Soukromá ložnice

[Rebecca Altamirano]

[/center]

[Rebecca Altamirano]

+přemístí se do svého z Guns do svého pokoje, odněkud vyhrabe černou, sportovní tašku a v rychlosti si sbalí nějaké oblečení a pár dalších věcí, bez kterých se neobejde, jako třeba své zbraně:D Jako třešničku na dortu si na záda pověsí katanu, v garáži sedne do tmavě červeného Lancera a dojede do Edinburghu na letiště. Zabookuje si první večerní volný let do Prahy, který letí za pár hodin. Zbytek času stráví touláním po Edinburghu a nasáváním té neskutečné atmosféry, která z prastarých zdí vyzařuje. Nakonec se čas odletu přiblíží a Becca se sevřeným žaludkem nastoupí do letadla a zamíří směr Praha+

[Rebecca Altamirano]

+přemístí se sem z Finska, dá si rychlou sprchu, převlékne se a po prudkém vnitřním souboji si ze zbraní vezme jen Firestar, který si připne na stehno a zamaskuje zastíracím kouzlem. Ještě rychle mrkne do zrcadla, spokojeně se usměje a přemístí se na adresu, kterou jí Man dala.+

[Manori]

(neukazuje se obr. )

[Rebecca Altamirano]

[Rebecca Altamirano]

+Klekne si vedle ní, takže má hlavu ve stejný výšce a z blízka jí kouká do očí.+ To nebylo obvinění kotě +zlehka ji pohladí po vlasech a hrozně moc rád by jí řekl, jak je šťastnej, že ji našli. Jak hrozně je sám na sebe nasranej, že ji ráno nechal odejít, jak hrozně se o ni bál....+ já vím leelan +Ujistí ji, a opravdově se na ni usměje, což je co říct, protože na ostatní se jenom šklebí.+ Teď tě zvednu a vezmu tě někam, kde tě vysleču a... jo. +Poví jí informativně, co se chystá dělat, aby byla připravená, protože je mu jasný, že ji musí bolet každej minimální pohyb.+ Netrap se, všechno už bude dobrý. Zrzka bude v cajku, má ji v péči Rhage +Trochu zvedne koutek v tajemným úškebku. Neskutečně přeopatrně ji zvedne do náručí a odnese do Beccyiny ložnice, jak mu ukáže jedno z těch prapodivných stvořeníček, s očima jak žárovky.+ Postarám se o tebe leelan. +Celou cestu z ní nespouští oči, jestli se náhodou neukáže "Creepy B."+

+vzdá pokusy přimět Syr, aby si šla odpočinout a doufá, že pak někdo pomůže i jí.+ Ale mělo by být…+to, že mu i v tomhle stavu odporuje by mohlo být dobrý znamení:D+ To je dobře. +uklidní se trochu, když jí řekne, že o Syr se postará Rhage; když ji zvedne, na okamžik stáhne tvář bolestí, ale pak jen zavře oči a přitulí se k němu. Je tak strašně unavená, ale zároveň má strach, že když usne, vrátí se Ona. A kromě toho jí to ani ta různorodá bolest, která každou chvíli projede jejím tělem, ani nedovolí.+ Tak jo…+zašeptá jenom a slabě se usměje. A to, že se proti tomu nijak neohrazuje, dává tušit, jak moc mizerně jí je…+

[Vishous]

šetři síly na hádky kotě, budeš mít dost času pozdějc +utne veškeré protesty hned v zárodku. Chvilku na ni kouká, jak je fakt mrňavá v tý velký posteli a přemýšlí, jak ji dostat z oblečení, aniž by ji to zbytečně bolelo nebo s ní hýbal. Tak začne botama, tam je to jasný.+ Je mi to líto, ale budu to muset rozstříhat. +žádný jiný geniální řešení nenajde. A tak vezme svoji dýku a kousek po kousku oblečení rozřeže, až B leží uplně nahá na hromadě špinavých hadrů.+ Tak a teď +Jednou rukou ji nadzvedne a druhou to všechno vytáhne. Čelo má stažený, až se mu kolem očí dělají vějířky vrásek.+ Kotě, jak ti to můžu ošetřit? pomohlo by pomazat krví? +kdo ví proč ho napadlo zrovna tohle. Ale živě si dokáže představit jak to asi bolí. A to ho uvnitř hrozně drtí.+ Napij se ode mě. +Není to prosba, je to příkaz a na žádný výmluvy není zvědavý. On potřebuje, aby se od něj napila. Hrozně moc to potřebuje. Možná skoro tak moc, jako Becca.+

[Rebecca Altamirano]

+když z ní sundává zbytky roztrhanýho oblečení, skoro to ani nezaregistruje, z toho stříbra, které se jí stále vstřebává do krve, je jí čím dál víc zle; vědomí má jako v mlze a chvilkama má trochu halucinace a problém odlišit, co je realita a co ne. Zamrká a soustředí se na jeho hlas, protože jí to pomáhá zůstat při vědomí. A on je rozhodně realita, takže nemá strach, že to, co zrovna vidí, není skutečný.+ Musíš...+namáhavě polkne, protože jí pořád bolí podrážděné hrdlo a nateklé hlasivky+ ...musíš z ran co nejlíp vymýt stříbro. Jinak se nenastartuje regenerace. +vysvětlí mu a zase zavře oči, protože má pocit, že má snad víčka z olova, jak jsou těžký. Nechce ale spát, ze strachu, že se zase vrátí Ona+ Já...nevím. +zašeptá a kousne se do rtu+ Bojím se, že se zase objeví, že ji předtím přilákala chuť krve. Objeví se pokaždý, když ztratím kontrolu. +zadívá se mu do očí a je vidět, jak moc se toho bojí. Nenávidí za to sama sebe, ale to, že existuje její část, kterou nedokáže ovládat a nemá ji pod kontrolou, ji děsí do morku kostí. Obzvlášť, když je to zrovna tahle část.+

[Vishous]

+Nakloní se k ní, aby nemusela tak moc mluvit nahlas, protože i to ji očividně děsně bolí. Pozorně poslouchá a už hned přemýšlí jak nejšetrněji o vymýt. Sprcha nepřichází v úvahu, nakoukne do koupelny, kde je docela velká mosazná vana. Tak ji hned začně napouště, ale jen tak teplou vodou, aby to bylo jak lidský tělo asi. Nebo jak pro mimina, 37 stupnů. Vrátí se pak do ložnice a vidí jak B bojuje s únavou.+ Tak jo, Leelan, uděláme to takhle, nejdřív to vyčistíme, a pak až se najíš, aby se to pěkně hojilo +hlas má takový plochý, všechny emoce pěkně zamknuté na klíček v šuplíku.+ Jestli se objeví, tak se objeví, přestań si lámat hlavu. Z tohoto pokoje se nedostane, natož přese mě kotě +děsně opatrně ji pohladí po tváři.+ Tak pojď, +Podebere ji, zvedne a přenese k vaně. Pomalu ji spouští dolů, až má vodu až po bradu, ale jak nemá moc síly, tak sklouzává pořád níž. Hromsky na hovno. Takhle se ještě utopí.+ Počkej kotě +jednou rukou ji drží nad vodou, druhou ze sebe strhává hadry a už leze za ni. Položí si ji na sebe, takže na něm leží a V má volné ruce k práci. Má docela hrůzu z toho, jí ty rány nějak dřít, ale jak řekla, musí se to vymýt. Bříšky prstů zlehka přejede po okrajích a začne to stříbro vymývat. Pak ho něco napadne. Stříbro je kov, a s kovem on to umí....+ Kotě, já něco zkusím jo? +upozorní ji a pak natáhne svou zářící pracku až na druhou stranu vany. Ta se jak na povel rozzáří a začne k sobě přitahovat zbytky stříbra jak magnet, ty se začnou seskupovat do malilinkaté kuličky, pak o něco větší. Je skoro vidět, jak se to z ní vyplavuje ven. Až už je to všechno. Vezme ji do ruky a hodí na hromádku svého oblečení.+ Kotě mluv se mnou +broukne jí do ucha+ je to lepší?

[Rebecca Altamirano]

+připadá si slabá a totálně vyřízená a to je zatraceně novej pocit, kterej se jí vůbec nelíbí. Je jí mnohonásobně hůř než tenkrát, když ji a Man unesla Druhá rasa a to je už slušný level. Zatímco V napouští vodu, což svými zamlženými smysly zaznamená, na chvilku možná přece jen usnne, protože se najednou s trhnutím probudí. S úlevou zjistí, že její horší já se k řídícímu centru nedostalo. Možná to ještě není ztracený, snad ji znovu dostane pod kontrolu, do toho temnýho místa, který jí patřilo, ale který se teď zataceně zvětšilo. Sebere zbytek sil a tyhle úvahy zažene, teď to stejně nevyřeší.+ Dobře. +přikývne jen souhlasně, ale opravdu ze srdce doufá, že se ta potvora neukáže, aspoň do doby, než se trochu vzpamatuje. Jen co se voda dostane do prvních ran, trochu zasykne, ale není to o nic horší, než co už zažila, takže si na to rychle zvykne. Navíc je přitisknutá k jeho hřejícímu, svalnatému tělu, takže se soutředí na něj a bolest zůstane jen jako nepříjmené bzučení v pozadí.+ Mhmm....+mroukne jen, když řekne, že něco zkusí; pak ale za zavřenými víčky uvidí sílící záři a vzápětí jí tělem projede teplo, téměř nesnesitelné a vůbec ne příjemné. Pálí to a svědí tak hrozně, až má pocit, že snad vyletí z kůže. Prohne se v zádech do oblouku, ale nevydá ani hlásku, křiku už dnes bylo dost. Zatne zuby a nehty mu zaryje do svalů na bocích, ale po chvíli si uvědomí, že je jí mnohem líp a pořád se to zlepšuje. Nakonec i pálení přejde a zůstane už jen docela příjemné teplo. Otevře oči a několikrát zamrká, aby si projasnila zrak. Pootočí hlavu a jemně ho políbí na hranu čelisti+ Mnohem lepší. Děkuju. +zašeptá pořád tím slabým hlasem, ale oči už má jasné a pokusí se o sotva znatelný úsměv+