Vězeňské kobky

[Rebecca Altamirano]

Podzemní kobky jsou na druhé straně, než je obytné sklepení a ještě několik metrů pod nimi, v podstatě u samotných základů hradu.

[Rebecca Altamirano]

A k čemu by ti to bylo dobrý, milý Bože? +protočí oči a koutky jí pobaveně cuknou+ No, popravdě myslím, že Payne by s tím rozhodně nejspíš neměla ani zdaleka takový problém, jako polda. +konstatuje suše je si tím celkem dost jistá. Vyjde z pokoje a zamíří na opačnou stranu, vyjde ven a přes nádvoří zamíří ke sklepení, které rozhodně není tak pěkně zařízený, jako to jejich:D Po úzkém schodišti sejdou dolů a jsou celkem dost hluboko; je tam vlhko a dost hrozná zima a je to trochu jakoby se najednou vrátili o několik století zpátky. Dlouhá chodba, která je na dispozice hradu možná až příliš dlouhá, naznačuje, že se tady asi hodně upravovalo pomocí kouzel. V pravidelných rozestupech jsou v držácích umístěny pochodně a Becca teď jen zlehka mávne rukou a pochodně vzplanou a ozáří hrubé zdi svým měkkým světlem. Po obou stranách jsou kobky, je jich asi deset, ale obsazená je jen jedna.+ Budíček, vstáváme. +zavolá jasným, veselým hlasem, který skoro hmatatelně kontrastuje s místem, kde se nacházejí a přímo bolesstivě se sem nehodí.+ Přišla jsem se na tebe podívat, jsi rád? +stoupne si k mřížím a zadívá se na stále pečlivě sešněrovanýho bezduchýho+ A co ubytování, vyhovuje? +mávne zlehka rukou a společensky se usmívá, jakoby opravdu přišla zjistit, jak se mu tady líbí+

[Bezduchý]

+Celé tělo má prokřehlé zimou, která v těchto kobkách je. Kriste pane, vždyť to vypadá jak nějaká středověká hladomorna. Když ho sem před pár hodinama přitáhli, chvilku sebou mrskal a snažil se dostat aspoň z toho svázání, ale bylo mu to hovno platný. Po několika desítkách minut marného boje, kterým se ještě vyčerpal, a během kterých se nic jinýho nedělo, až na kapky vlhkosti stékající v pravidelném kap kap na zem, mu došla jedna věc. A to ta, že tu natáhne brka. Žádný Omega nepřijde a nevyseká ho z těch sraček. Kurva. V nepohodlný pozici, na studené podlaze se mu podařilo najít jakous takous pozici a dopřál si ten luxus usnout, protože si dokáže živě představit, co ho čeká, až si na něj vzpomenou. A že si vzpomenou, o tom vůbec nepochybuje. Vzbudí ho veselý hlas, to je jak z blbýho filmu.+ Mmmpfh +vydechne a probere se k životu a spolu s tím i bolest.+ Prostředí pěkný +pronese skřípavým hlasem, hrdlo má trochu zhmožděný na mluvení.+ Jen by bodla telka a satelit. +Opře se tak, aby na ni viděl. Sakra to není možný, vždyť byla skoro mrtvá. Teď vypadá až moc živě.+

[Vishous]

Jak se to říká? všechno, co řeknete bude použito proti vám, nebo tak nějak ne? +kmitne obočím nahoru a dolů a následuje ji a nestačí zírat.+ Budeš mě muset vzít na obchůzku, protože tohle +máchne rukama do vzduchu.+ Je docela pěkná bouda. Trochu mě děsí, že by s tím Payne neměla problém.... +zamrmle si spíš pro sebe.+ No vida +jak schází do sklepení.+ Jako za starejch dobrejch časů. Wrath by byl nadšený. Myslím, že si na výdobytky moderní doby nikdy moc nezvykl, ale běda jestli mu to práskneš. Chováš tu nějaký domácí mazlíčky? +podiví se prázdným celám, a docela by ho zajímalo, kdo je naposled a hlavně kdy obydloval. Jak se B. zastaví před bezduchým, stoupne si bokem zornýho pole, trochu schovanej ve stínu. Zatím to nechá na ní, aby si užila, on by se totiž asi nemusel udržet.+

[Rebecca Altamirano]

Ach, no v tom případě jsem ráda, žes to nenahrál. +ušklíbne se pobaveně+ Ráda tě tady provedu +usměje se a pak se pobaveně zašklebí+ No já moderní věcičky miluju a myslím, že už bych se bez nich neobešla. Ale taky to nikomu neříkej. +zablýskne jí v očích+ Nene, žádný mazlíčky, ty do klecí nezavírám. Spíš sem tam nějakou tu hračku. +usměje se mrazivě a obrátí svou nedělenoou pozornost k smraďochovi v cele+

Ach, tak to mě mrzí, ale v tom ti nemůžu vyhovět. +zatváří se smutně, pak zlehka přejede rukou nad zámkem, který tiše cvakne a vejde dovnitř.+ Nicméně ti můžu slíbit, že nudit se nebudeš...+slíbí mu a úsměv, který jí zvlní rty není ani trochu příjemný. Oči má temné, ale okraje duhovky jsou olemované tmavě jantarovou barvou, která postupně splývá s tou téměř černou, ve které už téměř ani nejde poznat zornici. Je to dokonalý indikátor toho, že u řízení není B. sama.+ A víš, co se mi na vás, smarďoších, líbí nejvíc? +optá se konverzačně a v ruce se jí objeví velká dýka. Pomalu a aniž by mu přestala hledět upřeně do očí, mu přiloží špici těsně pod oční důlek a zlehka zatlačí. Fascinovaně sleduje tu hnusnou, černou tekutinu, která u nich supluje krev a pak vede rovný řez dolů, až ke koutku úst+ ...že nemůžeš umřít, dokud to sama nebudu chít. +zašpetá důvěrně, až svůdně a pak se šťastně zasměje. Ten mrazivý zvuk se odrazí od studených, vlhkých stěn, které ho pohltí stejně, jako pohlcovaly celá staletí bolestný křik jiných vězňů, mučených a umírajících. Intenzivně se bezduchému věnuje skoro celou hodinu, postupuje pečlivě tak, aby neomdlel a když se to stane, rychle ho zase probere. Nakonec ho sundá z háku ve zdi, kam si ho pověsila, aby se jí pohodlněji pracovalo a místo toho ho přípoutá do ocelových okovů zapuštěných do zdi tak, aby mohl celkme pohodlně sedět.+ Odstoupí od něj a zálibně se zadívá na své dílo; sama je celá od té černé, páchnoucí hmoty, ale vypadá že to ani nevnímá. Otře dýku o zbytek jeho rozřezaného obleční a zastrčí ji do pouzdra na stehně+ Zase brzo přijdeme, neboj. +ujistí ho, jakoby se mu mělo stýskat a množné číslo je zcela na místě; pak se otočí a vyjde zpátky na chodbu+ Myslím, že potřebujeme pořádnou sprchu. +uculí se vesele a zadívá se na Vishouse, její oči jsou stále temné, ale olemované tím zlatavým kroužkem, značícím, že stále nejsou sami+

[Vishous]

+Stojí opřený o vlhkou zeď vězení a kouří jednu cigaretu za druhou. Sladká vůně kouře do tohoto prostředí vůbec nezapadá. Oči má zavřené a jenom poslouchá. Ani se nepotřebuje dívat, aby věděl, jak dostaveníčko jeho holek s vězněm probíhá. Jeho fantazije pracuje na plné obrátky, když je na okamžik ticho, je tak těžké a hutné, ale vzápětí se zas naplní kakofonií křiku. To ho B. probrala... je na to na obličeji takový pěkný trik s trojklanným nervem. Sotva típne poslední cigaretu vyjde Rebecca a Rebecca z cely. Vishous se odlepí ode zdi a sjede její finální dílo pohledem bez jakékoliv emoce.+ pěkná práce +usměje se na ni, a je to takový lehce vyšinutý výcul. Pečlivě si prohlídne její tvář a ujistí se v tom, co si myslel. Koukají na něj obě dvě.+ Napadá mě pár věcí, co by se tu daly ještě udělat, nicméně máte pravdu, sprcha vám jenom prospěje. +Prsty jí oddělá z obličeje ušpiněný pramen vlasů a dá ho bokem.+ Bavila ses lásko?

[Rebecca Altamirano]

Děkuju. +usměje se zářivě, očividně šťastná, že se mu její práce líbí:D+ Jo? +nakloní hlavu na stranu a se zájmem se na něj zadívá+ chceš si taky hrát? +zeptá se a v očích jí znovu zablýskne+ A pak by ses k nám mohl připojit ve sprše...+přivře oči a zkousne si spodní ret+ Ano, bavila jsem přímo skvěle. A ona taky, vypadá spokojeně. +ušklbíne se pak a oči mají náhle znovu svoji obvyklou, tmavě hnědou barvu, bez jantaru i té téměř obsidiánově černé. Už jsou zase sami... víceméně, protože je jasné, že Ona je stále těsně pod povrchem+

[Vishous]

+oci mu lehce potemni, pri predstave, jak si spolu vsichni oba tri budou hrat.....+ ale ne dneska, myslim, ze trocha oddechu ti prospeje +rekne se sebezaprenim,protože ta predstava je az prilis lakava.+ a navic musime zkontrolovat, jestli se payne s butchem vzajemne nerozcupovali +podotkne. A je na to docela zvedavy.+ mimochodem, nepostrehlas neco mezi Rhagem a zrzkou? +zepta se okrajem kdyz stoupaji nahoru po schodech.+