bejt... k tobě upřímná ohledně mejch obav. takže. +odkašle si trochu+ mám obavu, že když ti řeknu úplně všechno, že nás to rozbije, protože sem ti vždycky neříkala pravdu. +pousměje se+ a ruce se jí trochu třesou, koukne do toho seznamu, chvilku vypadá že bude zvracet, a pak se zhluboka nadechne a najde tam něco míň děsnýho+ říkala jsem ti někdy, jak umřela moje máma? +koukne na něj+

[Byron]

Tak jo. +pousměje se a sleduje ji, jak tam chodí a trochu se kouše do rtu+ Tak jo, kočko. +přikývne+ Tak do mě, já jsem připravenej a obrněnej, aby nás nic nerozbilo. +uculí se na ni+ Neříkala...? +koukne na ni tázavě a zavrtí hlavou+

[Victoria]

+přechází sem a tam po pokoji a nevypadá to že by se měla unavit+ no, byla to magická nehoda. tak to aspoň řekli nám. vymklo se jí nějaký kouzlo. +vykládá mu, ale nedívá se na něj+ Ale já jsem... no, bylo mi deset. +pokrčí rameny+ ale myslím si, že ji zabil. on. teda, otec. +zamumlá, aklouby na prstech jí úplně zbělaj, jak je zatne+ oni se hádali, v noci, já jsem... +kousne se do rtu+ no a ráno byla mrtvá. +koukne z okna a zůstane tam stát, ale ramena jí trochu klesnou, jako by se jí ulevilo+