Pokoj v Cloak&Dagger Center

[Byron]

Až budeš moct kopat můžeš mě kopnout do koulí, kolikrát budeš chtít, kočko. Slibuju, +drží ji za ruku, když tam vejde doktorka+ Už jdeme na to? +vydechne+ Tak jo, kočko, dejchej. Všechno zvládnem, jsem tady s tebou. +kouká na ni jenom do jejího obličeje+ Já jsem tady.

[Victoria]

to mi neslibuj, protože momentálně to zní jako docela lákavěěěěěuuuuuuuhuhuhuuuuááá! +tlačí div jí nevypadnou oči, dokud kontrakce na chvilku neopadne. Pak jen prudce oddychuje, drží se ho za ruku, možná o tom ani neví, protože ji mačká jak zábradlí+
Výborně, ještě jednou. +povzbuzuje ji doktorka, a čučí jí přímo mezi roztažený nohy+ Pojďte, ještě zatlačte... +naviguje Vicky+
ticho! +zašermuje doktorce prstem před obličejem, a tu frustraci dá do další kontrakce+
už vidím hlavičku. +usměje se doktorka, tak Vicky tlačí jak může, a pak zas na chviličku odpadne, a hlavička zase zmizí+ Už jste takovýhle kousíček od cíle, ještě dvě kontrakce. +slibuje doktorka+
já už nemůžu! už nemůžu, jasný! +zachraptí, ani už necítí, že jí po tvářích tečou slzy, nebo je to možná pot, každopádně je to fuk, připadá si úplně vyšťavená, a má dojem, že se asi roztrhne v půlce+

[Byron]

Ale můžeš, to si piš, že můžeš. +přikyvuje a drží ji za ruku+ Můžeš cokoliv, kočko. Já to zařídím. +slibuje jí+ Už to bude. +vydechne a otře jí čelo i tváře+ Už bude venku hlavička a pak už to půjde samo, víš, jak jsem si o tom četli. +povzbuzuje ji, ale sám neví, co by měl dělat+

[Victoria]

ty! +zavrčí a namíří na něj prst+ ty nemáš ani páruááááááááá-! +vypíchne mu málem oko, ale pak ji přeruší kontrakce, tak mu aspoň drtí ruku, a ten tlak, co cítí, dosáhne úplnýho maxima, až má pocit, že jí upadlo všechno od pasu dolů+ áááááá kurva, budete ho muset vyndat jinudy. +sdělí vážně doktorce, a ta se na ni jen medově uculí+
Hlavička je venku. +usměje se na ně a zkontroluje, jestli má dítě volnej krk+ Ještě jednou zatlačte, a bude to. +požádá+
Hlavička? +zalapá po dechu a pokouší se si to moc nepředstavovat+
A pěkně vlasatá, tak pojďte. +přikývne doktorka, a tak se vicky kousne, a zatlačí ještě jednou, před očima už má černo, a pak ten tlak najednou povolí, a ta úleva je tak veliká, že to s ní málem švihne. Chviličku jen lapá po dechu, a pak jí na břiše přistane teplej uzlík+

[Byron]

Já vím, kočko! +vyjekne na ni a je z toho už dost vystreslej+ Hlavička! +zajásá a kouká, jak se najednou objeví dítě, celý mokrý a od krve a doktorka ho dá Vici na břicho+ Božíčku. +vyjekne a jenom na to kouká+ To je... to je úžasný!

[Victoria]

+je jenom tak decentně mokrý a od krve, náhodou +
Gratuluju, máte krásnou holčičku. +usměje se na ně doktorka a zaškrtí pupeční šňůru+ Budete chtít stříhat? +cvakne na Byrona nůžkama, Vicky se neptá, a Vicky ani nevnímá, jen zírá na toho prcka na sobě, jak otevírá oči, mrcasí se jí na břiše+ Páni... páni. +vydechne+ Ahoj, koťátko. +pousměje se, pohladí malou po zádech, děsně opatrně, aby ji nějak nerozbila. Sama je celá zchvácená, vlasy všude, pot až na zadku, nohy pořád rozcapený, ale oči má jen pro mrňouska+ Byrone... +uculí se na něj přejetě+ Ta je krásná. +vydechne a oči jí svítí+
+doktorka zazvoní na dětský, podá jim nějakou látku, aby mohli dítě opatrně očistit, a pak jim nechá soukromí a jen tiše kontroluje placentu+

[Byron]

+tak jo, tak jo XD+
Je nádherná, jako ty. +usměje se na Vici a pak koukne na doktorku a přikývne+ Jo, přestřihnu. +souhlasí a vezme si nůžky+ tak já jdu na to. +usměje se a pomalu přestřihne pupeční šňůru+ Je to jako houba. +uchichtne se, když už to maj za sebou a vrátí se k dítěti a k Vici a usmívá se+

[Victoria]

jo? taky jsem tak fialová a zmuchlaná? +zazubí se, má pocit, že bude spát tak tři tejdny, ale jinak jí dost otrnulo, a opatrně malou otírá tím hadříkem, jenom úplně zlehka, aby ji někde nepromáčkla+ to je úplně neuvěřitelný... že z tebe a ze mě je malej živej člověk. +usměje se na něj, chytne ho za ruku, a trochu se posune, aby se vešel k nim přisednout a natáhne se pro pusu. Střelí očima na hodiny, půl pátý ráno, prvního dubna+ Máme aprílový dítě. +uculí se na něj+ máš foťák? +zeptá se, a dovnitř akorát vejde doktor z dětskýho a sestra+

[Byron]

No jasně, však jsme dobrý, takže to zvládneme, ne? +usměje se a sedne si tam k ní a políbí ji+ Je nádherná, ty seš taky, tak co? +uculí se na ni a opatrně jejich dceru pohladí, aby se jí něco nestalo+

[Victoria]

jo. +přikývne, a usmívá se od ucha k uchu+ jo, zvládneme to. +prohlásí přesvědčeně, trochu se o něj opře hlavou, a jemně malou hladí, na holým zadku a těch malinkatých zádech+ Hele jak má malý prsty. +ukazuje mu je+ uděláš nám pár fotek? nějak aby nám tam nebylo vidět až do krku. +zasměje se, a trochu si na to focení uhladí vlasy+ já myslím, že jméno je jasný. +pousměje se, jak si ji tak unaveně prohlíží. Připadá si děsně unavená, pořád víc, za chvilku ji stojí hrozný úsilí jen zvednout ruku...+ Ona mi vypadne. +zamumlá, jak se jí mozkem prodere záchvěv myšlenky a okraje vidění jí pomalu černají. Zaslechne, jak se spolu doktorka a sestry šeptem baví, ... placenta... moc krvácí, nemůžu... zavolejte doktora Krafta... + vezměte někdo to dítě! +zahlásí doktorka najednou nahlas, a Vicky si uvědomí, že je pod ní nějak vlhko. Pak jí malá zmizí z náruče, zaostří na byrona, ale nějak se jí rozplývá... drží ho za ruku, nějak má dojem, že to je důležitý, ale pak se jí oči zarolujou dozadu, prsty ochabnou, a ona ztratí vědomí+
+jedna ze sester chytne byrona za loket+ pojďte, tady nemůžete být. +táhne ho pryč+ pojďte, zvážíme a oblečeme vaši dceru. +směruje ho důrazně ven z pokoje, aby neviděl tu rudou skvrnu na posteli+