+tak nějak čeká, že už to brzo přijde, takže má oči na stopkách a vlnu magie připravenou téměř na povrchu kůže, a když na ně vybafne upír, tiše zakleje a jeho první instinkt je taky stáhnout Van z dosahu, ovšem jejího, ne že by si myslel, že by jí schválně ublížila, ale o její magii pořád ví prd a netuší, jestli by mu třeba děcko omylem nesamovznítila

, její reakci vedle sebe spíš tuší, než vidí, a po prvotním šoku si uvědomí, že je to v pořádku, a že to zvládli, tak se trochu uvolní a přejede jí prsty konejšivě po zádech, a někde v koutku mysli se mu usídlí vědomí, že se v tomhle doteď podvědomě kontroloval, ale že se o Van v její přítomnosti vážně nemusí bát. pak už tam prolítne jen pár přízraků a za chvilku za nima něco zařve jako zaříznutý prase, projedou čímsi vlhkým a do očí je praští denní světlo. Van je mu stulená prakticky pod košilí, ale když vyjedou ven, poněkud jí otrne a začne se zase trochu zubit, ale chvilku se nechá hladit po zádičkách a konejšit+